Režie:
Jaroslav SoukupKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ladislav Potměšil, Rudolf Hrušínský nejml., Jaroslava Stránská, Oldřich Vlach, Bronislav Poloczek, Pavel Nový, Zdeněk Mucha, Radek Pospíšil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jirka Horáček se chystá oženit s kadeřnicí Jitkou, což překvapivě těžce nese jeho otec. Nejprve se snaží syna naspořenými tisícovkami nalákat na cestu kolem světa, a když to nevyjde, snaží se svatbu rozmluvit Jitce. I tento pokus však selže, a tak se svatba nakonec přece jen koná, bez účasti naštvaného otce. Zdá se, že zatímco Jirka se usadil a dospěl, potíže nastanou s otcem, který se nejprve za poněkud trapných okolností seznámí se sympatickou zdravotní sestřičkou Lucií a později s atraktivní striptérkou a prostitutkou Álou. Skončí v jejím bytě, a nejenže se stane jejím milencem, ale navíc ochotně přijme roli poskoka, který pere, vaří a uklízí. Navíc se u něj začnou projevovat jasné příznaky "druhé mízy". Barví si vlasy, moderně se obléká, sportuje, chodí do sauny a snaží se hubnout, dvoří se Ále a nevidí, že je všem pro smích. S výjimkou Lucie, které je sympatický a s níž se pomalu sbližuje. Když však pochopí, že je to Lucie, kdo se mu líbí, žena ho odmítne, protože nechce prozradit, že je svobodná matka. (TV Nova)
(více)Recenze (282)
Po synovi si svůj discopříběh prožívá i otec, kterého chytla druhá míza a který neopomene zopakovat žádný ze synátorových průšvihů a trapasů. Sice je to jen dost sterilně a staticky (na hudební film) vylouhovaný sáček čaje plný laciných fórků, přehrávání a oproti jedničce podstatně slabších písniček, ale stále nenáročně pobaví. Jako ve správném porevolučním filmu ani tady nemůže chybět návštěva erotického podniku. ()
Hodně silný klalibr, kopírující stejnou zápletku, jen otočenou na starší generaci. Jinak stále Míša David, playback a zpívající Ruda Hrušínský. ()
První díl podle mě zachraňoval docela slušný scénář. Druhý díl už je jen přehlídka disko hudby (horší kvality než v původním Diskopříběhu), kterou se někdo snažil naskládat do osmdesáti minut a vytvořit tak něco, čemu se říká děj. Jestli tam byl nějaký příběh nebo vtip, tak jsem ho díky inovativní Soukupově režii přehlédla. ()
Bleagh, odpadovější verze prvního odpadu. ()
K úplný spokojenosti mi už jen chybí společná sexy scénka Kánská/Čížkovská na tý plovoucí posteli. Ideální film z neopakovatelné porevoluční kolekce Dědictví aneb Kurvahošigutntág - Kamarád do deště II a Playgirls 1 a 2. To je panečku skanzen. ()
Ale červená hlava a hon za penězi na kukavoze mají něco do sebe. 25%. ()
Radši si dám jednou do roka pokračování osudů otce a syna Horáčkových, než kdejakou nejapnou českou komedii současnosti. Můj smysl pro humor asi není dostačující, nebo je tu příliš mnoho těch, kteří se nechají strhnout srovnáváním s Troškou. Zatímco Troška už řadu let omílá to své stejně ubohé "nic", Soukup na počátku devadesátých let příjemně bavil.. navíc nelze přehlédnout vytříbené herecké obsazení - Potměšil, Vlach, Obermaierová, Nový.. Příliš nechápu místní pohoršení nad další várkou (sic všelijak sešroubovaných) osudů dříve nezbedného synka a taťuldy, kterému se naopak zapalují lýtka. Náhodné setkání se striptérkou Álou ho totiž dostane až k sympatické zdravotní sestřičce Lucii (mimochodem Blažena z trilogie Slunce, seno..).. a řadě problémů. Jasně, Soukup je v té druhé polovině devadesátých let už někde úplně jinde, nicméně oba jeho díly hudební komedie a obě pokračování sympatického dua přátel neúnavně bojujících proti vekslákovi Adamcovi (Kamarád do deště) jsou s různými výhradami výbornými návraty do dob, kdy bylo všechno jinak.. ()
Zdeněk Troška alespoň v náznacích ukázal, že má na to točit i dobré filmy. Zato Jaroslav Soukup nikdy. A Michal David se hodí jako podkres výhradně do Hostelu, protože je tak umocněna sadistická atmosféra. ()
Slabší písničky, pár skvělých scének, bombastický začátek, ale jinak bída s velkým B. A ty scénky s děvkami, to mělo být proboha co? ()
Když přestane dělat vylomeniny synek, příjde řada na tatínka. Ten se nám ale vybarvil. Jediné štěstí že v tomhle hraje Potměšil a nějaký ten fórek se semtam povede. Jinak se tady tře bída s nouzí. 40% ()
Kdysi dávno jsem to jednou viděla a nebyla jsem zrovna na větvi... Ovšem dnes bych to sledovala jedině pod pohrůžkou návštěvy u zubaře. Hudba Michala Davida, třeskutě nesympatický Rudolf Hrušínský nejml. a Ladislav Potměšil, kterak je na stará kolena zmítán pubertou? Před dvaceti lety to možná mohlo divákům stačit ke štěstí, dnes už asi jen těm nejméně náročným a nejsentimentálnějším jedincům. 10%. Za co? Já nevím a nechtějte po mě, abych to zjišťovala... Něco pozitivního snad na té kojotině být mohlo, ne? ()
Ou... v jedničce se tátá stará o syna a ve dvojce je tomu přesně naopak. Asi už nebylo co točit... ()
Otřes všech otřesů! Talentovaný Jaroslav Soukup zahodil svůj talent tak daleko, že ho již nenašel. Z Michala Davida mi běhá mráz po zádech ještě po letech a zřejmě byl jednou z příčin, že jsem začal poslouchat punk... ()
Další perla z dílny Mistra shitu Jardy Soukupa, ještě horší, než kdo mohl čekat. Ani výše honorářů nemůže omluvit účast lidí v tomto díle, podle kvalit scénáře byl tento psán patrně pro opice. Ale třeba takový Poloczek se tradičně do scénáře položil a daří se mu... ()
Devadesátky byly skvělej čas a jsem strašně rád, že jsem je prožil. Faktem ale zůstává, že jejich počátky působily značně upachtěným dojmem a snahou za každou cenu a ihned dohnat vytoužený západ. V té době tak vznikaly filmy, které dnes už jen kouzlí úsměvy na rtech svojí naivitou hraničící s blbostí a leckdy jsou až bizarní. Dvojka Discopříběhu je přesně ten případ, kdy v socialistických kulisách opršelé Plzně s Prahou se v ulicích s prohánějícími se Favority a Olcity běhá Potměšil v tričku BOSS bratru za 200 márů. Songy M. Davida, které v jedničce leckomu utkvěly v hlavě už jen díky tomu, že tehdy moc hudebních filmů nebylo, už ve dvojce nemohly nikoho v záplavě otevřených západních hudebních stavidel nikoho extra zaujmout neřku-li nutit ke shánění soundtracku na kazetě :-). Sice je tu na CSFD doslova zaodpadováno, ale já oceňuji herecké výkony Ladislava Potměšila. A u některých scének jsem se fakt zasmál, třeba když O. Vlach hrající s Pavlem Novým mariáš nechává odejít nasupenou manželku Obermaierovou. Na porodním sále se mihne už tehdy zajímavá mlaďounká T. Pergnerová, jejíž slavné ESO časy měly záhy příjít na stanici NOVA. Prostě devadesátky byly své, ale byly originální se vším všudy. A tak je Dickopříběh 2 čím dál víc celkem zajímavé retro. Dávám za 2 noci na záchytce. * * ()
Celkem slušné a vtipné pokračování, které se ale bohužel nevyhnulo porevolučnímu nadšení ze všeho dřív nemožného, takže je plné nočních klubů, kurev, podnikání! ()
Jestli jsem u prvního dílu tvrdil, že je jakžtakž snesitelné, tady je to přímo nesnesitelné. Jde vidět, že pro zisk z filmu dokáže člověk udělat vše, dokonce i vymyslet tak nesnesitelně tupý scénář. Hrůza a děs. ()
Já nevim, mě se to náhodou docela líbilo. ()
0% - Za takovéto filmy bych dával doživotní zákaz činnosti (i když to by nám tu moc režisérů nezbylo, což by na druhou stranu nemuselo být až tak na škodu)... :) ()
Film je celkem na úrovni jako jednička, ikdyž klasika je jedničkou, kterou nic nepřekoná. Ve dvojce má hlavní úlohu Ladislav Potměšil což mě těší ze všeho na tomto filmu nejvíc. Je zde opět dost vtipných momentů jako v jedničce, i hudba je skvělá. V jedničce bylo vše o trochu lepší, to ale neznamená, že je dvojka propadák. Film hodnotím na 85% = **** ()
Reklama