If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Je ťažké spojiť piesne s príbehom a zachovať pritom atmosféru. Autorom sa to podarilo tak na slabé 3/4 z celku. ()
Muzikálový snímek s hity S+Š s tehdejšími pěveckými esy v hlavních úlohách. Kromě hudebních šlágrů je hlavní nosnou myšlenkou filmu silná protiválečná angažovanost (v dobrém slova smyslu). 60%. ()
Mě se tenhle film trochu obtížně hodnotí, protože se nejen považuji, ale dokonce jsem občas i jinými považován za odborníka na Semafor a tudíž jsem dokonale obeznámen se všemi režijními potížemi a nedorozuměními, které nakonec způsobily, že ten film vypadá tak, jak vypadá. Samozřejmě, že se toho všeho měl hned od prvopočátku chopit vehementně sám pan Suchý, udělat to podle své původní (mimochodem podle mě velice milé a poetické) představy a hlavními postavami udělat sebe s panem Šlitrem (což beztak asi všichni čekali a dodnes se noví diváci diví, proč tomu tak není). Takhle se to rozdrobilo neustálými hádkami a tahanicemi mezi velmi odlišnými představami, takže film je skutečně ve výsledku "ani ryba, ani rak". Snaha režiséra Roháče za každou cenu trhnout West side story a dokázat, že my Češi to taky umíme a lépe, byla snad upřímně míněná, ale šla naprosto proti představě pana Suchého o komorním, lehce pitoreskním hudebním filmu. (Upřímně řečeno jsem vlastně nepochopil, proč je třeba točit ještě jednu českou West side story, když už tu máme tu původní americkou, která je víc než dobrá). Takže ten film vlastně teď tady nadhodnocuji, i když záměrně. Skutečně ho čas povýšil na dokument, čímž mu přidal mnohé navíc, a taky mi to celé malinko připomnělo jiný filmový počin z téhož roku - Perný den s Beatles, který jako by snad všechna očekávání a chyby převzal. I s tím současným dokumentárním efektem. ()
Skvělá oslava Semaforu a tehdejší zpěvácké elity. Námět špičkový, Brejchová strašná, konec upocený. Přesto 80%, na svou dobu malý zázrak. ()
Písničky Suchého a Šlitra (legenda) v jednoduchém a tedy úderném nápadu, oslava radosti proti zelenému drilu. Příjemné poznávat tváře hudebních divadélek šedesátých. Všímavě sledovat herecké projevy těch let. Nejsou dramaticky zamračení. Já mám spokojený úsměv a je mi dobře, neokouká a neoposlouchá se mi. (Kdo chce dokonalost, ať kouká na hrdiny Marvelu.) ()
7/10 ()
Tomuto filmu nedávám pět hvězd snad proto, že by to byl bezchybný kinematografický skvost. On to totiž není dokonalý film, (ono slyšet sedmkrát v jednom filmu Terezu vám ji dokáže docela otrávit, ač se vám líbí sebevíc) ale rozhodně je to dokonalá ukázka Suchého tvorby v první polovině šedesátých let. Ten humor, ty písně, ti herci. No zkrátka je to film, který vám předá kus pozitivní energie a uvolněné atmosféry počátků Semaforu. A za to si pět hvězd alespoň za mě zaslouží. ()
Takova plácanice všechno nacpáné někam absolutně bez nějakého režimu, jednou tak jednou jinak. Herecky obsazeno opravdu velice dobře a písničky ze semafóru jsou proste krásné! Takova Tereza od Matušky a Babeta od S a Š (kteri zde excelují i jako vtipná dvojice) to je proste nádhera, to si pouštím i cestou metrem do práce. A jak mám tu babetu rád! Film rozhodně není k nějakému 2 h koukání, spíše jako kulisa která je ještě do 3/4 snesitelná. Poté nastoupí vyhvizdování a rádoby tance...a už se na to spíše tak nevěřícně kouká..SPOIL: Ten konec? to je trosku mimo budku ne? :) Obecne lze rici, ze tohle se vám moc nepovedlou---> pardon. ()
Vydarený hudobný film, na ktorom sa podieľala spevácka elita vtedajšieho Československa. Protivojnová myšlienka ukrytá za nápad zmeny zbraní za hudobné nástroje vyústi do televízneho estrádneho programu, v ktorom je veliteľ štábu šašom a kým bežní vojaci sa podieľajú na hudobnom programe, velenie kuje pikle. Zvláštne je, že Václav Neckář, ktorý celý incident vyvolal svojím zbehnutím si nakoniec vo filme vôbec nezaspieva. ()
ďalšie z klasických diel:) ()
na svou dobu velmi nadčasové s výborným nápadem a výtečným hereckým obsazením ()
Nenadchne, ale ani nezklame. Každopádně je to zbytečně dlouhé a místy sem se nudil. ()
Výborná památka na již minulé století. Přehlídka unikátních osobností, slavných skladeb,chytrého textu ("houslová rota",počátky reklamy) i výborného námětu.To dnes většina filmů může závidět. ()
Opravdoví kult české kinematografie. JS a JŠ napsali krásné písničky. Nabité obsazení a slavní zpěváci, většinou ze SEMAFORU. Film na který se dá dívat znova a znova..... prostě pořád do kola. ()
Muzikál je pro mne zajímavý místem natáčení. Scény ze zámku Kynžvart, který byl o 12 let poté uzavřen veřejnosti a otevřen v plném rozsahu až o 24 let později. Muzikál byl na svou dobu jistě zajímavý počinem, hlavně kvůli přítomnosti Semaforského ansámblu, ale dnes už trochu zastarává a kratší stopáž by mu neškodila. Ze všech hvězd mne asi nejvíce zaujala Eva Pilarová, ne jako herečka, protože tou ona skutečně není, ale jako zpěvačka. ()
V podstatě spíš dokument mapující dobu a tehdejší hudební dění v ČSSR. Písně jsou kouzelné a dnes se řadí mezi zlatou éru populáru. Celé je to milé a živé, ale děj je chabý a nádech silně stranický a plný soudruhů mi trochu va. Na Starce to rozhodně nemá a se zahraničními snímky jako je My fair lady nebo West side story se to taky nedá srovnat. Takže celkový dojem 60%. ()
Strašná nuda. Chápu, že je to muzikál, ale i v něm by měl být nějaký náznak děje. Takhle je to jen pásmo veselých písniček, rozvlekle roztažené do více než dvou hodin. ()
Co je lepšího, než poslouchat Waldův hlas? ()
totální sračka a nic víc... ()
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Nevedel som, prečo mám v podvedomí akúsi apriórnu kritiku na tento film, nejak mi "nesedel", a tak som obracal svoju negatívnu myseľ voči kadečomu a kadekomu, a musel som si to poriadne premyslieť, kým som došiel k nejakým rozumnejším záverom, že čo ma na tomto filme odrádza/lo, a až teraz to môžem ako-tak napísať. Pre mňa sa, za prvé, akoby "zlievali" šesťdesiate a sedemdesiate roky v českej tvorbe, kultúre a umení, ale to je až desaťročný rozdiel, v istom uhle až dvadsaťročný, takže to nie je jedna a tá istá vec, a tak to nemôžem hodnotiť spolu, čo som si uvedomil; a tiež musím pochopiť, že proste v roku 1964 bolo moderným to, čo tento film zobrazuje a prezentuje, a musím to tolerovať také, aké to je, šlágrové, evergreenové, džezové..atď, nemôžem to kritizovať len preto, lebo mňa osobne to až tak veľmi emocionálne nenadchne - keďže som vtedy nežil a neprežil to obdobie emočne, potom ťažko sa mi to preciťuje a zhodnocuje. Istotne to bolo pre naše mamky a babičky skvelou vecou, novinka na filmovom plátne,a haluz, o ktorej sa hovorilo mesiace predtým, a ešte roky potom, proste hoci som emočne relatívne inaktívny keď sledujem tento film, je to kvalitné, a malo to svoj dôrazný význam v tej dobe, keď to bolo na posteroch a plagátoch kín prvýkrát. Česká kinematografia má svetovú úroveň, lepšiu možno aj ako francúzska, je európskym vrcholom. Kde sa vtedy hrabali Švédi, Nemci, Rusi? Hoci sa tuná v ČSSR trošku kopírovali americké veci (ako môžeme vidieť aj v tomto muzikáli) - tu umelci využívali fakt, že ľudia neboli v Československu oboznámení so svetovou tvorbou tak dokonale, najmä nie s americkou, vďaka čomu vyznievali ako megahviezdy, ale zase obohacovali vedomie "socialistického človeka" o západnej kultúre (čo je veľké pozitívum), avšak neuniklo mi, že tu nemôžeme byť "amíci", máme totiž tunajšie teritoriálne povedomie, sme európania, čechoslováci, a tak sme tento malý "americký kopirák" obohatili umeleckou povojnovou "náladou", československou melanchóliou, skromnejšou citovosťou, európskym povojnovým myslením mrzutým z vojny, atď, čo je umelecky dozaista len prínos! Treba povedať, keď sa to tak vezme, že NIKTO na svete sa nerovnal tomuto dielu (okrem USA) - Japonsko malo asi len tie svoje "blbé gongy", Afrika, Ázia, Južná Amerika (hoci iste bola umelecká) nemala takéto diela, komunistické neumelecké Rusko nula bodov - proste Česko v tom období bolo stredom umeleckého sveta, povedzme si pravdu - kde je totiž možné sa vyvíjať a kde je tradícia, tam vyrastajú aj talenty, a keď je talent podporovaný, rozkvitne. Toto je genialita, hoci neprežívam "umelecký orgazmus" ani spomienkové nostalgické chvíle, keď sa dívam na tento film, ale je to top ten svetovej tvorby, bez srandy! Suchý, a najmä Šlitr, autor celej hudobnej línie, sú pre mňa obaja jemnocitní ľudia, nadaní, geniálni, vždy nežní, nenásilní, (zdá sa mi aj že) skromní, čo sa mi páči,a majú aj niektoré vynikajúce skladby, ale nie som extra fanúšikom pochodových povojnových rytmov, avšak tá generácia bola týmto obdobím ovplyvnená, znechutená z násilia vojny, a práve druhá svetová vojna v nich vyvolala to nenásilné a mierumilovné jemné správanie, čo je reakcia na to, čo sa dialo okolo nich, a čo ako umelci a jemní inteligentní ľudia neboli ochotní akceptovať, takže tolerujem aj tie pochody,a navyše v tomto protivojnovom diele je jednoducho nevyhnutné urobiť niektoré piesne pochodovo, dej sa odohráva predsa v "uniformovanom" prostredí. V tom období fičal džez a "rokenról", avšak umelci v Česk(-oslovensk-)u ho ešte akoby "jemne spiatočnícky" spájali "na starých strojoch" mixovaní so šlágrami 40-tych a 50-tych rokov, takže je to akási zmes, ale inak je to asi to najlepšie, čo tu bolo, a hoci sa mi to tak vôbec nezdá, ale na tú dobu to bola skutočne novinka; navyše to, že je to spojenie džezu, rokenrólu a napríklad "náboženskej" Glory Aleluja (akoby z černošského kostola, len vylepšené!), má ukázať starej generácii (tej, ku ktorej je Gott vtedy ešte stále mládežou), že existuje spojenie medzi starou dobou a dobou novou, že existuje spojenie medzi džezom a starými šlágrami, prosto povedané, film sa takto zapáči dvom generáciam naraz. Čo sa hercov týka, najmä mi vadí Kája Gott (možno hlavne kvôli nemu tu pociťujem to veľké sklamanie), Karel je pre mňa určitou formou mužského "galantného nevkusu", tie jeho rádoby-romantické pózy priam neznášam, jak sa hrá na citovo zraneného, a tým chce byť milovaným u žien, proste je to český Hugh Grant 60-tych rokov, proste patetické! :-) Prepáčte, nechal som sa uniesť. Vôbec tu nevynikajú vynikajúci herci ako Rúžek alebo Brodský, čo mi kúsok vadí, a naopak v popredí sú speváci ako Matuška, Hegerová alebo Pilarová, ktorí sú mimo môjho vkusu, hoci Pilarová to odspieva superbezchybne do posledného tónu, Matuška má celkom dobrú farbu hlasu, a Hegerová - večne v póze "lásky prokletej" (už asi predsudok, z mojej strany) - mi síce absolútne neimponuje, ale myslím si o nej, že je to veľmi emocionálna a správne ladená žena, ktorá sa tu výborne spevácky prezentovala. Celková myšlienka, že sa zbrane premenia na klarinety je pekná, hoci taká.. trošku populistická, trošku otrepaná, to každý vymyslí toto, že zbrane sa majú premeniť na hudobné nástroje... ale zase, v období komunizmu to bola úplne prirodzená myšlienka, lebo existoval neustály strach pred ďalšou vojnou, studenou vojnou, a vtedy ešte navyše rezonovali zvuky pušiek a dýk druhej svetovej vojny v srdciach vtedajších mladých umelcov, ktorí si svoje detstvo či pubertu prežili v krutej vojne a v strachu, že budú zo dňa na deň odvedení do koncentráku. Páči sa mi to, že je to proti vojne, čo v dnešnom umení nikde vôbec nevidieť, blíži sa svetová vojna, a ľudia sedia na ritiach, dnes by sa fakt hodil takýto film,aby trošku prebral k mysleniu osprostelé davy! (...hoci by sa to iste nepodarilo). Ľudia aj dnešní "umelci" si proste zvykli na to, že sú tu vojny, a akceptujú ich, čo ma dopaľuje, stádo zdebilnelo televíziou stonásobne viac než bolo sprosté vtedy, a inteligencia zlenivela. Filmu dávam 4 body, čo je dosť, je to vysoký nadpriemer, teda dosť dobré, dá sa pozrieť, fajn, ok, len v mojej verzii by sa to muselo trošku "prerobiť", som totiž dieťa 80-tych rokov. :-) () (méně) (více)