If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Scatová duetová improvizace československých popstars 60. let byla nesmírně inspirující, ale s filmem nemá tohle nic společného. Jedná se o divadelní estrádu, která měla být minimálně o hodinu kratší. Většina písní nudí, vtipy jsou leckdy laciné a děj se vleče až hanba. Karlu Gottovi byl po tomto počinu odepřen přístup k psychadelikům. ()
Několik hudebních skvostů, krásná choreografie tanečních čísel. Hned úvodní píseň je vynikající. Nechápu, proč třikrát Tereza. Tonda Šůrů dostal po delší době větší prostor a podává bravurní výkon. Slabé stránky filmu: Brodský, parta generálů pod vedením Vostřela, ministr války Růžek, Šmída ve vaně. Zednářská symbolika: 29:31; 1:12:53 – převrácený kříž; 40:42 – černobílá šachovnice; 1:15:05 – Lohninský – parodie na skrytou ruku; 1:27:33 – Gott – nějaký druh skryté ruky + ruka na srdci; 1:40:58 – Šlitr – devil horns. Mezi řádky opus na neexistující zeměkouli: „Měli jsme kdysi míč omalovaný pestře… A míč udělal hopla a náhle zmizel. Nastalo vzrušení, rozběhli jsme se krajem. V nejasném tušení, že tu hru nedohrajem. Po míči ani stopy, nikdo z nás nepochopí, kam náhle zmizel… Prolezli jsme všechny světa strouhy a nikdo neví kolik je v nás touhy, ten míč vrátit do hry zpět. Chcem najít každopádně ten míč, co tak zrádně a náhle zmizel. Kde je ten míč? Kde je ten míč? Kde je ten míč…“; 3 x 6: „Jsou to TŘI háčky. Během programu ŠESTkrát propagovat limonádu Super.“ Propaganda gravitace: „Padání začíná přitažlivostí.“ „Písničku jsme věnovali dívce s mohutnou gravitací.“ „Stačilo trošku gravitace a špetka neandertálského rozumu.“ Přísahání: Vostřel: „Přísahej!“ Hrabánek: „Přísahám, že nic nevykecám.“ + bow sign. Hlášky: „Žádnou politiku, všechno v mezích slušnosti.“ „Jsme nezávislá televizní stanice.“ Nej hláška: „Nejdřív si to musím vodškrtnout, poněvadž pak bych na to neviděl.“ ()
Zápletka slouží pouze k přededení hudebních čísel, ale funguje to skvěle. ()
"Tohle má být jako vtipné?" znělo mnohokrát z úst mých spolužáků při sledování staré české muzikálové komediální klasiky. Reakce naší generace na tento film nemohou být asi obecně výrazně pozitivní, a bohužel je to i při pohledu na dnešní společnost v zásadě pochopitelné. Osobně jsem při sledování nevyprskával smíchy, ale komediální scény mě často i přes značný generační rozdíl pobavili. Je to film plný českých populárních herců a zpěváků, jehož základním pilířem jsou známé písničky od autorské dvojice Šlitr a Suchý. Celá zápletka filmu v zásadě spočívá v ohromném problému, před který je postavena armáda. Veškeré zbraně se začnou měnit na hudební nástroje. To považuji za docela důvtipně vyobrazenou myšlenku - "Make music, not war!" Film mě zaujal zejména jeho hudební provázaností. Trend šedesátých let v podobě bigbandových aranží má něco do sebe. Originální mi přišel i sám námět a myšlenka filmu i přesto, že díky velmi častým hudebním výstupům byla nabourána souvislost samotného děje a ten tak přestává držet pohromadě. ()
Klasika československé televize... ()
Herecké obsazení se mi moc líbilo. Děj taky, jenže toho tam bylo minimum. Začátek a konec byly super, bylo tu i pár vtipných scén a moc se mi líbila třeba přesná hranice, za kterou se zbraně mění v hudební nástroje. Ale jinak to bylo celkem o ničem, jen spousta písniček - pár z nich se mi sice líbilo, ale zbytek nic moc... Lepší 3* ()
Už kvůli těm písničkám... ()
Pravdou je, že v tomto filmu se setkávají ty největší herecké a pěvecké hvězdy. Zazní zde největší fláky ze Semaforu. Satira na armádu i s poetickým nápadem zbraní proměňujících se v hudební nástroje jsou jistě plusem. Ačkoli jsou tu pěvecká a taneční čísla sevřena pevnějším rámcem, přesto se nemůžu ubránit pocitu, že tu jde prostě jenom o výčet písní (ač velmi kvalitních). Jako je divadlo na divadle, zde jde o estrádu v estrádě. Na druhou stranu stejně neměl asi ani jiné ambice. A to čeho dosáhnout chtěl, dosáhl a to v nejvyšší kvalitě. Leč pro mě je to asi trochu málo. Na film se sice klidně ráda podívám a rozhodně mě nijak neuráží, baví mě. Ale že bych si z něj sedala na zadek, to se taky říct nedá... ()
Kdybych se měla řídit nostalgií a vzpomínkami z dětství, nejspíš by to byly čtyři. Ale protože jsem se na to nedávno po dlouhé době podívala znovu, musím sáhnout do svědomí a říct, že tak dobré to zase není. Dobrá hudba a jeden dobrý nápad nezachrání fakt, že je film poněkud poslepovaný, tedy, pokud není zrovna co říct, dá se tam Hegerová nebo Gott a je to.. O přímém ději se tu moc mluvit nedá, celý ho v podstatě tvoří jen úvod, zbytek už jsou jen hudební "oslavy", které, pokud si u nich nebroukáte při jiné práci, jsou vlastně strašně nudné. ()
Film som dopozerala len so sebazaprením. A človek by si myslel, že ma to bude baviť...ale pre mňa už trošku prekonané, tie hviezdy tam boli určite vo svojej dobe hviezdami, no sú tam akoby len preto, že sú tými hviezdami. A ľudia sa môžu šalieť nad tým, ako Kája spieva s Waldemarom. Naj písnička: Tereza. ()
Zatímco inspirace divadelní poetiky dua Suchý/Šlitr byla inspirována Osvobozeným divadlem, kabaretní klaunovitostí a v hudbě též vším, co se do toho dalo vstřebat z tehdy se pomalu vyvíjejícího bigbítu, film Kdyby tisíc klarinetů je naopak velice pompézní, k čemuž přispěly především velmi vyšperkované aranže písní. Pánové Jiří Šlitr a Ferdinand Havlík (tento dokonalý aranžér, jenž byl vždy trochu ve Šlitrově stínu, ale na úspěchu všech jeho písní má zřejmě minimálně poloviční podíl) si opravdu vyhráli a celý film vyšperkovali mohutným orchestrálním zvukem inspirovaným těmi nejslavnějšími a největšími zámořskými jazzovými orchestry. Ovšem, z typickou českou melodikou, zpěvností, hitovostí a přímočarostí, která si získá i toho, jenž o podobnou hudbu nikdy v životě nezavadil. Samotný nápad proměny zbraní v hudební nástroje je zcela dokonalý, na mě nejvíc zapůsobila scénka klavíru přestupujícího hranice :-). Do toho pár typických šedešátkových gagů nesoucích se zcela přesně v duchu skečů ze slavného televizního Recitálu. Na všech zúčastněných je vidět obrovská radost, se kterou se toho zúčastňují, a ta se snadno přenese i na diváka. Pěvecky tady září Waldemar Matuška, ale i všichni ostatní. Dějová linka motající se kolem přípravy televizní revue je trošku slabší, ale to je jediné štěstí, protože to by musela ČSFD zavézt výjimečně šestihvězdičkové ohodnocení. Bezesporu doposud nejlepší a nejpoetičtější český muzikál. ()
Kdyby tisíc klarinetů jsem viděl od svých deseti let až dnes v sedmadvaceti. A jsem nadšený. Tolik úžasných melodií, textů a talentů namačkaných do jednoho muzikálu, to se jen tak nevidí. Člověk si u tohoto filmu ještě víc uvědomí, jak byla ta doba neopakovatelná a vyjímečná. A hlavně nadčasová ()
Neviděl jsem ani jeden muzikál, které vznikaly jak na běžícím pásu po roce 1989 a ani nechci. Lucii Bílou si rád poslechnu, když zpívá, ale ani náhodou by mne nepřesvědčila, že je panna Orleánská, stejně tak jako Střihavka, že je Ježíš. Muzikál Kdyby tisíc klarinetů jsem ale viděl ne jednou a vždy mohu znovu. Čím to asi je? Prostě sestava Roháč, Svitáček, Suchý a Šlitr nemůžou dát dohromady nic průměrného, ale jen tuto nadčasovou pecku a to i přesto, že pan Suchý má k tomuto filmovému zpracování jeho spektáklu výhrady. Pro "berg.12" - nechci brát naději, ale nejlepší český muzikál se v dohledné době určitě nenatočí - nejsou lidi! ()
Milá šedesátková klasika, která potěší i dnes. Navíc je tu většinou příjemná hudba a výborní herci i zpěváci. ()
Naprostá klasika a opět jedno ze skvělých vyjádření optimismu šedesátých let. Pěkné písničky a plejáda známých českých zpěváků ve své nejlepší formě. K tomu můj oblíbenec Darek Vostřel v jedné ze záporných rolí. ()
Při zpětném pohledu působí místy až moc naivně, ale přitom má tento klasický český muzikál silnou myšlenku a mnohdy hravý scénář s veselými gagy. Chápu, že generace, která není zasažená tímto hudebním stylem a která zná některé protagonisty jako "hudební zombie", tuto stránku možná tolik neocení, nejspíš ani odpůrci estrádních pořadů dua Suchý-Šlitr, ale mně to v Klarinetech vůbec nevadí a celkově na film vzpomínám s šimravou nostalgií. ()
Za komančů to pro mne bylo zjevení a naprostá úleva že ještě existuje něco normálního. ()
Miluj Semafor, mám rád hudbu 60. let. A na tom je v podstatě celý film postaven. Takže proč tak nízké hodnocení? No protože tohle není, nebo by aspoň neměla být, televizní estráda, ale muzikál. A ten by měl mít děj, nějaké charaktery postav, zápletku. Nic z toho tu není. Je to jen soubor na sebe v podstatě nenavazujících scének a hudebních čísel, mezi kterými sem tam někdo prohodí par nesmyslných replik. Připomnělo mi to svého času populární televariete. Ovšem tam aspoň sem tam zazněl nějaký vtip. ()
V první hodině se něco děje, za to druhá hodina je vlastně jen postupně víc a víc ubíjející série starých televizních písniček zejména Pilarky a Gotta. V roli tanečníka se zde mihne i Jaroslav Čejka. 70% ()
Film slabší průměr, hudba super, plno pecek. ()
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)