Zvláštní dny

Kathryn Bigelow asi skutečně musela prožívat zvláštní dny, když tak pojmenovala svůj film a ještě ho byla ochotná vydat. Já osobně ale víc nechápu samotné uživatele, kteří zdejší film ohodnotili dost vysoko. Ten film totiž lidově řečeno byl sračka sraček, na kterou není rovno. Příběh úplně zvrácenej, znásilnění tam točili pornoherečky. Celý to mělo uplně neskutečně úchylnej podklad. No byl jsem rád, že jsem ten film vůbec přežil a na mozku mi nevyrašil nádor velikostí pomeranče. Nakonec jejedna hvězdička za tu techniku, se kterou to Kathryn natočila. A odcházím s faktem, že to zdejší hodnocení prostě nikdy nepochopilm. Jasný, bylo to zvláštní, úchylný, otevíralo to veškerý možný hranice, ale to se z toho mám, jako tady ty uživatelé, posrat? (27.09.2010)

Nekonečně zmatená párty. Mít auto tu znamená vlastnit mobilní klid a bezpečí, zastavit čas a být součástí vyšší spořádané společnosti. Vně auta jde o smyslu zbavenou dekadenci. Snímek má několik hodně silných scén a nápadů, ale dost to zabijí totálně neopodstatněná délka a úsměvně nekvalitní scénář, ve kterém lze vyčíst oblíbené dějové berličky jako je selektivní až absentující logika uvažování a konání postav, cheatování pohledem do budoucnosti a na různá místa planety v jeden okamžik, šíleně překombinované motivy a zápletky a evergreen v podobě závěrečné zpovědi hlavního enemáka (kteoru jsem si mmch musel pustit několikrát a s pauzama, abych se v tom geniálním plánu neztratil). Ale tak byl Silvestr, dá se to pochopit. (27.06.2016)

Koho baví fantasmagorie a libuje si v ní, tohle je ideální film právě pro takové diváky. Grygar krásně mluvil o tom, že oni, vědci, co vysvětlují podstatu, tam měli v sále dvacet lidí, ale Souček měl vedle v sále tři sta lidí. Lidem prostě víc vyhovuje fantas, který jejich rozum bere, než selská logika, které se rádi a úspěšně brání. takže jak jinak - jao vždy - náš zákzník, tak mu šoupneme co chce, ten je náš pán. Chce blbiny, tak už mu je lifrujeme. Chce psycho, už ho posíláme, chce filozofii, á to ne, to nebere, od ní pryč, tedy od lásky k moudrosti utéci, to je dřina... (28.09.2010)

Paranoia is just reality on a finer scale.... Pre mňa je už len sledovať film s Ralphom Fiennesom v hlavnej roli hotové blaho. Angelu Bassett si v úlohách drsných dievčat takisto vychutnávam. Juliette Lewis tiež nikdy neodmietnem a Michael Wincott aj so svojím hlasom je jeden z najlepších záporákov, akých Hollywood kedy mal. Zaujímavý nápad, slušné spracovanie a byť to menej klišovité, zaslúžil by si takýto poctivý sci-fi akčňák aj 4 hviezdičky - a s Cameronovou réžiou by bol možno aj za 5. Dobrý film, niekoľko nezabudnuteľných výrokov, ale žiaden zázrak - avšak musím poznamenať jednu vec na záver: Tento film uzaviera jedna z najsilnejších katarzií, aké som vo filme zaznamenala... posledné scény, keď začne znieť While the Earth Sleeps od P.Gabriela a Deep Forest, majú neopísateľný emocionálny náboj. Aj keď to končí, ako to končí, aj keď je celý film za tri a pol hviezdičky, ten záver stál za to. Vďaka tej piesni, vďaka jej presnému načasovaniu a záverečnej scéne je to ako vynorenie sa z vody s hlbokým extatickým nádychom... (18.09.2005)

Problémový případ. Je zde dojem určité nadčasovosti – jednak v rovině hlavního high-tech konceptu, kdy zde máme jedince, kteří v podstatě postrádají vlastní život na vrub toho, že jsou závislí na sdílených zážitcích těch druhých (viz. dnešní kult reality show či sociální sítě). Poté je zde také patrná technická zdatnost tvůrců – především v systematickém využívání POV záběrů, které jakoby někdo vystřihl z Hardcore Hanryho a přesunul je o dvacet let do minulosti (a na jejichž technologické uskutečnění prý padla značná část celkového rozpočtu). Avšak v mnoha ohledech jsou Zvláštní dny naopak typickým dítkem své doby – například v šíleně dlouhých „mířících“ scénách, kdy záporné postavy „bondovsky“ rozebírají své předešlé plány či ve zpomalovačkách tak typických pro období 80-90 let. Celkový dojem dále kazí herecké výkony (Juliette Lewis je ve svém exhibicionismu strašlivě otravná) a nepříliš šikovně rozvrstvené tempo vyprávění, kdy jsou některé pasáže příliš protahovány, zatímco jiné jsou pro změnu zmatené. (19.01.2018)