American Horror Story

American Horror Story je na poli hororového žánru ambiciózní projekt, s trochou nadsázky by se dal přirovnat k The Pacific na poli válečného žánru. Přestože se tady sešla silná herecká sestava, výsledek neodpovídá mým očekáváním, a to navzdory tomu, že pilot se mi opravdu líbil a ocitl se někde mezi čtvrtou a pátou hvězdičkou. U hororů totiž dlouhodobě platí, že nejsnáze se strach vyvolává tím, co nevidíte a neznáte. Bohužel tento seriál je až příliš doslovný a snaží se vysvětlovat motivace i minulost svých (anti)hrdinů tak, že se rychle ztrácí jak hororový, tak mysteriózní potenciál příběhu. Tam, kde v prvních dílech kamera přerušovaná rychlým střihem slídí po podzemních prostorách domu a ukazuje artefakty z šílené laboratoře, vybledlé fotografie a drobné kousky minulosti pochmurného sídla, tam funguje atmosféra na jedničku. Jenže posléze se z toho stává spíš fantasy seriál o světě a místě, kde se setkávají živí a mrtví na jedné půdě a vzniká z toho něco podobného jako Pravá krev, ovšem bez té zábavné všemi myslitelnými sexuálními deviacemi okořeněné polohy. Seriál je zajímavější ve své řekněme první třetině, protože tam se ještě hraje právě s motivem nejistoty, kam budou další osudy postav nasměrovány. V téhle souvislosti si nejde nevzpomenout na vynikající Městečko Twin Peaks, které kdysi úplně převrátilo představu o mysteriózním žánru a vlastně ho nově definovalo. Síla toho projektu spočívala v tom, že Lynch dokázal umně balancovat na hranici několika žánrů a neustále udržoval diváka v napětí, protože odhaloval o svých postavách jen málo a divák nikdy nevěděl, kam se proměnlivý charakter jeho oblíbenců vrtne příště. V American Horror Story je spousta dobrých vychytávek a mikropříběhů, které by jako samostatný díl Příběhů ze záhrobí byly na 5*, ale tady je nutné hodnotit celé dílo komplexně. Některé postavy jsou fantastické, taková sobecká a chladná Jessica Lange je opravdu fascinující, jenže jak se seriál blíží ke svému závěru, stále víc vyplývá na povrch scénáristická bezradnost, které stahují seriál do čistokrevného průměru. Obecně platí, že režie je lepší než scénář. Druhá série dodržela pravidlo, že pokračování musí přinést všeho o poznání víc, aby se udržela divákova pozornost. Doslova ho zahrnuje záplavou motivů, které dohromady tvoří neuvěřitelnou splácaninu, která je spíš k smíchu, než aby vyvolávala napětí a strach. Tým scénáristů jako by netvořil celek, ale každý sledoval vlastní linii a hrál si na vlastním písečku, takže se v the Asylum míchá motiv mimozemšťanů, psychopatů, sériových vrahů, válečných zločinců až po ryze duchařské motivy a samotného ďábla. Opět se dá mluvit o hodně zajímavých postavách, jejichž příběhy ale jdou často do ztracena a protože se ze seriálu vytrácí jakákoli logika a vnitřní soudržnost, musím nemilosrdně jít na dvě hvězdičky. Celkový dojem: 40 %. (28.06.2013)

Druhá série dodržela pravidlo, že pokračování musí přinést všeho o poznání víc, aby se udržela divákova pozornost. Doslova ho zahrnuje záplavou motivů, které dohromady tvoří neuvěřitelnou splácaninu, která je spíš k smíchu, než aby vyvolávala napětí a strach. Tým scénáristů jako by netvořil celek, ale každý sledoval vlastní linii a hrál si na vlastním písečku, takže se v the Asylum míchá motiv mimozemšťanů, psychopatů, sériových vrahů, válečných zločinců až po ryze duchařské motivy a samotného ďábla. Opět se dá mluvit o skvělých hereckých výkonech a hodně zajímavých filmových postavách, jejichž příběhy ale jdou často do ztracena a protože se ze seriálu vytrácí jakákoli logika a vnitřní soudržnost, musím nemilosrdně jít na dvě hvězdičky. Celkový dojem: 40 %. (23.12.2014)