Hodinárov učeň
Watchmakerʼs Apprentice
Režie:
Jitka RudolfováScénář:
Jitka RudolfováKamera:
Ferdinand MazurekHrají:
Viktor Preiss, Michal Balcar, Dana Droppová, Denisa Biskupová, Éva Bandor, Alena Antalová, Jana Plodková, Jaroslav Plesl, Václav Neužil ml., Miroslav Krobot (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Nad kolébkou novorozeného Urbana stojí tři sudičky: dva dobří duchové osudu mluví o bohatství a lásce, zlá sudička o chudobě a nekonečných strastech. Čí sudba bude silnější? Z Urbana se brzy stává sirotek, kterého se ujme lakotný mistr hodinář a vezme ho do učení. Když Urban dospěje, zamilují se do sebe s hodinářovou dcerou Laurou a svatba je na spadnutí. Mistr proto pošle svého učně do světa s úkolem hledat bájné hodinky, které umí varovat před smrtí. Nikdo neví, jestli hodinky vůbec existují, ale pokud je Urban nepřinese, Laura se jeho ženou nikdy nestane. Hodinářův učeň se tedy vydává na dalekou cestu plnou překážek a úkolů, které musí překonávat statečností, hodinářským umem a dobrým srdcem. Láska k milované Lauře ho žene vpřed, zatímco v patách má své tři sudičky, dvě pomáhají a jedna škodí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (335)
Hodinářův učeň aneb Na vlnách podivna. Celá pohádka je PODIVNÁ. Podivné duo Plesl-Neužil (já ty herce mám rád, ale tohle jim nedělejte!), podivná Plodková (musela přehrávat, byť působila démonicky), podivný Preiss (já ho žeru, ale tahle role mu nesedla), podivný děj, podivné úkoly (kukaččí vejce, proč chce Živa hodiny?). Děj nedával smysl, hrdina se nechal vést a sám působil veleodevzdaně, vztah mezí ním a Laurou byl odfláknutý, vše se točilo kolem špičkování tří sudů, teda sudiček. Kdepák, pohádky typu O Janovi a jeho podivuhodném příteli jsou pryč, ty odvál čas. Dnes už nikdo nemá odvahu natočit něco tak podmanivého, všude musíme nacpat - jak to říci - humor? Spíše poťouchlost. Sorry, kluci - Jardo, Václave, ale tohle vám rejža dělat neměla. Sudičky se můžou vožrat jako hovada a zavřít se do klece? Jděte s tím vším do háje a začněte točit pořádné pohádky.... pohádka vlastně plynula odnikud nikam a mně po chvíli (v momentě, kdy štamgast vystoupil z knajpy) začalo být vlastně úplně fuk, jestli Laura pojde, vyjde nebo vzejde. ()
Nebýt Jany Plodkové, půjde o těžký průser. ()
Málokedy sa vyskytne nejaká normálna česká rozprávka, ktorá nepovalí diváka na lopatky s hŕbou trápností a nezáživným dejom. Tu sa oboje držalo v prijateľných hodnotách, ba povedal by som, že pútavosť bola slušná. Ani chvíľu ma príbeh nenudil, je tu more vtipných momentov, lásky, pekné ponaučenie v závere.... Aj babám sa páčilo. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Najít v českých pohádkových vodách něco nového, snad i originálního, vypadalo v minulosti jako neřešitelná věc. Tvůrci se vždy opatrně přikláněli ke klasickým příběhům, ve kterých figuruje peklo, králové vdovci, princezny, namyšlená princátka a charakterově silní i morálně zdatní chuďasové, kteří si nakonec vždy přišli na své. UČEŇ nabízí trochu něco jiného, v krásném a dokonale podchyceném prostředí, ke kterému není potřeba zámek, ani hromada noblesních šatů na jedno použití, nám vypráví příběh obyčejných lidí o jejich síle, ale i slabostech, jakou je třeba chamtivost. Nelehké putování, zdánlivě nesplnitelné úkoly, nadpřirozené postavy, pohrávající si s lidskými osudy a hlavně láska, jež dokáže zlomit vše. Režisérka Rudolfová se tímto tak trochu vrací ke kořenům českých pohádek, ke kterým toto vše patří, stejně jako špetka hororového nádechu a přesto, že to Janča Plodků trochu přeháněla, já byl spokojen a snad i mile překvapen, tím pádem jsem i v hodnocení shovívavější...nadějně pracující tvůrci tu stále jsou, před i za kamerou. [Kino Citadela - Litvínov] ()
Patří k nemnoha zdařilým pohádkám posledních třiceti let. Řekl bych "slabší průměr". Jenže vysoko nad standardem pánů Janáka, Karase, Stracha s Epsteinem,... (o Zelenkovi nebo Troškovi nemluvě). Dokonce i zpívaná vložka je zde zapracována tak, že nevadí, neruší, netrapní a může být i přínosem. Rudolfové autorská pohádka je námětem jak má být, celkem dobře napsaná, celkem dobře natočená, jen různé motivy zasloužily nějakého nastínění, celek a detaily snad nějakého ozvláštnění, také některé lidské postavy (zejm. hodinář, dcera, učeň, hostinský) by si zasloužily jistého osobnějšího přístupu. Sudičská trojice je čupr (text, obsazení, sehrání), samozřejmě hlavně Plodkové Lichoradka. A Krobotem nebo Žáčkem se standardní pohádkové role nemusíme bát obsazovat častěji. ()
Jedna hvězda za Plodkovou, druhá za ten zbytek. ()
Od Jitky Rudolfové se mi už kdysi líbil její celovečerní debut Zoufalci (v němž si btw. rovněž zahráli Plesl s Neužilem - pozdější pohádkoví sudičkáři z Hodinářova učně), takže když jsem narazil na tento její poslední film, moc jsem neváhal a dal tomu šanci - a musím říct, že mě to hodně překvapilo - třeba těmi zvláštními jmény většiny postav (Urban, Lichoradka, Rodovít, Rodovoj, Morana), postavou zvířecího muže, úžasnými kostýmy a celkovým výtvarným pojetím, jakož i samotným dějem, který mi přijde v kontextu současných českých pohádek jako relativně atypický a nečekaný, byť se mu některá otravná žánrová klišé nevyhnula (jako např. odpor Laury k domluvenému sňatku a její následné chřadnutí). Celkově to na mě sice působilo dojmem, že to nemohla Rudolfová vymyslet sama a že je to odněkud vykradené - měl jsem v průběhu filmu celou dobu pocit, že jsem něco takového už někde viděl - ale na tom v té současné scenáristické bídě stejně moc nesejde, a hlavní asi je, jestli se to líbí dětskému divákovi, což by mě skutečně zajímalo, protože o tom mám jisté pochybnosti. Btw. moc mi tam nesednul ten Michal Balcar, pro jeho roli mi přišel příliš starý, a naopak mě tam zcela překvapivě nadchnul Miroslav Krobot, kterého jinak moc nemusím, a postava Lichoradky v hereckém ztvárnění Plodkové mi přišla neuvěřitelně strašidelná, jako ztělesněná noční můra, tou její zrychleností, podivným kostýmem, zkaženými zuby a zlou povahou. Celkově si myslím, že ten film asi brzo zapomenu, ale osobně se mi celkem líbil, a rozhodně mě nijak neurážel nebo neiritoval, což o jiných moderních pohádkách už obvykle říct nemůžu. ()
Na české chudé poměry překvapivě povedená pohádka, ať zápletka, nebo výkon hlavních herců (výborný Viktor Preiss jehož postava jasně vychází z Harpagona, Plodková jako zlá sudička s visáží bezdomovkyně má taky něco do sebe), výhodou jsou i pěkné lokace, velice povedená hudební stopa, které se daří vytvářet a podporovat atmosféru pohádky, tajemného dění. Nejsou zde nějaké velké prostoje, příběh pěkně odsýpá a celá ta stylizace konce 19. století má svoje kouzlo. Viděl bych to na 3,5 hvězdy, a časem možná výše. ()
Pohádkový příběh (zdráhám se použít označení "pohádka"), do jisté míry stavějící na neotřelém tématu relativity času, vrátil do kin Viktora Preisse. Ten se postupně vytratí ze scény a přestane být pro příběh tolik důležitý, ovšem příběhu to nikterak neuškodilo. Své přednosti nemá jen v hereckém obsazení, hlavním strůjcem nepodbízivého vyprávění je režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová, která vyhání od svého díla nejmenší diváky, kteří si rádi potrpí na tradiční pohádkový styl a atraktivní fantazijní prvky. Čerty, hastrmany ani jiná stvoření se zde nevyskytují. Místo toho si příběh vystačí s prokletým hostincem, s potulným panoptikem, kde je k vidění zvířecí muž, a mezi tím živelně pobíhá Jana Plodková coby zlá a pitvořivá sudička Lichoradka, která zanedbanou údržbou chrupu budí podezření, že předčasně prchla ze zubařského křesla Romana Šmuclera. Celý příběh se točí kolem Urbana a Laury, jimž sudičky u kolébky předpověděly, že jednou budou svoji. Ovšem hamižnost Lauřina otce, jenž je hodinářem, a jeho obava z vlastní smrti zaviní, že si na svůj koitus budou maličko počkat. Urban, který se stal jeho učněm, je jím donucen vydat se do světa. aby našel unikátní hodiny, co varují před smrtí, jinak může zapomenout na náruč vnadné Laury. Schéma vydatně koketuje s osudovostí a předzvěstí smrti, načež dává zelenou morbidním tendencím, což se určitě nebude zamlouvat dětičkám, které neshledají film příliš atraktivním. Ovšem ti, co volají po originalitě a jinakosti v pohádkovém rybníčku, našli v režisérce spásu. Ústřední dvojice Michal Balcar a Dana Droppová vládne neokoukaným kouzlem, Miroslav Krobot je opravdu nevídaným hostinským, Jaroslav Plesl s Václavem Neužilem bourají mýtus o tom, že mužům bylo v minulosti zapovězeno hrát sudičky a úporná snaha po originalitě má vysoké zastoupení. Režisérka si řekla, že na podbízivé pohádkové příběhy je režisérů více než dost, a těch, kteří jdou proti proudu, občas rýpnou do zaběhaného schématu, je přece jen méně. Takže výsledkem je poměrně zralý pohled na milionkrát viděné. 7/10 ()
České pohádky jsou takové zvláštní. Nevím, ale příjde mi, že je tady nikdo pořádně neumí. Nicméně tahle celkem ušla. ()
Trochu mne tu matou poměrně časté, oxymorónní komentáře ve stylu "konečně pohádka bez pitvoření + skvělá Plodková". To mi připadá na úrovni "Oceňuji absenci černých herců + Morgan Freeman byl nejlepší"; právě ta mne celou stopáž nejvíc (svým pitvořením) nervovala. Hezký pokus o neokoukané obsazení ústřední dvojice, ale ani Balcar, ani Droppová mne příliš neoslnili. Za mne jediné pozitivum je kouzelné duo Plesl + Neužil. "Příběh" děs běs... 20% ()
Pro mě naprostý šok. Celý rok opěvovaná kinopohádka a takový nudný blábol bez jakéhokoliv nápadu, pointy, vtipu, prostě prachsprostý podvod, sterilita, nezajímavost, blábol! Měla jsem velký problém to dokoukat - např. scéna v hostinci s kukačkou, to nebylo k vydržení, pořád jsem čekala, co z toho vyleze a ono vůbec nic. A dobrá hudba? Mě tedy neskutečně lezla na nervy. Jediný, kdo mi připadal zajímavý, byla Jana Plodková, ale i to mě během filmu omrzelo a začlo mi to její pitvoření a hnědý zuby lézt na nervy. Už nikdy více! ()
Jsem zvědav na budoucí osud této pohádky, jelikož hlas lidu zdejšího má ve zvyku odmítnout vše, co nezapadá. I když tady to zrovna není neschopnost, ale autorský záměr. Ani tak nemohu dát vyšší hodnocení, protože mi to prostě časem začalo připadat příliš zdlouhavé. Z celého zdejšího hvězdného obsazení mi zase přišel nejlepší Miroslav Krobot (a vypadalo to, že mu to nedalo tolik práce jako Janě Plodkové). ()
Když vedlejší postava ukradne film pro sebe, bývá výsledek značně nejistý. Tady díky Preisově mistrovství a pohledné tvářičce obou mladých protagonistů to ještě dopadlo dobře, koukat se na to dá. ()
Divak zrejme bude fandit zabavnemu hlavnimu padouchovi v podani Viktora Preisse. Vsechno uz jste nekde videli - dve dobra proroctvi a jedno spatne. Z deti se stanou milenci. Nastesti ukoly na ceste za bajnymi hodinkami jsou jine. Hrdina ale pusobi hloupe. Ne moc vyuziti jsou laskavi bratri Plodkove a majitel poutoveho panoptika. Motiv casove smycky je zdarily, stejne tak vypite litry piva ci scenerie a kostymy. Finale se moc nastavuje. ()
Hodinářova učně bych spíše označila termínem "pohádkový film". Domnívám se, že více asi osloví diváka dospělého, ne že by snad děti neměl zajímat, ale dospělák si lépe vychutná řadu nádherných prvků, kostýmů, nápadů (peckovní Morana/Živa, můra/motýl, vysezení kukaččího vejce, hodiny v zakletém hostinci, hodinky, které upozorní na Smrt...), nebojím se přirovnání atmosféry k pohádkám typu Třetí princ či O Janovi a jeho podivuhodném příteli. Nějak mi to během sledování naskočilo a zahřálo u srdce. Mám ty dva staré filmy ráda! Velmi pěkně obsazené, originální, nádherné lokace, detaily, krásná hudba i kamera, Čárkovaná sice potlačila na pilu, ale ani mi to nevadilo, protože mě rozesmívala, moc pěkná podívaná! A jedna specialitka závěrem, snímek jsem viděla v rámci pobytu na SVK a dost mě vystrašilo, že je předabován, poněvadž dabovat do slovenčiny pana Viktora Preisse pokládám za zvěrstvo nejhrubšího zrna. Jaké bylo mé překvapení, že všichni zúčastnění dabovaní jsou, ale pan Preiss ve slovenské verzi mluví normálně česky. Plodková mu odpovídá nějakým divným hlasem slovensky, stejně tak Plesl s Neužilem, Krobota namluvil taky někdo jiný a já vážně netuším, co na tento Matyáš-Gali říct. Asi jen, že slovenské publikum musí čumět. No ale pořád lepší, než Anděl Páně 2, kterého jsem shodou okolností také viděla na Slovensku a řeknu vám, dívat se na nadabovaného Jiřího Bartošku a Ivana Trojana, tak to bylo skutečné peklo. 😆😂 ...takže proč ne? Druhá projekce proběhla komplet v českém znění, kladný dojem s kvalitní pohádky trvá. Je jiná, ale své diváky si najde. ()
Taková česká verzička Hvězdného prachu, ale bohužel málo výpravná, s podivnými postavami sudiček a hlavně otřesnou hudbou. Nicméně v kontextu pohádek posledních 5 let v ČR, spíše nadprůměr. Přesto zamrzí nevyužitý potenciál... ()
Pokud bych se chtěl hnidopišsky rýpat v Hodinářově učni, určitě by se našly nějaké ty scenáristické mouchy, nicméně mně se toto tikající dobrodružství plné sudeb a soubojů zla s dobrem líbilo, aniž bych se měl nad čímkoli výrazně pozastavovat. Z hereckého obsazení mě nejvíce zaujali praštěná Jana Plodková a hamižný Viktor Preiss, avšak ani sudičkovské duo se nenechalo zahanbit, podobně jako ústřední zamilovaný pár, u něhož jsem ocenil přirozené a civilní herectví. Film obsahuje několik velmi zajímavých nápadů - hostinec, Živa/Morana, motýli/můry - jež nemají na poli českých pohádek obdob. Vedle toho musím ocenit nepřeslechnutelnou hudební stránku s tikajícím motivem a nádherně udělanou výpravu. V posledních letech člověk od českých pohádek moc neočekává - v tomto případě však šlo o milé překvapení. ()
Pozitiva: skvělé a skvěle natočené lokace, příjemně civilně hrající Balcar s Droppovou (Balcar mi připomněl mladého Hanuše), slušné triky (s výjimkou smrtihlavů a motýlů). No a pak negativa: příběh je vykradený a slepený z: dvou židovských legend, jedné části jedné německé pohádky, Sloního muže a dalších již existujících motivů, dále je zde zase skoro komplet Dejvické divadlo (to i za komančů alespoň herce spravedlivě střídali a nebyli ve filmech jen ti provaření komunisté z Realistického a Vinohradského divadla), Plodková strašně přehrává a absolutně nechápu scénu, kdy chce umýt záda - to jako aby i tady ukázala kozy?, Žáček hraje pořád stejně jako v Comebacku, sled jednotlivých scén přichází tak naprosto nevyváženě, až jsem čekal, kdy se tady objeví v nějaké scéně Vinnetou (jako fakt, když už tu máme chlupatého muže, siamská dvojčata, věčně se peroucí lidi, karneval, zlézání hory apod.), a vůbec to celé působilo utahaně (Proč třeba nešel k těm hodinám s kukačkou v hospodě ten kluk první, nebo nejvýše druhý den? Proč pořád čekal? Proč tam musela být písnička? Proč ten lístek v obojku našla až tak pozdě? Proč mladík na lístek nenapsal, že ho do světa poslal její otec?) a prostě jako sprostá vykrádačka všeho možného, jen splácaného do sebe. Ostatně, Preiss má v několika scénách na hlavě židovskou jarmulku, hodinářství připomíná židovský krámek, ale ta inspirace židovskou legendou o Meiselovi (Mayzlovi) tady prostě ne a přiznaná není - dokonce dojde raději na svatbu v katolickém kostele, byť v moderním ritu. Aby bylo jasnější, o jaké vykrádačce mluvím, stačí kouknout sem. Btw, a celé je to chladné jak hodinářská práce - prostě ten film nemá a nevzbuzuje emoce. Dopoledne jsem viděl jen kousek Pyšné princezny a emocionálně to má dodnes daleko větší koule. Jo, a abych nezapomněl - kurnik šopa, proč musí v pohádkách pražští herci mluvit pražským "bejt", "cejtit" apod.?, proč to nejde jako dřív mluvit spisovně? ()
Velmi podařené dílko - dobří herci, vypointované scény, ucházející námět, supr výprava a dokonce, což je téměř vánoční zázrak, propracovaný scénář i charaktery některých postav. Příběh si pohrává s motivem času a jeho plynutím: hodinky, které ohlašují smrt (zas, ale, k čemu ti to je, když víš kdy přijde? Obranu ti ty hodinky nezajistí - ale nebuďme hnidopiši), časová smyčka v hospodě, časový zámek …. Motiv života jako motýlka a smrti jako smrtihlava fungoval, scény se smrtihlavy působily dokonce strašidelně. …… Milenecký pár byl hezký, ale poněkud mdlý - jen dva mladí hezcí lidé, co se mají rádi, protože.....? No, jednoduše se mají rádi, asi že spolu vyrůstali. Dobře napsaný byl ale lakotný hodinář. I když typizovaná postava, Viktor Preiss mu dokázal vdechnout hrabivost a bezohlednost, aniž by se musel uchýlit ke karikatuře. Skvělá byla i postava jeho manželky - poddajná, neodporující, submisivní - zajímavá figura v pohádce. Dvojpostava Moreny a Živy - dobrý nápad, jen v kostýmu Živy ta dívka vypadala trochu jako trans. Dva bratři-sudičky věčně se škorpící ale fungující jako tandem děj posouvali. Jednoznačné vítězství si však odnesla Jana Plodková jako umanutá a cynická temná sudička. Byla vtipná, rázná a ukoptěná, šla si za svým a trousila nihilistické hlášky. ____ Pohádka má celkově uvolněnou atmosféru a je přesvědčivá. Jen ten kompars by snad nemusel tolik působit jako kompars, dát do davu aspoň jednoho, dva herce, kteří zahrajou víc než jen: Teď nám rejža řekl, že musíme tímhle směrem běžet s vidlemi. SHRNUTÍ. Bylo na čase natočit slušnou pohádku. ()