Boxcar Bertha
Bertha z dobytčiaku
Režie:
Martin ScorseseKamera:
John M. StephensHrají:
Barbara Hershey, David Carradine, Barry Primus, Bernie Casey, John Carradine, Victor Argo, Martin Scorsese, Franklin D. Roosevelt, Harry Northup (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V době hospodářské krize se mladá žena spolu s odborářským vůdcem dají na cestu zločinu.
Amerika byla ve 30. letech svobodnou zemí. Jen Bertha (Barbara Hershey) byla ještě o něco svobodnější. Skutečný příběh Berthy Thompsonové z Arkansasu, která si kvůli cestování v železničních vagónech pro dobytek vysloužila přezdívku Bertha z dobytčáku. Široké srdce mladé Berthy je navzdory nelehkému životu v době hospodářské krize 30. let plné krásných ideálů. Zamiluje se do Big Billa Shellyho (David Carradine) a společně chtějí bojovat proti nepravostem páchaným železniční společností. Jejich boj za spravedlnost se však náhle promění v otevřenou rebelii. Stane se z nich neporazitelná zločinecká dvojka, o níž kolují legendy po celém americkém Jihu. Jsou známí nejen vášnivou láskou, ale i násilnostmi. Nemilosrdně se vyrovnají s každým, kdo se jim při přepadávání a rabování postaví do cesty. Život na útěku však připraví řadu nástrah jejich lásce i osudu. Druhý celovečerní film Martina Scorseseho vznikl v nízkorozpočtové produkci nezávislého producenta Rogera Cormana, v jehož dílně dostali příležitost k debutu mnozí režiséři tzv. nového Hollywoodu. Snímek Bertha z dobytčáku je inspirovaná autobiografií Thompsonové nazvané "Sisters of the Road" a legendou o slavných milencích na cestě zločinu Bonnie Parkerové a Clydeu Barrowovi. Autentickým zachycením dobové atmosféry a postav se Scorsesemu podařilo obohatit příběh i o výrazný sociální rozměr. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Je to více Cormanovka než Scorsesovka, ale je důležitá, protože za a) Scorseseho mentor Cassavetes mu na to řekl, že je to píčovina a ať natočí něco pořádnýho, což mladého režiséra donutilo k tomu, aby se pustil do Mean Streets a za b) Scorsese si pak mohl půjčit Cormanovu crew, která byla zvyklá pracovat rychle a levně, což se mu k jeho prvnímu výraznému zářezu dost hodilo. Samotná Bertha, holka nevycválaná, je kouzelná osoba, kombinující v sobě takovou tu nebezpečnou kombinaci dětské mentality, mladistvého chtíče a absence morálního kodexu, přičemž všechny tyhle její aspekty film celkem dost vytěžuje. Problém je v tom, že Scorsese sice mohl mít storyboardů plnou vanu, ale hlavně si to měl sám sestříhat, protože jak jsou jednotlivý scény a sekvence spatlaný dohromady, tak bych se nedivil, kdyby k sobě materiál někdo lepil žvýkačkou. A mimoto pak vůbec nefunguje postava neústupného odboráře s tváří Davida Carradina (který mi strašně někoho furt připomíná a David Carradine to není), který ve svém papírovém zápalu působí jak z němého sovětského filmu. ()
Překvapivě dobré, v rámci Cormanovy produkce dokonce excelentní. Po obrazové a režijní stránce je to vynikající práce, dokonce ani příběh (Bonnie a Clyde meets road movie meets exploitation) není vůbec zlý na to, že jde o vývar jiného filmu. ()
Do nakrútenia ,,Taxikára" Scorseseho raná tvorba priveľmi nenaznačovala, že sa zrodil jeden z najväčších režisérskych pilierov kinematografie. ,,Bertha z dobytčiaku" bola jeho druhým celovečerným filmom rozohrávajúceho známu tému mileneckého páru, ktorý si privyrába lúpežami. Príbeh a la Bonnie a Clyde však nevyšiel nijak úžasne. Hoci film trvá len 90 minút, mal som miestami problém ho dopozerať, za čo sa najviac pričinili nevýrazné herecké výkony a rada nudnejších pasáži, preto možno skonštatovať, že Scorsese nedokázal plne využiť možný potenciál snímky. Najviac ma zaujali občasné akčné a sadistické scény a za pomerne vydarený sa dá považovať koniec filmu s brutálnym naturalistickým ukrižovaním o vagón a následná pomsta. V našich končinách môže byť pre diváka istou devízou filmu jeho slabá distribúcia. ()
Kdybych se prvně podíval na snímek "Bertha z dobytčáku", aniž bych věděl, kdo ho natočil, nikdy by mě nenapadlo, že to byl právě Martin Scorsese, kterého se v poslední době snažím nakoukat a zjistit z jeho filmů trochu víc o tom, jak se snímky natáčí. Myslím si, že právě jeho studnice jsou ukázkou toho, jak s filmem pracovat, a to především z hlediska technického. Samozřejmě, i obsah je zde důležitý, ale když sledujete, jak nějaký tvůrce začínal, všimnete si spíše, jaké nástroje používal a jaký to mělo ve filmu smysl. Vypadá to, že na začátku kariéry se Scorsese hodně hledal. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/bertha-z-dobytcaku-1972-55.html ()
Bonnie a Clyde z Wishe. Sice mi je jasné, že to je jeden ze Scorseseho prvních filmů a že bych tím pádem neměl čekat bůhvíco přelomového, ale nejsem takový fanda Scorseseho (vlastně ho spíš jen uznávám, za jeho fanouška bych se určitě neoznačil), abych mu odpustil všechno a když tak nad tím přemýšlím, i u svých oblíbenců dokážu být kritický, když se jim něco nepovede. Například Wendersovu debutu jsem dal 2* a Lynch ode mě dokonce jednou dostal i odpad, takže nevidím důvod tohle Scrosesemu jakkoli odpouštět. Kromě zajímavé filmařské stránky je to jen naprosto obyčejná a tuctová krimi historka s nevýraznými postavami bez většího charakteru, se slabým a vlastně i příliš jednostranným poselstvím a s vedením děje, které nedokáže skoro ničím zaujmout a překvapit už vůbec ne. Je to prostě takové to lehce zapomenutelné béčko, které vzniklo jen pro rychlý výdělek - nebo to tak aspoň působí. A opravdu nemám důvodu nadhodnocovat jen proto, že to jsou začátky velkého režiséra. Právě naopak, tenhle faktor to v mých očích shazuje ještě víc, když vím, že spousta režisérů začala sice ne dokonale, ale rozhodně kreativněji... 2* ()
Reziser Martin Scorsese /Casino, Mafiani/ natocil prijemny, ale stale len priemerny film. Dobre je vykreslena realita US vidieka 30. rokov minuleho storocia, Barbara Hershey /Cerna Labut, Insidious/ filmu suverenne vladne, a David Carradine /Kill Bill 1 a 2/ tiez zvladal rolu velmi dobre. Potesia aj jazdy vlakom, dialogy su na urovni. Jo, moznoze aj je to akasi variacia na Bonnie a Clyde a la Martin Scorsese - za vhodnej konstelacie Jupitera so Saturnom jestvuje predpoklad, ze na tom nieco bude. 60 % ()
Na spôsob Bony a Clyde, akurát vo vlaku, teda aspoň občas. Celé je to také nijaké, ani postavy, ani dej, ani poriadne dotiahnutá zápletka s (červenými) odborármi. Čo sa týka sociálnej drámy pojednávajúcej o veľkej hospodárskej kríze, sú určite lepšie filmy. V jednej takej - Cesta ke slávě - si zahral aj David Carradine. Vizuálne zaujímavá záverečná drasťárna je jednou z mála dobrých momentov, ktoré udržujú toto béčko nad vodou, ktorého éter ale rýchlo vyprchá. ()
Takoví Bonnie a Clyde, akorát že byli 4. Líbily se mi hudební podkresy - vybrnkávání na kytaru, harmonika, dobře se to tam hodilo. K samotné postavě Berty, no byla to hloupá coura věčně bez kalhotek, Barbara Hershey nám kvůli ní musela ukázat kozy a zadek a erotické scény byly docela sexy, ale čekal jsem trochu víc zabíjení. David Carradine byl tenkrát aji docela fešák, to jsem nečekal. Tak nějak mám dojem, že Tarantinovi by se tenhle film v určitejch ohledech mohl líbit, ale moc dalších se asi nenajde. Mě nejvíc vadilo pomalé tempo, některé zbytečné scény a plytkost postav, bez pochopení jejich motivů. V podstatě film o ničem, ale úplnej shit to taky není... ()
Takové sympatické béčko. Produkce Rogera Cormana je v tom znát. Celkem rychle to odsype, má to takové vtipně přehnané násilí (lidi letící několik metrů po zásahu brokovnicí) a nějak mám zromantizovanou ideu "jumping the freight train" o cestování nákladním vlakem v USA, která je tady ve velké míře. 7/10 ()
Již ve svých raných filmech Scorsese dokazoval, že je režisér vysokých kvalit a Bertha z dobytčáku je toho jasným důkazem. Velice průměrný scénář, herecké výkony jsou nadprůměrné, do skvělých jim něco chybý (Barbara Hershey je slušná a mladý David Carradine je fajn). Ovšem samotná režii je dobrá a již zde je vidět jakým směrem se bude jeho tvorba upínatm každopádně předchozí "Kdo to klepe na moje dveře" byl zajímavější i povedenější film a následující Martyho filmy již patří mezi skutečně dobré. ()
Takové dílko pana S., které je myslím velmi slušně natočené ale scénář tam trochu vázne. Chvílemi je to až nesrozumitelné. Kdo tedy je ten Jasoň a kdo ten Drsoň? Byli to odboráři a společnost je donutila býti gangstery a nebo to byli jen gangsteři? Byla Bertha jen hloupá kurva? Po druhém zhlédnutí mě v mnoha věcech není moc jasno. Závěr působí spíše tak, že podle skutečné události to moc není. Je to zase jenom taková americká střílečka, kde mačká spoušť negr. Ostatní filmy Scorceseho nabývají jasnosti z čehož nevzniká galimatyáš, dovoluji si citovat Hurvínka z padesátých let. ()
Stojí za vidění, neboť je to Scorsese, nebo stojí za vidění, protože je to zajímavý filmek? Sám nevím. Potěší scéna s vrhcáby v plenéru: má Barbara Hershey v tu chvíli pod šaty, kam je docela vidět, neboť dřepí na bobku, kalhotky, nebo spíš ne? Halt je tam stín, jak už pod sukní stín bývá. Ale uznejte, to se jen tak nevidí, TENHLE druh stínu. Závěrečné ukřižování je ale taková pakárna, že divák téměř zalituje pročuměného času. Mimochodem: ten starý Carradine tady hrál asi pětkrát líp než mladý, staré dřevo je prostě kvalitnější dřevo, o tom žádná. Jako protipolicajtský, protiestablišmentový film (nikdy jich není dost!) bych doporučil spíše Vanishing Point, natočený v téže době. Tam je s poldama aspoň sranda. ()
Bertha je celkem lolitka k pohledání. Pozná tu mnoho věcí, ale vždy se do nich rychle dostane. David Carradine potěšil. Takový konec co je tady jsem fakt nečekal, fakt paráda. ()
Na to, že to byl Scorsese, tak to byla hodně bída. Ten film je něco jako Bonnie a Clyde, ale o několik úrovní horší.Možná bych dal lepší hodnocení, kdyby Barbara Herhey nebyla tak strašně nesympatická. ()
Mé hodnocení může poukazovat na to, že se jedná o špatný filmy, ale to je jenom polovina pravdy. On to film špatný úplně není, ale ani dobrý. Je to takový průměrný snímek, který zapomenete dříve, než si uvědomíte, kdo ho režíroval. Scorsese si zde vyzkoušel, jaké to je totiž film levně a rychle podle Rogera Cormana. ()
Odpoveď M. Scorseseho na film Bonnie & Clyde. Režisér vtedy mladý, málo skúsený, bez perfekcionizmu. Postavy nerozvinuté ako v každom druhom béčku, herci béčkoví, no ani veľmi nemajú čo hrať. Násilie pútavé, hlášky zábavné. Film, ktorý diváka trochu poteší, a po záverečných titulkoch upadne do zabudnutia. ()
Scorsese se pěkně rozjížděl a v neznámé Berthě z dobytčáku rozjel solidní retro kriminálku, která mě většinu času dost bavila. Vynikající vykreslení doby krize, kdy bossové byli zmrdi, policajti ještě větší zmrdi a chudáci neměli zastání. Vše se točí kolem vlaků, pro titulní Berthu je to prostředek přepravy a seznámení, její láska Bill je odborový předák, které snaha přežít a trocha náhody dovede k prvnímu přepadení a později dalším (ač se tomu Bill brání). Krásná Hersheyová ukáže jak bylo na počátku 70. let zvykem všechno, Carradine mladší i starší mají charisma a nechybí tu parádní krvavé scény. Bohuže to v poslední půlhodině dějově umírá a finále byl hotový sled nesmyslných scén SPOILERY Kde se vzali útočníci? Kde se vzal ten černoch? Proč se oba koukají na ukřižovaného (ale nejspíše stále živého) Billa a nepokusí se mu pomoc až už je pozdě? Nakonec jen 3*, ale už tady šlo poznat, že ze Scorseseho bude výborný režisér. ()
Odborárskym drámam sa v 70tych rokoch darilo, ale vyťahovať každý životný príbeh na filmové plátno? Bertha z Dobytčiaku (názov, ktorý skôr odradí než navnadí) sa rozhodla žiť najskôr ako protestant proti železničiarom, neskôr ako rebel a pobehlica, čo pácha podobné svinstvá. Na jej predstaviteľku sa dobre pozerá iba keď je vyzlečená a film získa pozornosť len na konci. Ten nebol síce originálny ani zvlášť dobrý, ale haluznou nekompromisnosťou aspoň trochu oživil doterajšiu nudu. V nej mi paradoxne nevadila inak nevyhľadávaná country hudba, rušil ma len harmonikový motív, ktorý aj napriek tomu, že neopakoval rovnakú melódiu, príliš evokoval slávny taliansky western. Za mňa teda nič moc, poviem pravdu, že mi Scorsese viac sedel v celovečernom debute, ten síce nemal hlavu ani pätu, ale mal vlastný výraz. Bertha je niečo ako film na objednávku, ktorú keby vyhodili z filmografie veľkého režiséra, nikto si nespomenie. ()
Na tomto filme je vidieť ako to dopadne keď výnimočnému tvorcovi niekto diktuje ako má točiť. Ťažko uveriť tomu, že to nakrútil ten istý režisér čo o 30 rokov neskôr natočil famózneho Letca. Scorsese sa tu niak moc nevenuje jeho zvyčajným témam ako začlenenie sa do nečistej skupiny a morálny úpadok. No v podstate tomu druhému sa na minútku venoval prostredníctvom kartára ktorý sa musel stať zlodejom ale postava sa tomu nijak zvlášť nebránila a to mi tu nesedí. Proste ten film bol ajýsi čudný, občas pobavil občas nadhodil myšlienku na zamyslenie a taktiež nechýbajú na tú dobu celkom slušné akčné scény. Lenže Scorsese asi nemal 100 %nú chuť natáčať o sedláčke ktorá sa spolčuje s odborárom (mladý David Carradine) a prepadáva bohatých majiteľov železníc, to je naňho prýliš povrchné. Posledná scéna je však výborná, pomsta čierneho brata a "ukrižovanie" Carradina stoja zato vydieť. ()
Film, natočený podľa skutočného príbehu, je pre divákov, ktorí majú radi dobrodružstvo. Celý príbeh sa točí okolo rabovačiek a všetci myslia len na blízku budúcnosť, nič viac. Je to však iba dostatočné, vytkol by som farbu krvi, ktorá bola až veľmi bledá. ()