Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta (více)Epizody(7)
Obsahy(1)
Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa - Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (78)
František Filip si ve své tvorbě vybírá historické události a ať se to někomu líbí nebo ne, jeho příběhy jsou pravdivé. Že mají sociální námět je samozřejmé. Nebo může mi dát někdo příklad z dějin, že by revoltovali bohači a milionáři ? O co by jim také šlo ? Jedině, že lidé málo nakupuji, že jim klesají zisky a že jim klesá životní standard. Taková byla doba a pokud režisér nechce vyprávět pohádky o červené punčošce, pak musí točit pravdivě, ikdyž to někomu není po chuti. Mě se výkony všech herců velmi líbily, bohužel 80% z nich už je na "pravdě boží". ()
Ježto opravdu často chodím Michalskou ulicí, kde je natočeno mnoho záběrů, každou chvíli myslím na to, jak Prahou kdysi procházeli Nedobyl, Pilát, Pecold, fýzl Kiesel, potřeštěnec Mrva a další. Kotel vznikajících a soupeřících idejí, zápas o národní ideu, socialismus, upadající monarchie versus republikánství a tak dále. Kromě toho přehlídka herectví. Jak jsem napsal u Byl jednou jeden dům, František Filip svými seriály dokázal poutavě provést národními dějinami od časů F. L. Věka až ke druhé světové válce. P. S. Těm, co ohrnují nos nad socialistickou agitací, bych rád připomněl, který stát má dodnes ve státním znaku srp, kladivo a přetržený řetěz osvobozené dělnické třídy, chvíle napětí - ano, je to Rakousko, kde se Pecold zapojil do socialistické agitace. :) ()
Vynikající pokračování kultovních "Sňatků z rozumu", ačkoliv ten časový odstup od obou těchto sérií je vskutku příliš velký a představitelé některých postav se do svých rolí ani moc nehodí a působí přinejmenším zvláštně, kdy např čtyřicetiletý O.Krejča ml. v roli Míši Borna, zde hraje ve svém věku gymnazistu. ()
Zatímco Sňatky z rozumu působily i ve svém černobílém provedení dost velikášsky, ze Zlé krve si odnáším takový ten známý "televizní" pocit. Což by nevadilo. Horší je, že se seriálem táhne odér protivného revolučního patosu, který v závěrečných dvou dílech dostává rozměry proleželého pukavce, ze kterého se líhne Gottwald nebo Okres na severu. Tam, kde Sňatky z rozumu nechávaly divákovi drobné otazníky, tam je Zlá krev a polopaticky dohrávána. Zůstává samozřejmě propracovaný tvar rodinné ságy a spolehlivé herecké výkony, ve kterých vyniká zejména Jiří Vala, Karel Augusta, Jaroslav Moučka, Ilja Racek nebo Taťjana Mevecká. Narozdíl od jiných diskutujících na mě nijak rušivě nepůsobil ani Otomar Krejča ml. Osudy těch, kteří kdysi uzavřely sňatky z rozumu, mě tedy ani v tomto díle nepřestaly zajímat, avšak s revolučním poselstvím, jakkoliv tyto věci položily základ budoucímu důstojnějšímu životu obyčejného člověka, to tvůrci velmi přehnali. ()
Vzácný příklad, jak se dá důstojně navázat. Na Sňatky z rozumu to určitě nemá, ale kvalitativně to ve srovnání s nimi určitě není průser. Fakt je, že srovnání boje o českou svébytnost ve Sňatcích a proletářský boj v Krvi dokládá posun v dramaturgii Československé televize, přesto nelze popřít výborné herecké výkony. Nevím proč, ale většinu mých sympatií posbíral Jiří Vala jako tvrdý a nekompromisní podnikatel, v jehož sousedství se další pokusy ve velkých rolích jeví jako ochotničina (Václav Postránecký). Pózu utrápených matek po Světle Svozilové zdařile převzaly Dagmar Veškrnová a Taťána Medvecká. Ovšem jestliže byl Marek Brodský roztomilý tydýt v Rozpuštěném a vypuštěném, kdekoliv jinde opakování této pózy působí směšně. Stejně tak i třicátnice Libuše Šafránková jako –náctiletá Ema Destinnová (což ovšem nepopírá, že na svůj věk vypadala výborně). Jako celek s možností debaty. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (14)
- Cihly, které se rozebírají po nehodě na stavbě, nejsou z 19. století. Odpovídají období 80. let 20. století. Kdo opravoval či boural prvorepublikový cihelný dům, ví, že každá cihla je jiná, a nejsou tak pravidelné a dírkované. Navíc neodpovídají cihlám z bouračky, jak bylo ve filmu uvedeno. (Itanek)
- Natáčelo se v Praze na Anenském náměstí, Žižkově a Vinohradech. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Natáčelo se v Praze na Žižkově. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama