Bez vědomí

Bez vědomí je o poznání méně úderné než předchozí Zachariášova Pustina. Tady se Zachariáš snaží více fušovat do rybníčku, kde pevnou rukou vládne Agnieszka Holland. Ve srovnání s jejími seriály, které čerpají ze silných historických osob a událostí, tady jdeme dozadu pouze dobově bez přesného zařazení. Také mi přijde, že Bez vědomí neví, co chce pořádně být a střídá žánrové pasáže jako ponožky. Ty kriminální části jsou povedené, ale když se přejde do politického dramatu nastává potíž. Bez vědomí se tak opravdu táhne a měl jsem problém se donutit do dalšího dílu, protože v druhé polovině výrazně ztrácí dech. Nicméně nelze nedodat, že se jedná o technicky a herecky naprostou špičku a tolik podobných děl u nás nevzniká. (23.02.2020)

Český Homeland a špionážní thriller par excellence! Bez vědomí je dalším krůčkem dostat českou kinematografii na úroveň světového filmu. Neskrývám nadšení, je to pecka! Počínaje obsazením (David Nykl ohohó) a s tím souvisejícími hereckými výkony, zajímavými postavami, soustředěnou režií, prací s kamerou a celkovou vizuální stránkou (v českém filmu nevídaná mizanscéna, prakticky na úrovni čehokoli zahraničního od HBO), konče výborným scénářem, který je čistě fiktivní a ve finále vykonstruovaný až běda (byť uvěřitelný a rozhodně ne nemožný), ale zároveň je trefně ukotven na pozadí skutečných událostí a nám více či méně známých reálií. Seriál si i přes velký záběr, komplexní vykreslení doby a množství postav udržuje napětí, tempo a především přehlednost, která bývá častým problémem špionážních thrillerů. Leckdo, kdo očekává realistickou socialistickou krimi, by mohl namítat, že je příliš to fikční a přehnané. Já jsem naopak rád, když čeští tvůrci zachází dál, píší takto kvalitní a svěží scénáře a celkově bourají hranice současného českého filmu. Začalo to Pustinou, pokračuje to Bez vědomím a mega se těším, s čím přijde Ivan Zachariáš ve spolupráci s evropským HBO příště. (24.11.2020)

Pěti hvězdám tomu zabránil zbytečně překombinovaný děj, některé neuzavřené dějové linie (například ta se sexetářkou), ale jinak je seriál božským návratem do doby, kdy se měnily režimy - teda měnily - silné slovo - spíše se předávaly, a za nitky tahaly (a možná i stále tahají) jiní, mocnější, silnější, schováni pod rouškou tmy a dezinformačních webů. Skvělé herecké výkony, skvělá depresivní kamera i hudba. Velké spoko. 80% (24.11.2019)

Spolu s Hřebejkovým Rédlem zcela zásadní reflexe normalizačních 80. let a období polistopadového předání moci. Po obsahové i formální stránce skvost, standard produkce HBO, česká tvorba konečně po 30 letech dohání západní svět... Skvěle zvládnutá retro nálada špionážních thrillerů 70. a 80. let - jazzově usazené hudební podkresy, ty časté nájezdy kamer zvyšující sugestivnost scén, výprava, naprosto autentická mizanscéna, formálně opravdu brilantní... Výtky ke scénáři, že mučení a zabíjení politických vězňů patřilo ne do 80., nýbrž 50. let, bych odrazil poukazem na případ Pavla Wonky, kterého StBáci umlátili při výslechu ještě v roce 1989! Dneska titíž lidé berou vysoké výsluhy a nadstandardní důchody, anebo dokonce premiérují téhle zemi...čirý zmar :-( Viděno rastrem seriálu Bez vědomí - pravdu měl nakonec Petr Cibulka - všechno to tu stále řídí KGB... (08.12.2019)

Poslední seriálová spolupráce Ivana Zachariáše s HBO sklidila diváckou i kritickou odezvu, bezútěšná minisérie Pustina byla po všech stránkách skvělá. Hlavně dokázala neustále překvapovat. Bez vědomí takové bohužel není. Alespoň pro mě. Žádná euforie z blížících se změn, ale skepse na každém druhém kroku. Viktor a Marie. Disident a houslistka. Dva emigranti jsou několik týdnů před hlavním milníkem roku 1989 zpět v Praze, na kterou nezapomněli a situaci v komunistickém Československu z Londýna bedlivě sledují, a věří, že touha po svobodě zvítězí. Jenže v noci je srazí černé auto a od té doby je její manžel nezvěstný. Jejich případ je v rukou StB a všichni od toho dávají ruce pryč. Snad jen bývalý kriminalista Berg rozčarovaný ze systému, naopak vyhořelý estébák Vlach jej od pravdy odrazuje. O vliv a rozdělení pozic mezitím soupeří britská MI6 se sovětskou KGB a mezi nimi se snaží nezapadnout „naše” Státní bezpečnost. Zbytečně moc si nás tvůrci drží od těla, ač chápu, že to má být pojaté řádně temně. Scénář informace poměrně umně zadržuje, tempo je velmi pozvolné a plíživé jako se pomalu hroutí jeden systém, aby jej vystřídal jiný. Postupně zjišťujeme, kdo z aktérů je hráčem pro jakou stranu. Velmi se daří v případě dekorací, lokalit, designu a kostýmů. Vše temné a chladné coby metafora dobového společenského klimatu. Nakonec to do sebe zapadlo, ale do vzduchu rozhodně neskáču. 3 až 4 hvězdy. (31.12.2019)