Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1999. Bývalý policajt Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků, které obsahují nahrané vzpomínky a pocity. Jednoho dne obdrží disk, na kterém je zážitek vraha prostitutky. Lenny se pustí do pátrání a dostává se hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit? (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (332)

Lima 

všechny recenze uživatele

Neodolatelně temná atmosféra přelidněné metropole na sklonku tisíciletí, kdy se lidé citově baví nelegálními virtuálními projekcemi. Očekávání roku 2000 dává filmu jinou dimenzi, a i když dneska víme, že tak žhavý to s tím přelomem nebylo a že se toho tolik nezměnilo, jde o zajímavou fikci. Produkoval James Cameron. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Působivá sci-fi detektivka na hraně noirového žánru. Kathryn Bigelow umí s nočním L.A. pracovat naprosto skvěle a zaplivané uličky plné zkorumpovaného života na všech stranách zákona neopustí ani jednou. V nich jako ryba ve vodě pohybující se další charakterově velmi nevypočitatelný hrdina Ralph Fiennes opět podává další z řady svých výborných výkonů. Scénář Jamese Camerona je nadstandardní prací až do samotného závěru, který je nepěkným koncentrátem všech žánrových klišé včetně finálního rozuzlení, které fakt, že vrahem je zahradník, mohlo rozebrat ještě lépe. Přesto, i díky zvláštní náladě ze strachu z Y2K (mimochodem asi jedna z nejrealističtějších variací na toto ve své době strašácké téma), jsou Strange days i přes přemrštěnou stopáž maximálně působivé a odpustit jim lze mnohé. ()

Reklama

golfista 

všechny recenze uživatele

Na přelomu tisíciletí (Silvestr 1999) se dostává na černý trh nová technologie SQUID, kterou používá FBI a která umožňuje zobrazit a nahrát pocity a obraz z centrální nervové soustavy člověka. Na téhle kostře postavil James Cameron (námět a scénář) příběh bývalého policisty (výborný Ralph Fiennes) obchodujícího s programy do nové technologické hračky. Dost temný a dost dobrý Sci-fi krimi-thriller paní Kathryn Bigelow. Je sice chvílemi také dost drsný, ale určitě potěší příznivce Sci-fi ve stylu "12 opic". ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kathryn Bigelow asi skutečně musela prožívat zvláštní dny, když tak pojmenovala svůj film a ještě ho byla ochotná vydat. Já osobně ale víc nechápu samotné uživatele, kteří zdejší film ohodnotili dost vysoko. Ten film totiž lidově řečeno byl sračka sraček, na kterou není rovno. Příběh úplně zvrácenej, znásilnění tam točili pornoherečky. Celý to mělo uplně neskutečně úchylnej podklad. No byl jsem rád, že jsem ten film vůbec přežil a na mozku mi nevyrašil nádor velikostí pomeranče. Nakonec jejedna hvězdička za tu techniku, se kterou to Kathryn natočila. A odcházím s faktem, že to zdejší hodnocení prostě nikdy nepochopilm. Jasný, bylo to zvláštní, úchylný, otevíralo to veškerý možný hranice, ale to se z toho mám, jako tady ty uživatelé, posrat? ()

Galerie (43)

Zajímavosti (25)

  • Podle Matthew F. Leonettiho byla velká většina filmu točena v noci a to 77 nocí z 80 naplánovaných natáčecích dní. (CliffLee)
  • Skupina hrající na ulici ke konci filmu jsou Skunk Anansie, hrají píseň ze soundtracku. (CliffLee)

Reklama

Reklama