Těžká váha

Co říci k jistotám Howard, Crowe, Zellweger. Z toho snad ani špatný film udělat nešel. Vedle Rockyho další vydařený příběh o jednom boxerském smolaři, který se i přes nepřízeň osudu dokázal vyhrabat až na samotný vrchol. V době kdy vydřel první titul mistra světa mu bylo 30 let. Velice oceňuji sportovní věrohodnost a přesnost snímku, který se drží historických faktů. Příběh Jamese J. Braddocka je vskutku jedním z nejzajímavějších v boxerském světě. Mě ovšem dokázal pobavit i jeho oponent jímž byl nebezpečný Max Baer. 70% PS: Snímek má naprosto hnusnou a neatraktivní barvu. (10.09.2010)

Solidní akademická podívaná, filmařsky bezchybné, příběh celkem dobrý, jen mi tam trochu vadí ta schématičnost, kdy se dá téměř vše dopředu předvídat a pracuje se se zažitými typickými stereotypy- strmý pád a cesta vzhůru, hlavní protivník je tupá mlátící gorila, boxerovi dodá v poslední chvíli sílu vzpomínka na hladovějící děti apod. (14.04.2006)

Je jasné, že "Těžká váha" má několik nominací na Oscara zajištěných. Bezchybné herecké výkony ústřední trojky Crowe-Zellweger-Giamatti, vynikající příběh, který napsal sám život (tak trochu Rocky, jen s nálepkou "podle skutečné události"), úžasná režie a kamera, hlavně v případě naturasticky pojatých boxerských utkání. Pár scén mi v paměti utkví rozhodně nadlouho. Nádherný film, kterému opět není co vytknout. (27.10.2005)

Slušná režie, kamera, příjemně civilní Crowe, ale ani to nevytáhne film z průměru, kam jej řadí scénář. Filmu schází jakýkoli hlubší záběr, krize, nezaměstnanost a dělnické nepokoje jsou jen tak načrtnuty ne pro nějakou sociální studii, ale čistě proto, abychom viděli, že pravého Američana nic nezlomí. (11.10.2005)

„Za čo sa dočerta ospravedlňuješ?“ Talentovaného režiséra Rona Howarda som mával rád (ŽBLNK, WILLOW, OHEŇ, APOLLO 13, VÝKUPNÉ), ale po roku 2000 sa to zlomilo (GRINCH, NEZVESTNÉ, DA VINCIHO KÓD). Herečka Renée Zellwegerová ma už taktiež dnes nebaví tak, ako kedysi (DENNÍK BRIDGET JONESOVEJ, NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). Paula Giamattiho som, česť výnimkám (BOKOVKA, DÁMA VO VODE), vlastne nikdy nemal rád - a o príbehu DRUHEJ ŠANCE som si z dobových recenzií urobil názor ako o vykalkulovanej melodráme na motívy skutočných udalostí, kde hrajú veľkú rolu oscarové slovné spojenia mužská česť, ženská obeta a nezdolnosť ľudskej bytosti. Ach. Jediný rozumný dôvod na pozretie snímky, nominovanej na troch Oscarov, som zaznamenal v účasti Austrálčana Russella Crowea, ktorý patrí k mojim najobľúbenejším hercom nielen preto, že to má v hlave zrovnané. Nakoniec ma DRUHÁ ŠANCA neprekvapila v dobrom ani zlom. Schematický film podľa šablóny, ale zápal hercov, kvalitné vystihnutie „dávnej doby Hospodárskej krízy“ (výprava, kostýmy, hudba) a zručná réžia, dávajú dohromady nadpriemerný hollywoodsky film (hoci scény z ringu nudia a stopáž je zbytočne veľká). P.S. Bruce McGill mal za tie svoje trojminútové šteknutia dávno dostať Oscara. (08.02.2009)