poster

Zlá krev (TV seriál)

Drama / Historický

Československo, 1986, 7x66 min

Předloha:

Vladimír Neff (kniha)

Kamera:

Andrej Barla

Hrají:

Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Veškrnová-Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta, Stanislav Remunda, Jana Gýrová, Iva Janžurová, Radovan Lukavský, Jaroslav Moučka, Luděk Munzar, Martin Růžek, Otomar Krejča ml., Ilja Racek, Marek Brodský, Libuše Šafránková, Jiří Císler, Čestmír Řanda st., Josef Abrhám, David Vejražka, Vladimír Dlouhý, Oldřich Vízner, Jaroslav Satoranský, Ilja Prachař, Ota Sklenčka, Jiří Pleskot, Martin Šotola, Vlastimil Drbal, Martin Zounar, Miroslav Zounar, Soběslav Sejk, Boris Rösner, Marcel Vašinka, Bořivoj Navrátil, Hana Brejchová, Milan Stehlík, Pavel Zedníček, Karel Heřmánek, Stanislav Fišer, Svatopluk Skládal, Jiří Holý, Otto Budín, Bedřich Prokoš, Josef Bláha, Ludmila Roubíková, Rudolf Hrušínský, Antonín Hardt, Miroslav Masopust, František Hanus, Zdeněk Kutil, Oldřich Velen, Ivo Niederle, Karel Koloušek, Milan Mach, Jiří Lír, Jaroslav Mareš, Mirko Musil, Jiří Bruder, Václav Vydra nejml., Otakar Brousek st., Jolana Maurerová-Zelinková, Josef Kubíček, Lena Birková, Jindřich Hinke, Petr Skarke, Martin Dejdar, Zdeněk Srstka, Adolf Kohuth, Zdena Sajfertová, Zuzana Skalická, Miloš Vavruška, Oldřich Janovský, Jaroslav Pešice, Vladimír Pospíšil, Markéta Valentová, Milan Pěkný, Josef Čáp, Miloslav Homola, Jaroslav Cmíral, Simona Postlerová, Petr Vacek, Svatopluk Skopal, Ladislav Chroust, Rostislav Kuba

Střih:

Karel Kohout

Zvuk:

Roman Hloch

Scénografie:

Karel Lier

Kostýmy:

Ludmila Novotná
(další profese)
  • Crocuta
    ****

    Jiří Vala v roli Martina Nedobyla podává životní výkon.(23.7.2007)

  • Marthos
    ****

    Již barevné pokračování rozsáhlé Neffovy rodinné ságy se z vlasteneckých salonů zvolna přenáší mezi proletářskou chudinu a jemně rýsuje rodící se dělnické hnutí. Seriál chronologicky pokračuje rokem 1881, kdy otevření Národního divadla znamenalo svého druhu triumf českého živlu v rakousko-uherské monarchii. Český národ ovšem nejen tím prokázal svou svébytnost, schopnost existence, schopnost rozvíjet nejen tradice národní. Prokázal v té době rovněž schopnost ekonomického soupeření s německou buržoazií. Ruku v ruce s rozvojem ekonomiky kráčel také narůstající sociální problém. Jestliže v první části ságy byl tento problém pouze naznačen, osmdesátá a devadesátá léta vtiskla dělnickému hnutí zcela jasný charakter. Neffovo vyprávění tak přirozeně přechází od obou gründerských rodin Bornů a Nedobylů k širšímu společenskému záběru a vykresluje bouřlivou atmosféru konce devatenáctého století. Do popředí se proto dostává Pecoldův věčně revoltující syn Karel i Bornův syn Míša, jehož vývoj patří v rámci literární předlohy i seriálu k nejzajímavějším. Osmnáctiletá pauza, dělící oba seriály, se podepsala - bohužel - na hereckých představitelích. I přesto se vedle zavedených bardů dokázali se stejnou suverenitou prosadit příslušníci mladé a střední herecké generace (Postránecký, Medvecká, Šafránková, Veškrnová, Vízner, Satoranský, Heřmánek, Marek Brodský). Zvláštní postavení zaujímají dvě postavy: fanatický komisař Kiesel Luďka Munzara a udavač Mrva famózního Jiřího Císlera. A jestliže lze dnes KRVI něco vytknout, tak je to záměrná zkreslenost revolučního hnutí, předkládaného jako jediný možný směr, kterým se česká společnost musí v dalších letech ubírat. Tehdy ještě žádný z tzv. socialistů nemohl předvídat únorové události, které se staly naplněním jejich ideálů. Protože i tak ušlechtilé ideály mají své chyby. O tom se český národ přesvědčoval dlouhých čtyřicet let. A právě o tom by mohla být napsána nová sága. Snad někdy.(17.5.2009)

  • sportovec
    *****

    Sága Neffova rodu neztrácí na kvalitě ani ve svém po letech natáčeném pokračování. Skutečnost, že naše národní emancipace slouží ke zpochybňování celé naší novodobé identity, tento seriál nepoznamenala. Proces postupné degenerace významné části sotva vzniklého národního hnutí a jeho prvních skutečných problémů v rozporuplně vnímaném ideovém, kulturním a hospodářském kontextu je tu zvládnut s odzbrojující přesvědčivou bravurou. Vedle toho vzniká hnutí nové: pokrokáři, mladí, z nichž vyroste jádro prvorepublikové politické exekutivy. Proces s Omladinou i sílící socialistické hnutí, jímž KREV vrcholí, přesně a výstižně postihuje tyto pozoruhodné vzestupy tehdejší české společnosti. Mladší herecká generace, která tu dostala svůj prostor, generace osmdesátých let (Medvecká, Marek Brodský, Martin Zounar, David Vejražka, Vašinka, Pavel Vacek), vesměs svou příležitost dokázala zužitkovat a přesvědčit. Důležitost kontinuity (scénáristická rodina Zelenkových i režie Františka Filipa) se v tomto případě beze zbytku osvědčila, a tak jediné, co ZLÉ KRVI ve srovnání se SŇATKY chybí, je Voskův noblesní komentář a konferování (tehdy ještě ne moderování), jakkoliv i Martin Růžek v rámci daných možností zvládl svůj stručnější part rovněž s viditelnou bravurou. Kvalita se tedy i v tomto případě opět prolnula s profesionalitoutou a prolomena byla i dosavadní nevůle tento celek uvést na DVD nosičích. České televizi to tak víc sluší, doslova jí to jde k její divácké pleti.(3.1.2008)

  • Snorlax
    ****

    Do Sňatků tomu fous chybí, ale stejně se jedná o výborný seriál. A výkon Luďka Munzara patří ke špičce toho, co kdy kdo v seriálu zahrál. Jeho nácek nemůže nechat nikoho na pochybách, proč mladý Born s chutí a radostí poslouchal svého učitele. Ještě štěstí, že členové NSDP nebyli tak přesvědčiví jako Munzar, ukecali by i Ježíše, aby radostně hajloval.(1.11.2012)

  • argenson
    ****

    Vzácný příklad, jak se dá důstojně navázat. Na Sňatky z rozumu to určitě nemá, ale kvalitativně to ve srovnání s nimi určitě není průser. Fakt je, že srovnání boje o českou svébytnost ve Sňatcích a proletářský boj v Krvi dokládá posun v dramaturgii Československé televize, přesto nelze popřít výborné herecké výkony. Nevím proč, ale většinu mých sympatií posbíral Jiří Vala jako tvrdý a nekompromisní podnikatel, v jehož sousedství se další pokusy ve velkých rolích jeví jako ochotničina (Václav Postránecký). Pózu utrápených matek po Světle Svozilové zdařile převzaly Dagmar Veškrnová a Taťána Medvecká. Ovšem jestliže byl Marek Brodský roztomilý tydýt v Rozpuštěném a vypuštěném, kdekoliv jinde opakování této pózy působí směšně. Stejně tak i třicátnice Libuše Šafránková jako –náctiletá Ema Destinnová (což ovšem nepopírá, že na svůj věk vypadala výborně). Jako celek s možností debaty.(11.12.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace