Trainspotting

„Vybrat si budoucnost. Vybrat si život….ale proč bych měl něco takovýho udělat? Rozhodl sem se nevybrat si život, ale něco jinýho. A důvody? Žádný nejsou. Kdo potřebuje důvody, když má heroin?“ Při druhé projekci, kdy jsem už tolik neporovnával s tematickým Requiem za sen a přijal osobitý styl filmu, mě Trainspotting bavil ještě o něco víc než prve. Užíval jsem si absurdní humor (škoda, že ho postupně ubývá), plky o filmech, „vymazlené“ nechutnosti spolu s halucinacemi (např. probuzení s „hnědým“ překvapením či na druhé straně pasáž s absťákem), parádní soundtrack, celou bandu (anti) hrdinů v čele s McGregorem (a příjemný bonus Kelly Macdonald), zvukomalebný přízvuk spolu se shozením celé té skotské hrdosti a dobrý konec. Kvůli menším poklesům tempa a pár hluchým místům končím na silných 4*. Takže, Spude..“ - „Co, kovboji?“ - „Když je napadne, že se nesnažíš, je to v háji. Řeknou si, ten šmejd se nesnaží, a tvoje podpora je v prdeli, chápeš?“ - „Jasně.“ - „Ale když to přepískneš...“ - „Můžu dostat práci.“ - „Přesně!“ - „Zlej sen!“ (10.03.2010)

U několika scén jsem seděl s otevřenými ústy a žasl nad jejich genialitou (Perfect Day). Bohužel se mi ale zdá, že snímek tak trochu vyšumí do ztracena, neboť druhá polovina už tak skvělá není a závěr je vyloženě slabý. Tam, kde mě Requiem for a Dream dokázal dokonale uzemnit, položil Trainspotting otázku "Hm, pěkný, a to už je jako konec?" (08.12.2008)

Čekal jsem sice něco jiného, ale očekáváného motta "drogy NE a NE a NE" jsem se nakonec dočkal. Děj je vykreslen v několika liniích a působí velmi poutavě, i když někdy v něm chybí určité momenty, které by dobře zaplnily malinkaté mezery ve scénáři, které trochu celý příběh zamotávají. Nehodnotil bych to jako kultovní film, ale určitě v něm je něco originálního. 80% (13.10.2008)

Stydím se, že takovouhle legendu jsem viděl až tak stár. Film je slavný hlavně díky hudbě, Underworld k němu totiž tenkrát složili skladbu, která se neohrála ani v dnešní době. Předběhla dobu v hudební branži stejně, jako to zvládl se vší počestností i samotný film. Neřikám, že by o drogách nějaký ten film už před ním nebyl. Jasně, že jo, ale natočit film o drogách, vzít ho s nadhledem, ukázat divákovi pravou tvář feťáka, uvrhnout ho do feťáckých stavů a topit ho emocemi z desetiny tak vražednými, jako skutečný feťák prožívá, a to vše zaobalené do ironického humoru, to prostě dokázali akorát tak Angličani, a dokázali to skutečně precizně. Jen mně na tom filmu vadilo, že občas to s tou kvalitou skutečně přehnali. Pár scén na to, jak se film tváří nevinně, dokázaly otevřít držku dokořán. S tím, že ani Born Slippy by jí nezavřelo. A tak i když je tenhle film kultovní až k prasknutí, pro mě to plný počet určitě nebude. Ale pro Born Slippy si místečko najdu vždycky. (18.01.2010)

O drogách? V nejhorším světle je zde vyveden alkohol -- feťáci ničí jen sami sebe, alkoholik je postrachem všech. Drogy (a jak jsou špatné) jsou pro mě v tomto filmu jen druhým okrajovým plánem, resp. kulisami příběhu. Trainspotting je film o přátelství / falešném kamarádství / sexuálních zmatcích atd., prostě vynikající film o mezilidských vztazích. (13.09.2006)