Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
Natasha Richardson, Faye Dunaway, Aidan Quinn, Elizabeth McGovern, Victoria Tennant, Robert Duvall, Blanche Baker, Traci Lind, Muse Watson, David Dukes (více)Obsahy(1)
Varovná vize blízké budoucnosti, kdy lidské city a touhu po štěstí spoutá totalita nejmenovaného státu. Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Scénář je dílem známého anglického dramatika Harolda Pintera a snímek natočil přední německý režisér Volker Schlöndorff, který od počátku osmdesátých let pracuje převážně v zahraničí. Snímek nepatří k typickým vědecko-fantastickým filmům a více se soustřeďuje na psychologické vykreslení postav. Zavede nás do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Upraveno v září 2021. Film Příběh služebnice je vlastně melodramem v extrémně patriarchálních podmínkách života. Volker Schlöndorff vychází ze stejnojmenného románu kanadské spisovatelky Margaret Atwood z roku 1985, ale jeho záměr se ne zcela vydařil. Výsledek působí spíše jako klaustrofobické melodrama, než hříčka o starozákonní militantní totalitě. Z románové předlohy i z filmu je cítit ženský vzdor k mužskému pohlaví, což sice pudově přijímám se skřípěním zubů, ale s ohledem na moderní dějiny člověka je pochopitelný. Margaret Atwood otevřeně naráží a též doráží na patriarchální řád běhu světa z podhledu vlastních zkušeností, ale využívá i dobové reálie Spokojených států, západního vyspělého světa, východních totalit a muslimského fundamentalismu. Zvláště ostře to schytávají politické a náboženské atributy doby ze Spokojených států, byť inspirace je čerpána z vícero míst. Filmová adaptace zůstala na půli cesty, úchvatné je barevné rozložení i choreografie obrazu z náchylností a fantomů, ale satira politické hrozby prohrává s romantickou operou melodramatické potřeby lásky. Hrdinkou příběhu je Kate, neboli Offred (průměrná Natasha Richardson), žena, kteráž v zákeřných ohybech osudu pragmaticky přijímá úlohu otrokyně, aby přesto nepřestala doufat v záchranu a lásku. Hlavní mužskou postavou je velitel (příjemný Robert Duvall), jeden z nejmocnějších mužů ve státě Gilead v patriarchálně teokratickém totalitním uspořádání moci. A každá moc má privilegované postavení. Důležitou postavou příběhu je Serena Joy (zajímavá Faye Dunaway), velitelova manželka v jistém sebezapření a v žárlivé obezřetnosti z běhu životních pravidel a zákonů. K významnějším postavám patří také velitelův osobní řidič a jeho pravá ruka Nick (průměrný Aidan Quinn) a kamarádka Kate, rebelující a zlomená systémem Moira (zajímavá Elizabeth McGovern). Z dalších rolí: příkladná vychovatelka služebnic "teta" Lydia (Victoria Tennant), služebnice a členka odboje Ofglen (Blanche Baker), psychicky labilní služebnice Janine, neboli Ofwarren (Traci Lind), nebo služebnice světící kněz (J. Michael Hunter). Film Příběh služebnice má sic své drobné kvality, ale i ty vlastně poslouží ku prospěchu a zdaru romantického melodramu za extrémních politických podmínek. Nepovedená to masturbace, která započala jako příslib nevšední orgie s konkubínou. ()
Poměrně slušně nastíněná vize futuristické postapokalyptické společnosti militantního patriarchátu. Snímek se vyhýbá analýze politického vládního systému. Namísto toho popisuje jeho sociální důsledky. Kruté zákony společenského diktátu vedou k popření základních lidských svobod ženy a ve svém důsledku morální sterilizaci celé společnosti. Pokřivení lidských charakterů je tak všeobecnou normou. Normou, která jde ruku v ruce s novou náboženskou vírou. Kvalitní herecké obsazení je zde mocnou zbraní, kterou lze působit na emoce diváka. Chybí ale větší psychologická hloubka. Konec filmu působí rozpačitě a nedotaženě. Minimálně závěrečný epilog mohl obsahovat poselství člověku. Celkový potenciál tak nebyl zcela využit. 70% ()
Když začnete seriálem a pak se podíváte na film, přijde vám ten film skutečně jakýsi neúplný a zkratkovitý. Do samotného děje se skoro nestihnete vžít, postavy si nestačíte oblíbit. Kusé scény ne delší než minutové - jdu do obchodu, šup jsem v obchodě, šup platím, šup jsem zpět doma.. Charaktery postav jsou celkově dost nedotažené a i kdyby byly - vlastně by nikdo nestihl cokoli vysledovat. Je to chladné, uspěchané a chaotické. Nepříliš příjemné na pohled. Neuvěřitelné. A je také možné, že vše je to jen srovnáním dvou hereček v jedné hlavní roli a pak i všech ostatních. ()
Teokratická dystopická diktatura jako alternativa dnešního vývoje. 1) Ve srovnání se seriálem je film rychlejší, pořád se něco děje. Seriál je naproti tomu výrazně propracovanější v detailech a lépe u diváka vyvolá pocit bezútěšnosti. 2) Zaujal mě 30letý Aidan Quinn (řidič Nick) a 28letá Elisabeth McGovernová (lesbická Moira). 3) V titulcích je uveden rok výroby 1989. ()
Určitě si přečtu předlohu a je možné, že bych ztvárnění nepřijala, kdyby to bylo obráceně. Mně toto ztvárnění ale celkem sedlo a totalitní režim, krutý ve své kýčovité podobě, rozhodně strach a hnus vyvolal. Odporný byl rituál oplodnění - fuj fuj fuj... Nebo veřejná poprava typu: " Vítáme Vás, ve tři hodiny se koná ženská poprava a ve čtyři vás zveme na popravu mužů, příjemnou zábavu" tak to také byla chuťovka. Neznámá tvář hlavní hrdinky byla určitě dobrý tah a mně její krása i herectví vyhovovaly. Jednu hvězdičku ubírám za jistou nepravděpodobnost vyústění příběhu, ale je to přecejen fikce. Jsem zvědavá, jestli tenhle komentář budu přepisovat po přečtení ... ()
Galerie (41)
Zajímavosti (2)
- Mary Elizabeth Mastrantonio odmietla rolu Moiry. (Msscastillo)
- Faye Dunaway sa spočiatku zriekla úlohy Sereny Joy, pretože sa jej zdalo, že rola je veľmi nevýrazná. Prehovorila ju až samotná autorka knihy Margaret Atwood. (Msscastillo)
Reklama