Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Největší politická aféra i dech beroucí novinářský počin... Dva novináři deníku Washington Post, Carl Bernstein (Dustin Hoffman) a Bob Woodward (Robert Redford), jsou na stopě zdánlivě banálního případu: do kancelářských budov Demokratické strany zvaných „Watergate“ se roku 1972 vloupalo několik mužů. S každým odkrytím dalších souvislostí ale oba neústupní novináři zjišťují, že mají co do činění s mnohem hrozivějším případem než jen s obyčejným vloupáním zlodějíčků, a celá událost jim začne přerůstat přes hlavu. V sázce je nejen jejich kariéra, vztahy, ale zřejmě také holý život. Přešlapování novinářů na tenkém ledě nicméně odkrývá politickou špínu nebývalých rozměrů, což roku 1974 vyústí až v rezignaci republikánského prezidenta Richarda Nixona... Přelomový film z ranku amerických dokudramat, které spojují fiktivní vyprávění s přístupem dokumentární kinematografie, natočil mistr svého řemesla, režisér Alan J. Pakula, jenž navázal na úspěch svého politického thrilleru Pohled společnosti Parallax (1974). Půvab dramatického snímku Všichni prezidentovi muži tkví v propracovaném scénáři Williama Goldmana (Harper, Butch Cassidy a Sundance Kid, Maratónec), jenž z nepřeberného množství faktů a souvislostí spojených s případem Watergate dokázal vydestilovat soudržný a pro diváka přehledný děj, který navzdory politickému námětu neztrácí nic ze své napínavosti. Mimo věrohodné výpravy a hereckého vyjádření je též potřeba zdůraznit kameramanskou práci Gordona Willise, jenž s Alanem J. Pakulou spolupracoval už na snímku Klute (1971). Všichni prezidentovi muži obrazově vynikají minimalistickým, ale průzračně čistým rámováním, jakož i vynalézavým užitím různých ohniskových vzdáleností objektivů. To umožnilo kupříkladu přehledně rozehrát hned několik akcí v předním i zadním plánu současně, nebo naopak zaměřit pozornost jedním směrem a zbytek informací na scéně nechat rozostřených. Nejen tedy puntičkářská režie Alana J. Pakuly, uspořádaný scénář Williama Goldmana, ale i kamera Gordona Willise stála za tím, že si divák může vychutnat napínavý příběh o největším politickém skandálu poválečné éry, který je navzdory své košatosti podán přístupnou a přitom hodnotnou formou, již docenila i Akademie filmového umění a věd, když snímek vyznamenala čtyřmi Oscary. (Česká televize)

(více)

Recenze (311)

borsalino 

všechny recenze uživatele

Excelentní, dnes již klasické dílo, o kterém už bylo asi vše důležité napsáno. Tandem Hoffman & Redford byl strhující, včetně jejich zápalu. Zároveň film ukazuje obrouvskou sílu medií i zpráv, které ač mnohdy plavou na vodě, přesto dokážou zásadně ovlivnit osudy lidí. Odtud už je jen kratičká cesta k vymýšlení si zpráv až k pokleslosti bulváru. Sem však snímek neklouže. Je zajímavé, že film je poměrně dosti dlouhý, ale nenudil jsem se ani chvilku. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

O Watergate jsem věděl zhruba tolik, co se dočtete v prvních dvou větách oficiálního textu distributora. Myslel jsem, že mi to bude pro sledování filmu stačit, ale nestačilo. Všichni prezidentovi muži na mě valili jedno jméno za druhým, po nějaké půlhodině jsem se v tom ještě vyznal, po hodině už vůbec ne a neměl jsem ponětí, kdo, s kým, pro koho nebo proti komu... Před koncem se sice leccos vyjasnilo, ale pořád jsem si připadal jako ztracené dítě v černém lese, no a samotný závěr jako by úplně chyběl. Nebo se mi to jen zdálo? Každopádně nemůžu filmu upřít působivou atmosféru a uvěřitelné herecké výkony (velmi se mi líbil šéfredaktor v podání Jasona Robardse). Až se někdy odněkud o Watergate dozvím více, rád se na film podívám znovu. Zatím dávám tři a půl hvězdičky. ()

Reklama

Faidra 

všechny recenze uživatele

Carl Bernstein a Bob Woodward v tak symbolicky americkém spojení "židovský mládenec po boku plavovlasého anglického protestanta riskují vše, nač jen pomyslíte, v zájmu pravdy a spravedlnosti," že to mohl vymyslet jen jediný scénárista - život - a obohaceni o protikladný šarm Roberta Redforda a Dustina Hoffmana dokazují platnost slov jedné španělskými tradicemi inspirované písně: "Není chlap, kdo býka skolí, pravý muž zápasí s voly!" Dokumentární ráz filmu může na někoho působit suše a zdlouhavě, pro mě je spolu s velmi dobře dýchatelnou atmosférou sedmdesátých let se všemi psacími stroji na kancelářských stolech, pevnými linkami a zápisníky v kapsách důvodem, proč na mě působí daleko víc než nějaké nadlidské výkony žurnalistických supermanů zdrhajících s notebookem v jedné ruce, kompromitujícími dokumenty v druhé a mobilem přidržovaným u ucha ramenem před bandou najatých zabijáků, pověřených umlčet jejich smělý hlas. Roberte, proč ses při natáčení Hrdinů a zbabělců nezkusil na chvilku ohlédnout těch třicet let zpátky a nevzpomenout si, jak vypadá pořádný kopanec na solar systému? A moji milí čeští žurnalisté, kdy se nějaký Bernstein nebo Woodward objeví mezi vámi? Hledám, hledám, nenacházím... ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Realistický a autentický novinářsko - politický thriller obsazený hvězdnou plejádou, který mě však bavil hlavně díky Hoffmanovi a Redfordovi. Je fakt, že i když je tenhle film explicitně ztvárněný, já jsem jím až zas tak uchvácen nebyl. Tempo na mě působilo jaksi loudavě a celkově to je u mě spíše lepší průměr, než jeden z nejlepších snímků tohoto tématu. Nezbývá mi tedy, než zařadit All the President's Men do kategorie filmů, které nejsou určeny pro mě. 70% ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Výborný, řádně náročný a na novinářské téma poměrně dlouhý thriller, vyžadující od diváka velkou pozornost. Divák se může velice snadno ztratit v hromadě jmen a pojmů ale pokud máte rádi filmy typu "3 dny Kondora" nebo jiné thrillery 70. a 80. let budete ve společnosti skvělého dua Hoffman-Redford jako v ráji. Je s podivem, jak z na první pohled nepříliš zajímavého tématu, může vzniknout tak napínavá podívaná. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (44)

  • Film je natočen podle stejnojmenné knihy napsané Woodwardem a Bernsteinem. Zatímco film se k nám dostal téměř hned po svém uvedení, podrobnější a komplikovanější kniha u nás byla až do roku 1989 zakázána. (StarsFan)
  • V celém filmu se vyskytuje postava jménem Deep Throat (Hluboké hrdlo), která své jméno dostala podle známého pornografického filmu. (StarsFan)
  • Zásadním člověkem, díky němuž film vznikl, byl představitel Boba Woodwarda Robert Redford, který o tom později vyprávěl: “Dostal jsem ten nápad předtím, než z toho vznikla aféra Watergate a než se do toho vložili dva reportéři z Washington Post. Mluvím o roku 1972, v té době se už objevovaly narážky, že za tím vloupáním do sídla Demokratické strany je víc, než se veřejně přiznává. Oficiálně se tvrdilo, že to byli zloději a že pocházejí z kruhů kubánské emigrace. Jenže já jsem potkával lidi, kteří mezi čtyřma očima naznačovali, že je za tím něco víc, ale nedá se s tím nic udělat. 'Proč?' ptal jsem se. - 'Každý se bojí Nixonových lidí, jsou ochotni odstranit každého, kdo by překážel jeho znovuzvolení. 'Co novináři?' nechápal jsem, 'to je přece jejich práce.' Na to jsem dostával podobnou odpověď: 'Vyžadovalo by to mravenčí práci, spoustu času a peněz - s perspektivou, že budu mít proti sobě prezidenta, který je pěkně mstivý a bude mít další čtyři roky obrovskou moc.' Tížilo mě to, protože jsem byl vychován a žil v přesvědčení, že v Americe se tohle stát nemůže. Pamatuji ten pocit velmi přesně, protože v tom létě dvaasedmdesátého roku jsem začal důkladně číst noviny a sledovat všechny zprávy. Článků o vyloupení pomalu přibývalo a ty nejzajímavější pocházely od dvou novinářů z Washington Post. Na podzim, když to nabíralo na obrátkách, jsem se o ta dvě jména začal zajímat a zjistil, že jsou to dva nováčci, takoví zelenáči, kteří jsou v redakci na nejnižším stupínku. Jeden z nich byl žid, druhý protestant, jeden byl liberální demokrat, druhý konzervativní republikán. Neměli se rádi, ale chtěli se prosadit: začali s touhle původně malou kauzou a pak jim nebývalo než pokračovat a spolupracovat. Přemýšlel jsem o tom jako producent a přišlo mi, že oni dva jsou skvělá kombinace pro zápletky, pro dynamický příběh, jenomže jsem si neuměl představit, kam se ten příběh bude vyvíjet. Sešel jsem se s nimi a řekl jim, že bych chtěl natočit film. 'Do toho se nám vůbec nechce,' odpověděli, 'je to na hraně, sledují nás a když uděláme neopatrný krok, je po nás. Chceme o tom jednou napsat knihu, ale není to u konce.' Tak jsem se zeptal: 'Dáte mi opci na filmová práva k té knize?' A oni souhlasili. Musel jsem čekat rok, než knihu napsali. Mezitím byl Nixon usvědčen, že on a jeho spolupracovníci porušili první dodatek americké ústavy. Film vznikal dlouho, několikrát se předělával scénář, muselo se to zjednodušit, ale zároveň se nesměla zkreslit základní fakta. Když byla premiéra, uplynuly od Watergate skoro čtyři roky. Ale celou tu dobu jsem se potkával s tichými náznaky, že bych to neměl dělat, že poškozuji Ameriku." (NIRO)

Související novinky

Zemřel herec Ned Beatty

Zemřel herec Ned Beatty

14.06.2021

Včera v kalifornském Los Angeles opustil filmový svět americký na Oscara nominovaný herec Ned Beatty. Bylo mu 83 let. Rodák z Kentucky, kterého si mnozí diváci jistě vybaví třeba jako Otise, věrného… (více)

Zemřel herec Hal Holbrook

Zemřel herec Hal Holbrook

02.02.2021

V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)

Které klasiky by dnes vyhrály Oscara?

Které klasiky by dnes vyhrály Oscara?

13.08.2015

Jak určitě víte, americká Akademie filmového umění a věd pravidelně "vyrábí" nejlepší film roku. Časopis The Hollywood Reporter zaujatě sleduje každé oscarové klání, sem tam se ale také ohlédne do… (více)

Aféra Watergate jinak

Aféra Watergate jinak

28.01.2006

Agent FBI W. Mark Felt se stane hlavním hrdinou dosud nepojmenovaného filmu v režii komediálního tvůrce Jaye Roacha (Fotr je lotr). Felt před rokem způsobil mezinárodní senzaci, když prozradil svou… (více)

Reklama

Reklama