Všichni prezidentovi muži

Novinařina tak trochu jinak. Precizní režie a soustředěné herecké výkony, jenže leckoho odradí poměrně uhoupané tempo. Střídmý, takřka dokumentaristický přístup pomáhá autenticitě, výsledek se nakonec na Oscarech musel sklonit před boxerskou pohádkou Sylvestera Stallonea. Nedokážu úplně radit, jak by šlo hledání pravdy udělat pružněji a pro diváka přitažlivěji, nicméně beru spíš jako viděno, splněno, odškrtnuto. (15.03.2015)

Ve své době, tj. pár let po Těch Událostech, musel být tento precizně zrežírovaný a luxusně obsazený a zahraný politický thriller zejména pro americké publikum neskutečná pecka - konečně v úhledném balíčku ukázané zákulisí toho jak se Woodward a Bernstein dostali až tam, odkud nebylo ani pro ty nejvyšší politické špičky návratu. Bohužel Všichni Prezidentovi Muži ukazují i přes svojí víc než dvouhodinovou stopáž jen velmi malou výseč toho, o čem Watergate byla, a koncentruje se skutečně jen na výše jmenované duo novinářů. Včetně jejich bloudění ve slepých uličkách, návštěv nesprávných osob kvůli záměně jmen, a tak dále, a tak podobně. Čímž pádem je to možná vynikající záležitost pro výuku filmových věd či historie žurnalistiky, ale jako thriller nebo nedej bože zdroj informací o Watergate je to poněkud obtížně použitelné. Naproti tomu vřele doporučuji knihu Michaela Fialy o aféře Watergate, která vyšla před pěti lety k tehdejšímu polokulatému výročí této pozoruhodné kapitoly amerických dějin na pokračování na stránkách ČT24. Pro mě byla rozhodně přijatelnějším formátem než Pakulova - musím to říct - nudná filmová podívaná. Ale říct, že je to nepovedený film se nedá, naopak. Dělá přesně to, co si předsevzal - pomník Woodwardovi a Bernsteinovi. Alespoň nějaký zůstane, až ty legendární garáže půjdou k zemi. 70% (19.07.2014)

Po pravdě řečeno aféra Watergate je mi celkem ukradená. Bohužel u nás se něco takového stát nemůže, tedy ne, že by někdo nemohl udělat něco špatného, ale že by český politik sám odstoupil pouze pod tlakem médií. Takže Pakulův film mohu považovat za sci-fi. Vždy mne mnohem více bavily filmy, které nedisponovaly neprůstřelným anaboliky nadusaným hrdinou, ale v nichž byl normální člověk dotlačen do kritické situace a zachoval se jako frajer. Takže super námět, výborné herecké výkony, jen ta délka, ta délka...Kus ustřihnout, zbytečně nenudit. Točit filmy nad dvě hodiny si mohlo ve filmové historii dovolit fakt jen hodně málo režisérů. Zkusilo jich to více, ale dopadli jako prodejci písku na Sahaře. Pakula k těm nemnoha hvězdám, které dokážou utáhnout více jak dvouhodinový snímek, zkrátka nepatří. (12.07.2011)

Tak trochu jsem nepochopil ten humbuk, který se okolo tohoto snímku nadělá. Ne že bych se při něm nudil, ale koukat 130 minut na to, jak Dustin Hoffman a Robert Redford někomu telefonují, je na mě trochu moc. Je navíc zobrazena jen malá část watergateského procesu, což na konci snímku vyvolává mírný pocit neuspokojení. Na sedmdesátá léta je to sice možná dobrý thriller, ale nemohu mu dát víc jak tři hvězdy, protože jsem se zkrátka dostatečně nemohl ponořit do děje. Co se týče podobných politických thrillerů, doporučil bych spíše JFK s Kevinem Costnerem, to pro mne byla plnohodnotná podívaná. (22.01.2012)

Hlavně se na to nesmíte dívat jako já - poslouchat to, číst si u toho a ještě lepit modýlek liberecké radnice.Po chvíli už jsem byl ze všech těch fondů, zlodějů, špionů, prezidentských poradců a sekretářek zmaten natolik, že jsem to musel sjet ještě jednou.A tady je moje výtka - až moc nepřehledné.Chápu, že oproti skutečnému komplotu a knize Woodwarda a Bernsteina je to ještě hodně zjednodušené. Víc asi udělat nešlo, aby tohle postupné rozkrývání konspirace mělo nějakou realičnost a dokumentární styl. K tomu tempu - až bych řekl, že to dělal Pollack, ale zase na druhou stranu - od něho by jsme se dočkali i pohledů do soukromí obou hlavních hrdinů, což by celkový spád ještě zdržovalo! (19.11.2005)