Trainspotting

První půlka nehorázná kanonáda gagů a můj nejoblíbenější film všech dob, potom jen intenzivní dávka deprese a jeden z mých nejoblíbenějších filmů všech dob.... Evžen MekŘehoř jako legendární feťák Mark Renton (btw nejvíc relatable postava v dějinách filmu) v kultovní skotský tragikomedii, která nadčasově předpověděla společenskou závislost na konzumerismu. Sledování vlaků ještě nikdy nebylo tak zábavný a hořký zároveň. Drogy jsou láska; drogy jsou život... Choose life. 🖤 (08.12.2016)

Veľmi poučný, ťažký, svižný, ale hlavne iný pohľad na celú vec okolo drog a narkománie, akú nám filmy doteraz ponúkali. Dospelý a zároveň primitívny. Ewan McGregor sa týmto filmom vyniesol do filmového neba a zaslúžene, predviedol spolu s Carlyleom skvelý výkon. A film navyše robí ešte atraktívnym perfektne vyberaná hudba. Ale k dokonalosti čosi chýba. 85%. (08.06.2006)

Perfektní emocionální i myšlenkové působení v drogové tématice zachovávající si neskutečnou svižnost, spád a všechny možné atributy stylového nářezu, jemuž není rovno. Postavy prochází velkým vývojem (+ úžasní McGregor s Carlylem), humor střídá akci, ta se mísí s čistým potěšením vyobrazení mladického života a do něj občas udeří nějaká ta opravdu silná scéna způsobující efekt otevřené huby, či naopak lítostného a moudře přitakávajícího kývnutí hlavou... Danny Boyle má navíc v arzenálu své bravurní režie spoustu vynikajících vizuálních vychytávek a nejen výbornou hudbu samu o sobě, ale hlavně její geniální využití k vymačkání maximální úrovně právě chtěného diváckého pocitu u klíčových scén. 10/10 (16.11.2009)

U několika scén jsem seděl s otevřenými ústy a žasl nad jejich genialitou (Perfect Day). Bohužel se mi ale zdá, že snímek tak trochu vyšumí do ztracena, neboť druhá polovina už tak skvělá není a závěr je vyloženě slabý. Tam, kde mě Requiem for a Dream dokázal dokonale uzemnit, položil Trainspotting otázku "Hm, pěkný, a to už je jako konec?" (08.12.2008)

Tak to byl jeden z nejsilnějších snímků na námět "drogy" co jsem kdy viděla. Ke klukům, co se se těch feťáckých rolí ujali nemám vůbec žádné výhrady, protože to zahráli maximálně uvěřitelně. I když je ironie, že v reálu jsem viděla zfetovaných lidí asi tolik, že by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky, takže posuzovat uvěřitelnost je trochu mimo mojí mísu. Na mě to byl tedy hodně depresivní film a jsem ráda, že drogy mě v životě minuly a doufám, že minou velkým obloukem. (15.06.2013)