Harley Quinn

Birds of Prey tlačily Harley do polohy dalšího Deadpoola a moc to nefungovalo, seriál ale daleko lépe chápe, jak s ní pracovat jako s hlavní postavou. Harley má možná k Deadpoolovi blíž než jiné komiksové postavy, pořád je ale daleko více než on součástí svého fikčního světa místo aby ho komentovala z nadhledu. Humor seriálu hodně staví na parodování komiksového světa. Jak u konkrétních postav (u správňáckých hrdinů i šílených padouchů), tak u obecnějších komiksových schémat. Někdy je to Ivyino unavené připomínání, že její ekoterorismus není tak docela to stejné jako maniakálně destruktivní plány jiných padouchů, jindy pohled na Legion of Doom optikou kancelářského korporátu či prostě obecně kontrast plynoucí z komiksově stylizovaných postav v kulisách každodennosti. Přehled o hlavních postavách od DC je pro diváka výhodou, ale nějaké encyklopedické znalosti zase rozhodně potřeba nejsou. Jako všechny dobré komedie nebo parodie, i Harley Quinn nabaluje vtipy na sice schematickou, ale funkční kostru příběhu, tady konkrétně o přátelství, sebeprosazení a pochopitelně vyrovnávání se s koncem toxického vztahu. Seriál se s ničím moc nepáře, takže je sympaticky necenzurovaný jak v jazyce, tak i v příležitostné brutalitě (což mimochodem i upevňuje pozici Harley jako antihrdinky, díky kontrastu s drsnějšími záporáky). Hlasové obsazení je super, v čele s Kaley Cuoco, která si tady po dlouhých letech v Teorii velkého třesku užívá výrazně odvázanější roli. Jen je škoda, že někteří herci dabují více postav a zas tak moc nemění hlas, takže je to poznat. Seriálová Harley je zkrátka sympaticky nápaditá i nekompromisní komiksy zesměšňující komiksovka, která si při dvacetiminutové stopáži na epizodu udržuje tempo a efektivně využívá, že animace na rozdíl od hrané formy snese více přepálenosti. (21.03.2020)