Kruh

Začnu pěkně "od Adama". Na samotném začátku filmu jsem se na moment "lekl" - KRUH začíná až neskutečně a nebezpečně tradičně. Ale již za onen moment (tj. za pár sekund) jsem začal cítit, že toto nebude jeden z té obrovské hromady (tradičních, "obyčejných") filmů. Postupem času jsem začal čím dál, tím více nabývat přesvědčení, že i onen "tradiční" úvod má své opodstatnění a že se nejedná o Verbinského neschopnost natočit nic lepšího, ale o velmi zdařilý záměr (mimochodem i onen úvod je velmi kvalitně a napínavě natočen). Verbinski si ve svém opusu KRUH perfektně pohrává s rozličnými filmovými klišé a v konečném důsledku i s divákem. Ono "pohrávání si" však není nijak nepříjemné právě naopak. Verbinski decentně rozhodí řadu "návnad" (na které se snad každý chytne), aby na konci divák s příjemným překvapením zjistil, že "všechno je jinak" Klišé povýšení na umění? Ano, možná tak nějak bych to nazval. To, co jsem si tolik považoval u Davida Lynche, jsem si tentokrát neskutečně výborně užil i v případě snímku KRUH. Shrnuto a podtrženo: Po obsahové i formální stránce bravurně natočený film. Očekávejte perfektní mysteriózní thriller s několika hororovými prvky a momenty. Očekávejte film, od kterého nebudete schopni odtrhnout oči. (24.09.2003)

No, řekněme že Kruh je natočen velmi efektně. Tak efektně, že z toho spousta lidí měla špatné spaní a vyjekávala, kdykoliv zapnula televizi a v ní byl jenom šum. Říkejme si tomu přehnané očekávání, ale k mrazivé a děsivé dokonalosti Oka tady chybí asi tolik co Gábině Partyšové k sympatickému projevu. Nevím nakolik je tento nedostatek dán iniciativou emerických filmařů, japonský originál jsem neviděl a asi se to ani hned tak nezmění, ale s logikou je na tom Verbinského filmek celkem na štíru. Pro příklad třeba strom na stěně Samařina pokojíku...kdypak ho asi vypálila, holčina jedna šikovná? No nebudu na Kruh kydat jenom špínu, rozhodně se na něj dobře dívá a méně otrlá část divácké obce (jako třeba moje milá milá) je z něj dokonce vyděšená, takže svůj úkol plní v pohodě a profesionálně, v rámci jistých možností. Ale k budování kultu kolem tohohle filmu by nikdy dojít nemělo, nemá na to. (28.03.2006)

I po více než deseti letech od vzniku filmu mě překvapuje, jak moc má publiku zafixovaný Kruh jako zničující horror. A přitom daleko lépe funguje ve své thrillerově napínavé rovině. Verbinskiho tah s nekonečným oddalováním veškerých lekavých momentů tak očividně slavil úspěch. Diváka pak vede díky k smrti napínavým scénám (zhlédnutí kazety, objevování jejích obrazů v reálném světě, kůň, starý Morgan) až na doslovný okraj studně. Nechceš nikomu ubližovat, viď? - Ale ubližuju (29.01.2006)

Napoprvé zjevení & cca roční trauma ze dvou zohavených obličejů - modří (v xichtě) vědí (kamarád si zas dlouho užíval klasiku se zrnící televizí), napodruhé sice už jen jako kulisa k PC, ale stejně jsem se radši moc neotáčela k TV. Slušná (občas až hutná) atmosféra, herci nic moc, vizuál básnička. (21.10.2006)

Tento, snad nejznámější horor posledních let, jsem vždy považovala za natolik děsivý, že jsem se jej bála zhlédnout. Měla jsem obavy, že by se zapříčinil o několik bezesných nocí, narůstající strach s přicházející tmou a různé výjevy. Kazeta. Samara. Studna. Kruh. Toto vše mě tolik přitahovalo a zároveň děsilo, že jednoho dne jsem Kruh nakonec spatřila. Byla jsem překvapena. Hlavně proto, že nebyl vůbec tak děsivý, jak jsem si představovala. Působil na mě spíše jako mysteriózní krimithriller než čirý horor. Podstatná část děje spočívá v detektivním pátrání hlavních hrdinů po tom, co to vlastně kruh je, jaká je jeho symbolika a proč vznikl. Ty největší hororové výjevy nastanou zhruba asi deset minut před koncem. Společně s nezapomenutelným, exkluzivním a dokonalým nástupem Samary na scénu. Celý snímek má správně ponurou atmosféru, která mi připomínala film Sedm. Zvláště podobnost s neustálým deštěm, mlhou, depresivním vyzřením a odpočítáváním dnů. Sedmi dnů. Nápaditý, napínavý, mimořádně působivý hororový thriller s výbornými scénami a krásnou Naomi Watts v hlavní roli. (22.01.2010)