Virtuality

Vzorně natočený pilot k seriálu působí jako Battlestar Galactica skřížená se Sunshine. Postavy jsou zajímavé a životné. Zápletka se rozbíhá hned několika zajímavými směry. Forma je sexy. Téma reality show ve vesmíru se perfektně hodí k mírně rozklepané, realističtější kameře a pomáhá vykreslit klaustrofobii mezi členy posádky. Škoda, další pokračování je nejisté, Virtuality působí ve všech ohledech jako seriál, který může mnoho nabídnout po obsahové i vizuální stránce. (24.07.2009)

Tohle sci-fi mě nijak základně nedostalo, a to vlastně už nápadem, který mě nějak moc nebavil. Virtuální realita je něco, co mě ve filmu moc nebaví. Je až moc snadné v ní ze všeho udělat něco jiného. To se tady projevilo a celkové vyznění snímku se mi moc nezamlouvalo. Stejně tak mě nedostaly scény z virtuální reality samotné. (26.11.2015)

Tohle je asi běžná praxe západních televizí, pustit do oběhu pilotní díl seriálu, který ještě nebyl natočen, a čekat, s jakým ohlasem se pilot setká. V případě snímku Virtuality renomovaného režiséra Petera Berga by byla rozhodně škoda, kdyby zůstalo jen u tohoto zkušebního testu. Virtuality je skloubením několika fenoménů, které hýbou audiovizuálním děním poslední dekády - seriálová mánie je tu naroubována na fenomén reality show (naštěstí velmi vkusně a nerušivě), respektive hraní si na ni, odysea vesmírného plavidla poprvé opouštějící hranice Sluneční soustavy coby nejsledovanější televizní pořad logikou dnešního status quo realizovaný formátem reality show, to je celkem chytlavý (a hypoteticky uvěřitelný) model. Virtuality mi ze začátku evokovalo jednu z epizod Star Treku, později se ale tenhle dojem vytratil tím, jak tvůrci realizovali svou nikterak originální, ale přesto zajímavou představu o tom, jak bude vypadat televizní přenos z vesmírného plavidla. Uzavřený prostor vesmírné ubikace přímo asociuje analogii k uzavřenému prostoru televizní vily, která je prošpikovaná kamerami a z níž se pořizuje televizní magnet na diváky, ve Virtuality je ovšem pseudorealita dění ve vile obohacena dějovým obloukem a zakódovaným tajemstvím, které odkazuje k 2001: Vesmírné odysee Arthura Charlese Clarkea a v náznacích k počítači-umělé inteligenci Hall 9000. I když Virtuality není přímo objevením Ameriky, docela rád bych se někdy dozvěděl, jak pokračovaly osudy téhle vesmírné lodě... Podobné filmy a seriály: Defying Gravity (17.05.2010)

Nevidím v tomhle zvláštním sci-fi ani tak další reality show, jako psychologický náhled do duší pilotů ve smyslu klaustrofobie. Nic jiného se ani v tolik let uzavřeném prostoru jednotvárného života uvnitř komunity o stejných lidech nemůže stát. Nebylo to špatné, ono udělat veledílo k zaujetí diváka uvnitř plechové krabice, není vůbec snadné. Jen mi není úplně jasná pointa. Buď má tragédie ukázat na cíl výpravy do neznáma ve smyslu nového vědění a přinášení obětí za každou cenu nebo složitěji jde o podnět k zamyšlení jak najít smysl života každý po svém a nebát se smrti jako jediné jistoty lidstva a východiska ze všeho. (10.11.2012)

Velice nezáživné, levná produkce byla cítit na každém rohu. Děj se ze začátku ubíral alespoň trochu zajímavým směrem, kdy se posádce ve virtuální realitě objevoval ten samý neidentifikovatlený člověk a buď je zabil, či si s nimi jen tak zahrával. Už tam padla otázka, proč se posléze na brífinku nebyli schopni ostatní dopídit toho, že ano, opravdu se každému z nich objevil v projekci ten samý člověk. Bohužel, děj pak už nedával smysl, hlavně chování některých postav (proč se probůh kapitán začal najednou chovat jak zfanatizovaný magor), či co vlastně byla a nebyla pravda. A když se dostanu k zakončení, to nedalo ani tak další otázky, jako spíš absolutní nic. Na 87 minut se film zdál navíc až nekonečně dlouhý. 40% (26.01.2017)