Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný námet, smutný a desivý. Ako celok to síce nebolo celkom podľa mojich predstáv - pomerne nátlakové a také hranie na efekt, avšak niektoré scény sa mi do pamäte vryli poriadne hlboko. Chcelo to trocha šikovnejšiu réžiu a tiež by som sa vyhral s návratmi do minulosti tých jednotlivých nešťastníkov. Prišli mi odbité a tým pádom zbytočné. Chápem, že autori potrebovali niečo na oživenie, aby celý dej neprebiehal len v tom vlaku, ale išlo to urobiť aj zaujímavejšie a tak, aby to podporilo emotívnu stránku hlavnej dejovej linky, čo sa žiaľ nepodarilo. Skôr naopak, pôsobilo to rušivo. Slabší nadpriemer. 70/100 ()

zette 

všechny recenze uživatele

Dalsi z nekonecne rady filmu o zidech za II. svetove valky. Tentokrat se temer cely dej filmu odehrava na nadrazich a v jednom vagonu. Coz na kvalite filmu nijak neubira, nevadilo mi ani par flashbacku ze zivota hlavnich postav. Je zde nekolik spornych momentu (chovani velitele vlaku, hadka vojaku z osadky a vojaku z fronty nebo reakce zidu na dva unikove vychody z vagonu). Na to, ze se film odehrava v minimalnim prostoru a trva dve hodiny, tak me vubec nenudil. Zastup ceskych hercu potesil. Po technicke strance filmu nelze nic vytknout, coz Vilsmaier jiz ukazal v jednom z mem nejoblibenejsich filmu vubec- Stalingrad. ()

Reklama

castor 

všechny recenze uživatele

Nedávno zesnulá Dana Vávrová natočila se svým mužem Josephem Vilsmaierem emočně vypjatý pohled na transport berlínský Židů do nechvalně proslulé Osvětimi. Stísněné prostory vagónu, ve kterém se mísí trýzněné osudy a kolem se vedle lhostejnosti objevuje to nejhorší zlo lidskosti. Snímek, který vidí efektivitu ne ve zběsile pálících náccích, ale v žebrání o trochu vody, je citlivou sondou, která ale místy trpí neinvenčním projevem. Natěsnanou skupinku zubožených lidí snímá ruční kamera, ta je výborná zrovna jako hudba, takže obé spolu s vesměs nadprůměrnými hereckými výkony nechávají zapomenout na ty nánosy patosu a kýče. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Příběh, v němž mají hrdinové omezený prostor, vymezený čas... Vagón smrti se stává v závěru i jevištěm pro Noschickovu derniéru... Za krůpěj naděje jsem byl rád. Stejně tak za vzpomínky na dobu, kdy Neumann, jeho rodina a ostatní "pasažéři" skutečně ŽILI, dokonce si UŽÍVALI ŽIVOTA... I když jsem se obával stopáže, tak mi film nepřišel zdlouhavý. Vykreslení charakteru postav a herectví: pohled paní Wassersteinové (Nina Divíšková), běsnění poručíka Hartze (Miroslav Táborský), ochranitelské pěsti Henry Neumanna (Gedeon Burkhard), ale i hrdinský pokus Izzie Perlese (Vojta Kotek), to je jen část z celkově přesvědčivého podání. ()

Tomasso001 

všechny recenze uživatele

Až moc srdceryvných scén, ikdyž to o nich bylo, byla by lepší trochu jiná forma, jinak filmy se židovskou tématikou jsou silným šálkem kávy samy od sebe a proto je i občas rád shlídnu. Snímek je to povedený a herci hrají tak jak mají, jen mi tam pořád něco tak trochu nesedělo, třeba sem se jenom špatně vyspal :-) ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama