Já nejsem já

"Zkuste napřed zazvonit, co když tam už jste a nevíte o tom?" Zde slabé hodnocení a přitom tolik hlášek. "Copak to tady rozebíráte? .. Rozebíráme kouzlo rodinného krbu, Martičko.. Tak ho koukejte zase složit zpátky!" Já se bavil skvěle. "...a tím hůř tady, v tomdle podniku, kde nejsou lidi, ale samý ženský!" (03.02.2021)

Ač to mnohým bude připadat neuvěřitelné, prosba k úplňku skutečně funguje. Kdysi jsem se pod vlivem tohoto filmu snažil čenžnout svůj starý trabant za něco reprezentativnějšího. Upřímně jsem se k Měsíci modlil, a hle, když jsem ráno přišel na parkoviště, výměna skutečně proběhla. Bohužel s někým, kdo žádné auto neměl... Jinak k nezapomenutelným scénám snímku patří určitě ta s esenbákem Potměšilem, který se v reakci na Kaiserovo vysvětlování, že si s Nárožným nevyměnili fotku v občance, ale rovnou celé obličeje, zeptá: Schválně?; Švandové konstatování, že dobrácké oči na muži nikoho nezajímají; perfektní Kaisrova mimika, když hrál Nárožného; rvačka hlavních postav. (17.11.2012)

Príbeh síce veľa pútavosti nepobral, ale ten rozprávkový motív bol taký sympatický. Len škoda, že sa tu nedokázal využiť naplno, tento námet ponúka viac možností na situačnú zábavu, na báze konfliktov a nedorozumení. Niečo z toho sa tu síce podarilo, no bolo to zabalené do veľkej kopy vaty. Priemer. 60/100 (11.06.2020)

Vtipné scénky, a dialogy, plus prohození těl dvou hlavních protagonistů, a je o zábavu postaráno. Viděl jsem tenhle film už s odstupem času víckrát, a vždy jsem se dobře bavil. Mám rád tyhle filmy, a jsem za jejich natočení vděčný. Proto mě překvapuje nízké hodnocení filmu. Podobné filmy - Hop, a je tu lidoop či Rumburak. (24.03.2018)

Dokládá to moji diváckou nenáročnost, ale řeči o nepovedeném filmu a popel, který si sype na hlavu Vorlíček a sami hlavní protagonisté, neberu. Především, film není ani náhodou nevtipný. Naopak, komedie v podstatě nemá hluchých míst. Kromě obvyklých absurdních vorlíčkovin (Kaiserova postava se dožaduje u plastického chirurga přešití na plešatého Nárožného, session ctitelek, Havelkovo naléhání, všechny scény s kozatou Janou Švandovou) celou dobu baví zdařilá Kaiserova snaha hrát Nárožného a naopak, o vzájemném dabingu, jehož produkce byla údajně komplikovanější a bolestnější než natáčení samotné, nemluvě. Absurdní a lehce pohádkovou atmosféru podtrhují připitomněle pseudo-dálnovýchodní Soukupovy hudební motivy. Komedie, která mne pobavila i při četných reprízách. (14.01.2017)