The Chase
Štvanica
The Chase
The Chase
Režie:
Arthur PennKamera:
Joseph LaShelleHudba:
John BarryHrají:
Marlon Brando, Jane Fonda, Robert Redford, E.G. Marshall, Angie Dickinson, Janice Rule, Miriam Hopkins, Martha Hyer, Richard Bradford, Robert Duvall (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Hon na uprchlíka z vězení, připomínající lov divoké zvěře... Z věznice malého texaského městečka uprchl vězeň Bubber Reeves. Jeho cesta ke svobodě není jednoduchá. V patách má místního tvrdého a rozhodného šerifa Caldera. Naftařský a dobytkářský baron Val Rogers by chtěl mít Bubbera z cesty, aby zakryl milostnou aféru, svého syna Jasona a Bubberovy manželky. Na uprchlíka, jenž příliš nevoní místním obyvatelům, se tak doslova rozpoutá drsný hon mající blízko k lynči… Akční příběh, podle scénáře Lillian Hellmanové, vyprávějící o jasných postojích ve vypjaté životní situaci, natočil uznávaný režisér Arthur Penn. Ten do hlavních rolí obsadil přední hollywoodské herce Marlona Branda, Roberta Redforda, Jane Fondovou, stejně jako využil fyzický zjev tehdejší atraktivní televizní hvězdy Angie Dickinsonové. Do děje působivě zapojil atmosféru horké letní noci a maloměsta, plného obyvatel s předsudky, nudou a skrytými frustracemi. Všemu vtisknul až drásavé napětí, které v závěru úmyslně zpomalí, aby o to více dosáhl zamýšleného dramatického vyznění. (Česká televize)
(více)Recenze (136)
Marlon Brando, Jane Fonda, Robert Redford a Robert Duval v lidském příběhu, na konci zanechávající podivnou pachuť nad společností. Společností sice své doby, ale do dnešních dnů v podstatě nezměněné. Hlavní postavou je nějaký Bubber, jehož útěk z vězení vlivem různých okolností ovlivní obyvatele malého městečka, z kterého pochází. Snímek se sice jmenuje 'Štvanice’, avšak nejedná se o pronásledování a honbě uprchlíka, jako třeba ve snímku z roku 1993 'Uprchlík’. Tady příběh sleduje dění v onom městečku, názorové střety jednotlivců a vůbec jejich postavení k Bubberovi. A tak máme možnost sledovat jinak poklidné městečko pomalu se měnící v chaos. Ke střetu samozřejmě dojde a jak to dopadne je vrcholem celého dění. Žádnému z herců nelze nic vytknout. Výsostné drama svým umem dotáhli k dokonalosti. Atmosféra prvotřídní, i když se na dnešní dobu může zdát snímek pomalý. V rámci dramatizace a zmíněných hereckých výkonech však klasického diváka osloví. Příběh v sobě nese hlavně moralizační podtext, který vede k zamyšlení. Nic není jak vypadá a nic nevypadá jak se jeví. V opačném případě je skutečně k tragédii velice blízko. Snímek tedy kromě filmového odpočinkového zážitku přináší i určitou myšlenku. Po shlédnutí už pak záleží jen na divákovi, jestli si z toho něco vezme. ()
Dobrá myšlenka, hvězdné herecké obsazení a všechno to doslova shořelo v apokalyptickém a nicneřešícím konci. ()
133 minut rozvleklé nudy.Ani Redford to nezachránil.Samozřejmě, že hodnocení zdejších blbů je nadnesené jen za jména herců.Pro české lidi je tento příběh naprosto nepochopitelný. ()
Kvalitní kriminální drama o morálním úpadku americké společnosti v malém městečku se dotýká i tehdejší rasové segregace. V době vzniku jistě velmi aktuální a naléhavé. ()
Bavilo mě sledovat filmařské postupy této doby. "Teatrální" herectví a z dnešního pohledu nepochopitelné chování postav, paranoidní atmosféra. Jinak fajn obsazení, zvláště pak dámské :). ()
Vysoce uspokojivé. Ze začátku jsem se obával, přišlo mi to zmatené a film mi představoval tolik postav, až jsem se bál, že namísto kultovního filmu dostanu pilotní díl nějaké jižanské Ulice šedesátých let. Postupně jsem se naštěstí ujistil v tom, že to tak není a že každá postava má v této mozaice křivd, nenávisti a pokrytectví své místo. Děj je rozprostřen v časovém rozmezí jednoho dne a jedné obzvlášť divoké noci, kdy jsou nám krásně ukázány vyostřené střety obyvatel města, jednak těch, kteří chtějí dopadnout uprchlého vězně a druhak těch, kteří vědí, že byl odsouzen nespravedlivě. Uprchlého vězně zde hraje Robert Redford, přesto mě ale nejvíce zaujal zásadový šerif Marlon Brando - je očividně vidět, že i morální charaktery mají co nabídnout, zasadíme-li je do správně neurčité a vyhrocené situace. Velice zajímavým prvkem je zde anonymní dav lidí, který v podstatě jedná jako jeden další charakter a má velmi důležitou roli. Hlavně druhá půlka snímku pak také nabízí několik velmi zajímavých scén, začíná to lidmi mlátícími šerifa, po kterém následuje výborně natočená a podaná štvanice na vrakovišti se všemi těmi molotovovými koktejly. Závěrečná katarze před budovou policie je pak skvělým překvapivým a zdrcujícím závěrem. The Chase je tedy, ačkoliv to nemusí být na první pohled (na pár úvodních scének) patrné, skvělým filmovým zážitkem staré hollywoodské školy. ()
Pro mě velké zklamání. Super hvězdně obsazený film, ale akční příběh a drsný hon to tedy rozhodně nebyl. Většinu filmu se tam jenom chlastá a žvaní o tom, kdo koho šuká. A tragický dabing Marlona Branda to rozhodně nevylepšil. Filmů s podobnou tématikou ze šedesátek jsme viděl více (např. V žáru noci, Útěk v řetězech, Frajer Luke apod.) a všechny tyto filmy kvalitou tento snímek výrazně převyšovaly. ()
Co naplat, tehdy se divadelní představení umělo převést na plátno (téměř) bez ztráty kytičky. Všechny postavy, jejich příběhy a pohnutky zde dostaly stejný prostor, nikdo na sebe nestrhl víc pozornosti. Snad jen možná Brandově postavě to trochu uškodilo, neboť jak sám trefně konstatoval, filmem se prakticky pouze nemastně "prošoural" za doprovodu pár suchých hlášek. Tím neřikám, že by si duo Fonda-Redford uzurpovalo film pro sebe, ačkoliv už tehdy bylo všem jasné, že si zaslouží vlastní film. Nejvíc by mě zajímalo, jak se k téhle roli přimotal James Fox, ten rozhodně držel tempo s ústředním triem a působí jako vkusné oživení. Film mě držel v napětí jak vygraduje nevyhnutelný konflikt uprchlíka s maloměštáckou lynčovací lůzou a byl jsem určitě mile potěšen. Dobře straviltená 60ková adaptace. ()
Po trochu zdlouhavém rozjezdu film nabere naprosto nečekané otáčky. ()
Výbušný a napínavý, ktorý nikoho nenechá chladným. Strhne, pobúri a pohorší! I keď sa v čase svojej premiéry u kritiky nestretol s práve najvrelejším prijatím, film sa z hľadiska posunu Hollywoodu i americkej kultúry všeobecne javí ako zlomový, nakoľko trefne zobrazil aktuálne problémy Ameriky 60-tych rokov a síce narastajúceho rasizmu a násilia. Stal sa alegóriou jej kultúrnej dezintegrácie, ktorá nastala po vražde Kennedyho a v atmosfére ktorej padli tradičné právne a spoločenské inštitúcie za obeť politickej a morálnej dekadencii. Všetko sa točí okolo pretvárkou a predsudkami zmietaného južanského mestečka. Penn sa zameral hlavne na jeho zvrátenosť, avšak za cieľ si nedal len na ňu poukázať, ale plasticky ju zobraziť tak, aby mohla byť čo najúčinnejšie konfrontovaná s pointou celého príbehu vyzdvihujúcou morálny postoj človeka v kritických situáciách. Svojou nenútenou avšak pregnantnou sociologickou sondou sa mu to darí do takej miery, že Vás donúti zaujať postoj a myslím, že nebudem sám koho bude jeho pasívnosť znervózňovať a ubíjať. Presvedčivé herecké výkony všetkých zúčastnených sú povinnou výbavou tejto klasiky s veľkým K. Len veľká škoda, že hádky o kontrolu nad tvorením a výslednou podobou filmu ústiace do odvolania režiséra krátko po dotočení, ovplyvnili jeho zostrihanie, čo sa údajne premietlo vo vynechaní najlepších Brandových scén. ()
Tenhle film je utrpením jak pro hlavní hrdiny filmu, tak i pro diváka. Vykonstruovanější a nepřijemnější film jsem už dlouho neviděl. Vyzdvihnout můžu leda herecké výkony hlavních postav, ale to je samo o sobě ( čímž je tento film příkladným důkazem ) zatraceně málo ()
Drama, které je zároveň vtipné i dojemné. Nenápadný film, ve kterém se ale sejde perfektní trio Brando, Fonda a Redford a pod taktovkou Arthura Penna rozehrají partii, na kterou se nezapomíná. Marlon Brando je coby šerif výbornou kombinací odměřenosti a autority, Jane Fonda působí půvabně v roli místní krásky mezi dvěma muži a Robert Redford je neodolatelný jako uprchlý vězeň. Jako chlap se mi teda moc nelíbí, ale zde a ve Vzpomínkách na Afriku mu to sluší :). Ve filmu je krásně zobrazen latentní rasismus, tak typický pro americkou společnost před několika desítkami let. Jak večer graduje, je jasné, že alkohol + pistole + nuda + nejhorší lidské vlastnosti dávají dohromady smrtící směs. Atmosféru filmu znamenitě podtrhuje hudba Johna Barryho. Mám jedinou výtku: film by mohl být lepší, kdyby byl o 10- 15 minut kratší, takhle na mne některé scény působily zbytečně „rozkecaně.“ ()
Svatá prostato, to jsem vioděl ještě černobílý, a spolu s Honičkou to bylo dost legendární..Asi proto, že tolik toho z ameriky v tý době nepřiplouvalo, Ale to hvězdný nebe, prostě paráda. Děj a ztvárnění je v dnešní době oněkud o ničim, slušně řečeno, ale po milovníky zvučných jmen, je Štvanice povinnost. ()
80% Redford dostal pozoruhodně málo prostoru. ()
Zajímavá sonda do atmosféry jižanského maloměsta. Výborný Brando a velmi dobří mnozí další. Nestačí to. Ve scénáři jsou díry jak v ementálu (jak píše někdo jinde, zřejmě zásah studia do hotového díla). Večírek, ač má být divoký, je hodně toporný. Celé je to hodně divadelní, včetně Redfordova běhu lesem. Škoda. ()
Rád koukám na filmy, na které koukával můj táta. Rád jej poslouchám, když o některých filmech svého mládí vypráví s nadšením a jakousi nostalgií – není jich moc, točíme se okolo deseti, patnácti kousků max... A rád zjišťuju, že i můj táta měl dobrý vkus. Nejen co se Jane Fonda týče. ()
Zde nejde tak úplně o ten neustále propíraný a zmiňovaný útěk, Štvanice je filmem především o vztazích mezi jednotlivými obyvateli jednoho texaského městečka v 60. letech a o jejich proměňujících se sociálních rolích. Zajímavě je dále i řešen přístup k charakterům, protože hlavních postav je zhruba pět, a všechny mají přibližně stejný čas před kamerou, což by se mohlo zdát jako chyba, jelikož se tím film připravuje o více času především s Marlonem Brandem, ale na druhou stranu -tento způsob dává vyniknout méně známějším hercům. Trochu toho rasismu a jedny z prvních rolí Roberta Redforda a Roberta Duvalla navrch. Za čtyři. ()
Jak rád bych tomuto filmu dal více, ale vždy po jeho shlédnutí mám pocit promarněné šance. Až moc je snímek poznamenán divadelní předlohou a divadlo vykrádá filmové prostředky. Vadí drobné nelogičnosti, schematičnost a už taky řádí zub času. Přesto je výkon Marlona Branda takový, že se vyplatí koukat opakovaně. ()
Výborná kritika amerického maloměsta, které nebudete mít rádi - s odkazem na morálku, rasismus, to vše v režii Arthura Penna. Z vězení uprchne Bubber, ketrý byl vždy tak trochu černou ovcí malého městečka v Texasu. Bubber se nakonec rozhodne vrátit do rodného města a štvanice začíná..... ()
Jeden z nejodpornějších filmů, jaký kdy byly natočeny. Ta odpornost není ve filmu samotném, ale v lidech, které zobrazuje. Že to bylo typické pro Ameriku 60. let? Omyl. Porozhlédněte se kolem sebe. Jedno, jestli jste v Česku, na Slovensku, v celé Europě. Děje se to. Nám a právě teď. Bez rozdílu žánrů za 5. ()