Štvanice

Nápad by nebyl vůbec marný. Stejně herecké obsazení na tehdejší dobu muselo být opravdu silné. Nicméně co naplat, když žádná z postav nedostane dostatečně silný prostor na tolik, abych si ji alespoň chvíli pořádně užil. Do toho solidní start zpomalí prostředek filmu, který je naprosto uspávací, aby to nakonec rozčísl jediný akční závěr, který by naštěstí probudil i mrtvolu. Nakonec tedy hodnotím průměrem. Už jsem viděl lepší filmy z této doby. (31.03.2017)

,,ŘÍKAJÍ, ŽE BUBBER STŘELIL JAKEA ROGERSE, PROTOŽE MU SPAL SE ŽENOU.“ … ,, STŘELIT MUŽE ZA TO, ŽE SPÍ S NĚČÍ ŽENOU? TO JE HLOUPOST. TO BY SE POZABÍJELA PŮLKA MĚSTA“...... /// Dva prchající trestanci. Chvilku. Pak jen a jen americký maloměsto. Postupný seznámení s poměry, protože VO TO TADY JDE! O zděšení či radost z útěku zlobivýho dítěte Bubbera. A na povrch toho vyplouvá daleko víc. Víc z povah obyvatel, víc z Ameriky 60sátejch let. Ano, nejde o útěk jako takovej, ale o osoby a povahy v dramatu, kterej postupně moc dobře graduje. Ten příběh je dobrej a tomu vodpovídaj i role, jejichž obsazení je parádní! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, kterou napsal Horton Foote (v r.1952) jsem neviděl. 2.) Zjistím, že ani v Americe nemusela bejt Horečka sobotní noci v disco duchu. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.07.2013)

Marlon Brando ve výborné, ne-li nejlepší formě a podobenství o tom, jak je těžké přežít uvnitř "normální" společnosti. Pro silné osobnosti je to dost obtížné kdekoliv - ať se ten protest realizuje navenek (Redford), anebo "jenom" plápolá uvnitř člověka samotného (Brando). Štvanice je naprosto geniálním vykreslením jednoho neuvěřitelně nesnesitelného městečka a jeho skutečně odporně pokryteckého maloměšťáckého obyvatelstva Ameriky šedesátých let, která tomuhle světa tak přála. (18.07.2005)

Co s načatým večerem, když noc je ještě mladá? My, úctyhodní občané, si zachytáme lumpa, kaňku našeho vzorného městečka a to by v tom byl čert, aby nepoznal, zač je loket naší spravedlnosti. Kromě vynikající trojky Brando-Redford-Fondová lze vidět spoustu malých velkých hereckých výkonů, což mě vede k další pochvale: výborná režie. (02.04.2007)

Ještě dvanáct let po Přístavu (od téhož producenta) se Marlon Brando zarputile odmítá zříct svých přísných mravních zásad. I za cenu zlámaných žeber a vyražených zubů. Arthur Penn jako jeden z prvních tvůrců nové filmařské generace věděl, kdy a jak ve filmu použít brutální násilí, aby jej neglorifikoval. Násilí ve Štvanici má dvojí funkci: katarzní a obnažující. Po ráně mezi oči dosavadní přetvářka pozbývá na významu. Jasněji své stanovisko stěží dáte najevo. Fiktivní americké městečko zde slouží jako tlakový hrnec, pod jehož víkem jsou k bodu varu přiváděny nejpalčivější problémy tehdejší Ameriky – rasové napětí, konzumerismus, násilí v ulicích, nedůvěra k autoritám. Působivost hvězdně obsazené adaptace divadelní hry tlumí právě vměstnání tolika otázek s vykřičníkem do tak malého prostoru, v tak krátkém časovém úseku (jediná noc). Věrohodnost ustupuje před naléhavým, byť nijak bezduchým moralizováním. S výjimkou přítomného-nepřítomného Redforda není žádná z nepřeberného množství postav vykreslena jednoznačně. Jen význam každé z nich v postupně skládané mozaice není zřejmý. Některé se pouze objeví, názorně demonstrují jeden z chorobných příznaků společenské nálady, a zmizí. Film postrádá pravidelnější rytmus a namísto průběžně stupňovaného napětí graduje poměrně náhle. Je tak mnohem pomalejší, než signalizuje název. Uvedené nedostatky jsou z větší části dílem studia, které začínajícímu režisérovi vzalo práci z pod rukou a sestříhalo film k obrazu svému. Penn nebyl spokojen. Ztráta kontroly ho tolik naštvala, že se svůj příští film rozhodnl stůj co stůj realizovat od začátku do konce dle vlastní představy. Vznikla díky tomu kultovní revizionistická gangsterka Bonnie a Clyde. Alespoň v jeho případě přinesl vztek něco dobrého. 75% Zajímavé komentáře: nascendi, marlon (23.07.2019)