48 hodin v Paříži

Výborný Ford - průměrný Polanski. Pokud hledáte podobný námět, zkuste TAKEN je dynamičtější, akčnější a do poslední chvilky napínavější než Polanskiho FRANTIC a i když víme, jak to dopadne, nestíháme o tom přemýšlet, protože Pierre Morel nevynechal jediný záběr, který by nebyl do detailu promyšlený. (29.07.2013)

Buldog (mimochodom, fakt blbý názov) ma nikdy nebavil. Divák by ho mal rád už za sústredeného Harrisona Forda, atmosférický Paríž, nepríjemnú scénu na streche alebo za rafinovaný hitchcockovský prístup (McGuffin, hrdinom proti svojej vôli). Lenže to by sa v tom skvelý Roman Polański nesmel tak zamotávať. Z pôsobivej zápletky o mužovi, hľadajúcim vlastnú manželku, sa razom stáva ohratá (pseudo)napínavá báchorka. Priemerný triler. (22.12.2004)

Přikláním se ke straně, která údajnou genialitu tohohle Polanskiho hitchcockovského thrilleru (aspoň zatím) nerozklíčovala, i když za nudu bych to už taky neoznačil. Ford to spolehlivě táhne, Seigner je sexy as hell a jejich pobíhání po Paříži Polanski poskládal z tradičních vděčných scének od návštěv klubů, přes konspirační schůzky v podzemních garážích, po lezení po střechách starých pařížských domů a finále na břehu Seiny. Jen tomu chybí větší drajv - jak prý řekl Polanskimu samotný Ford, spíš než frantic je to moderately disturbed. Ale jasně, že to by neznělo tak efektně. (20.09.2022)

Paříž, město, jež má své kouzlo. Zve tě, jako by říkalo, jsi-li zamilovaný, sbal kufry, protějšek, přijeď, garantují ti, že zažiješ nezapomenutelné. Své by o tom mohl vyprávět doktor Walker, muž nápadně podobný Harrisonu Fordovi, uznávaný lékař, Američan. S milovanou chotí trávili v oněch dávno zapomenutých časech, kdy na ně Roman se svým štábem nemířili kamerou, líbanky právě zde, v čarokrásném městě na Seině. Nelze se divit, že byl doktor šťasten, když se dozvěděl, že se konference, jíž se zúčastní, kde vystoupí s referátem, bude konat v Paříži, v městě, na nějž s manželkou tolik rádi vzpomínají. Znáte onen výrok, jenž varuje před vstupem do téže roky? Počítám, že ano, je znám přímo notoricky. Řekl bych, že si doktor Walker pár hodin po příjezdu vyčítal, že jej nedbal. Co se událo? Paříž, město jindy tolik přivětivé, vroucí, manželku páně lékaře Walkera polklo, pohltilo, slehla se po ní zem. Oddaný a milující "pozůstalý" se snaží zburcovat úřady, policii. Vše marně, po boku stojící je prý nevěrnicí; únos, diagnóza doktorova, je prý hypotézou fantasmagoriiní. Vypadá to, vypadá, že si bude muset doktůrek poradit sám, a to v městě, jemuž nerozumí, v městě, jejž nezná... naštěstí či naneštěstí se objeví ona, dívka pohybující se na hraně zákona, jež má s podivuhodným zmizením co do činění... Neděkujte, ono zkratkovité seznámení s příběhem je maličkostí, je bezplatné. Stejně jako nabízené dojmy, respektive neutříbené (pravděpodobně recipientovi obtížně vstřebatelné) myšlenky pulzující v mé mozkovně: tedy osmačtyřicet hodin v Paříži, smysluplně strávený čas, ale šel by strávit smysluplněji; zdánlivě paradoxní, leč vysvětlitelné: jako by se čas zrychlil, netrvalo to čtyřicet osm hodin, ale jen dvě, navíc byl narušen i prostor, jako bych nebyl v Paříži, ale v pokoji, v němž jsem stále, jsem stále v Paříži, nebo jsem tam nikdy nebyl?; baví mne, když je Harrison Ford v situaci, v níž by byl každý ostatní v prdeli definitivně, nevylízal by se, on ale vším proplouvá vcelku bez újmy; irituje mne Emmanuelle Seigner, s tím svým neustálým francouzským vulgarismem na jazyku; Arabové, Židé, wtf?... to je konec přátele, že? ... A to je asi konec, přátele... 75% (23.01.2015)

Film mi neskutečně sedl. Takový zvláštní, tajemný a dost napínavý film jsem dlouho neviděl. Ford hraje svoji roli opravdu dobře. Film není o velké akci a přestřelek, je to dost dobrý thriller, kde divák nemůže dobře předvídat co se bude dít. Rovněž mě nadchla hudba, kterou složil Ennio Morricone. Takže pro mě příjemné překvapení a tudíž hodnotím 85% = **** (22.09.2012)