Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (340)

sek 

všechny recenze uživatele

Nádherná výprava, velmi dobří a namnoze přímo výborrní herci, působivá kamera Ramunase Greičiuse (osobně doporučuji hlavně detail lipových listů v ostrém protisvětle!), ale, ksakru, co ten scénář?! Dobro nemusí vybojovat se Zlem žádný velký souboj a k vyřešení stačí jedna poněkud složitá výměna, kterou, bojím se, děti moc nepochopí. Jak velkolepou expozici příběh i jednotlivé postavy mají, čekal jsem víc - od jednotlivých postav i od příběhu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Původně jsem uvažoval jen nad třemi hvězdičkami, nicméně neblahé tušení, že toto je asi nejspíš jedna z posledních kvalitních pohádek, které lze zařadit, do kategorie kvalit předrevolučních snímků, mě donutila dát jednu navíc. Filmová pohádka je český fenomén, který skutečně v době před rokem 89, znamenal jen a jen kvalitu. Proto si myslím, že každý podobný kvalitně zpracovaný pohádkový počin, je potřeba ocenit a dostatečně si jej vážit. Nejen výborně ztvárněné peklo a mocenské představy lucifera, také výborné kostýmy, skvělí staří známí i mladí neznámí herci, podtrhují kvalitu snímku. Je z toho skutečně cítit pohádkové prostředí. I když humor je občas přehnaně dětinský, čert v podání Pavla Lišky je až příliš herecky uvolněný a celý závěr je trošku uspěchaný, přesto to rád ocením. ()

Reklama

cross 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale v posledních letech mám pocit, že česká pohádka umírá. Čert ví proč je toho bohužel dalším vzorným důkazem. Ne, že by byla vysloveně špatná, ale je víceméně hodně jednoduchá, bez pohádkového kouzla a neoplývá ani přílišnou vtipností. Na druhou stranu, peklo se mi celkem líbilo a hlavně musím vychválit vynikající masky. Co odpustit nemůžu, je především scénář a jmenovitě pak velmi uspěchaný a narychlo sešitý závěr... Hlavním problémem shledávám to, že už tento film nemám potřebu znovu vidět - a to je asi pro pohádku nejsmutnější resumé... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Původně jsem tuto pohádku komentovat nechtěl, ale po nejrůznějších vyjádřeních Romana Vávry mi to nedá. Takže něco málo k její genezi: Někdy v roce 1998 kdosi v ČT přišel na nápad spojit starého pohádkového barda s mladou krví a objednal si u Miloše Macourka scénář celovečerní pohádky. Macourek měl po českoněmecké trilogii Kouzelný měšec-Pták Ohnivák-Jezerní královna pohádek až po krk a radši by zase napsal něco komediálního, ale po ujištění, že nepůjde o žádnou koprodukci, která by ho nutila pihádku zachmuřovat jako ty předchozí, scénář napsal. Jmenoval se O princezně, která se nebála pekla a byly v něm komediální postavy, šité na tělo Lábusovi, Janžurové či Polívkovi (původně zamýšlený Lucifer). Obrat nastal, když text dostal do ruky Roman Vávra. Ten se sice nadchnul spoluprací s Macourkem, ale paradoxně ho nutil vyházet z textu všechny macourkovské fantaskní rekvizity a do značné míry i humor. Scénář procházel změnami v obsahu i názvu (Luciferův kuchař) a jasně si vzpomínám, že když jsem s Macourkem někdy v létě 2000 mluvil, říkal "Moc se netěšte, Vávra to chce lyričtější." Krátce na to se rozhodl na filmu dál nepodílet, popřál režisérovi hodně štěstí a pustil se do něčeho jiného. Ne z důvodu nemoci, jak dnes rozhlašuje Vávra. Ta přišla až později a M.M. do té doby (a dokonce i během ní) stačil napsat ještě Macha, Šebestovou a kouzelné sluchátko, další knížku a scénář crazy komedie Rošáda (ta se dodnes nerealizovala) a s F.A.Brabcem rozpracovat Broučky. V pohádce Čert ví proč zůstalo z původního scénáře velmi málo, jméno Macourek nakonec najdete jen pod titulkem námět, další verze scénáře napsal Ondrej Šulaj. No a výsledek vykazuje celou řadu nelogičností, děr v příběhu a žánrový posun z fantaskní komedie do zmateně romanticko-dobrodružného filmu. Vedení ČT se během těch pěti let několikrát změnilo, několik klíčových lidí zemřelo, jiní z projektu odstoupili, protože se zvrhl v něco docela jiného, než čím měl být na začátku. Proto mě zvedají ze židle režisérovy operetní nářky nad problémy, za které si z větší části může sám. 50% ()

misulka03 

všechny recenze uživatele

K českým filmům jsem více méně skeptická. Doufala jsem, že touto pohádkou se moje mínění zcela změní, sice se tak nestalo, ale pohádka je milá a příjemná. Nemůžeme se tu sice bavit, že udělá díru do světa, ale já na ní vidím mnoho pozitivního. herecké výkony byli dobré, hlavně pavel Liška, ten snad nikdy nezklame svým humorem :) ( Anička kozí nožička), dále kamera, výprava, kostými dobré.....Ano dobré, ne vynikající...snad se něčeho takového v budoucnu od Romana Vávry dočkáme, myslím, že má dobře vykročeno. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • „Čert ví proč“ je z odborného pohledu takzvaný frazém neboli frazeologismu, tedy ustálené spojení slovních tvarů slov. V tomto případě se jedná o zvolání vycházející z pocitu beznaděje, kdy člověk neví, proč se věci ději tak, jak se dějí. (sator)
  • V scéne, kde čert núti ministra oblízať si topánky, leží minister na chrbte a špičky jeho topánok by mali smerovať k valcu a päty od valca. Vo filme je to však naopak. (Darckol)

Reklama

Reklama