Z pekla štěstí

Samozřejmě se zde pár nesmyslů najde, některé scény jsou lehce otravné a střihačské „umění" pana Lipského je přímo otřesné, ale i tak nemohu dát této pohádce (v současné době) méně než čtyři hvězdičky. Výprava, kamera a kostýmy jsou na velmi vysoké úrovni, drak Bucifal ani v dnešní době nevypadá zas až tak mizerně (rozhodně lepší než trailer na "Sharkonado") a těch pár vteřin ve kterých se objevil působily velmi dobře. Sabina Laurinová a Vladimír Brabec jsou skvěle sehraní, Daniel Hůlka jako král Brambas není vůbec k zahození a na moji milovanou Míšu Kuklovou prostě nedám dopustit (jen je škoda, že Markýtka téměř většinu filmu probrečí). Samozřejmě že žádnou hlubokou myšlenku tato pohádka nemá, ale dobře se na to kouká. 75% (03.06.2016)

Zdeněk Troska ode mě moc dobrých známek nenachytal (a to jsem neviděl ani jedny Babovřesky) a ani Z prdele klika na tom nic nezmění. Klasická trapná ubohost, které se po Slunce, seno, erotika už nezbavil je tady vidět o to víc, že tahle pohádka přece jenom měla vyšší ambice, než třeba taková Princezna ze mlejna, která ale dopadla o prsa korejské ženy lépe. 5% (21.07.2016)

Všichni máme Trošku zafixováného jako největší zlo našeho filmového průmyslu, ale když odhlédneme od zvěrstev jako jsou Kameňáky nebo (skoro se to bojím vyslovit) Babovřesky, tak zjistíme, že dokázal natočit několik nenáročných pohádek, které zlidověly do té míry, že každé Vánoce rotují našimi filmovými kanály. Z pekla štěstí je jedním z nich. A když opomenete naprosto všechno, co souvisí s kvalitním filmovým řemeslem, tak dostanete poměrně nenáročnou zábavu s několika skvělými momenty. Možná ze mě mluví i to, že mě Z pekla štěstí zasáhlo v letech, kdy jsem filmy moc neřešil, a tak ho viděl nesčetněkrát. (24.12.2015)

Pohádková agitka jak ze začátku 50. let, stavějící na námětu prokomunistcického Jana Drdy, akcentuje Troškovo okázalé plebejství a zároveň také smutné dědictví komunistického režimu, když se 10 let po jeho konci točí pohádky, v nichž ozbrojený lid (vizuálně adorující husitskou tradici) násilně přejímá vládu a vyhání ze země zkaženou šlechtu (a buržoazii). Připočteme-li k tomu Troškovo režijní a především scenáristické diletantství (o hrůzně udělaných postsynchronech raději ani nemluvě) a skutečně šílený casting, kdy samozvaný plebejský režisér staví před kameru neuměly typu Hůlky či Laurinové, protože hrát dneska může už vlastně úplně každý, i když jeho jedinou průpravou je občasná účast ve VIP magazínech, máme tu naprosté umělecké dno a oslavu pokleslosti a úpadku světoznámé česko(slovenské) pohádkové školy, ale i české kinematografie jako takové... (24.12.2012)

Nevím, jestli tím chtěl režisér navázat na úspěch Princezny ze mlejna, ale každopádně se mu to moc nepodařilo. Průměrná pohádka ve všech ohledech, žádné výrazné herecké výkony (snad trochu výraznější byl Vydra nejmladší), téměř bez humoru a hlavně bez pohádkového kouzla (a bez toho není pohádka pohádkou). Myslím si, že si měl Troška uvědomit, že tenhle projekt prostě nevyšel a už se k němu neměl vracet druhým dílem. (13.05.2008)