Rodina Sopránů

The Sopranos rozhodně matou tělem. Nejvíce asi tím, jak pracují s celým motivem mafie, který tu slouží spíš jako prostředí, aby si seriál udržoval aspoň zdánlivý pocit děje. To dává dostatečný prostor k tomu rozvíjet osobnosti jednotlivých postaviček, a to od těch velkých jako je Tony a jeho rodina až po malé zlodějíčky, kteří sem tam dostanou svoji chvíli se ukázat. Zároveň se jim daří si stále udržovat odstup a neglorifikovat činy postav. Pokud seriáloví anti-hrdinové někoho zabijí, stále cítíte jisté opovržení nad tím co dělají. Vše je ale stále perfektně vybalancované tím, že vás i tak s jistou dávkou zvrácenosti zajímá, jak budou jejich osudy pokračovat. Navíc to nejsou zrovna nejostřejší tužky v penále, takže je celá show prošpikována hromadou až geniálních scén, které zobrazují jejich pohled na svět v celé své nahotě. Scéna, kdy Paulie vypráví prostitutce o své historii s Itálií nebo bizarní hádka o Kryštofu Kolumbovi jsou momenty, kdy svou hloupostí baví natolik, že na ně člověk při sledování definitivně nezapomene. Za mě osobně to takto perfektně šlape až do konce čtvrté série. Pak se seriál trošku začne trošku ztrácet, naruší zdánlivou stálost a maličko kvalitativně spadne. I tak však zůstává poměrně nevšední podívanou s postavami, které je těžké milovat, ale je velice snadné být jejich světem fascinován. Zajímavé epizody: College, Commendatori, University, Whoever Did This, Made in America. (09.04.2023)

V prvom rade si je tu potrebné uvedomiť, že bez tohto seriálu by dnes bolo na poli TV tvorby všetko úplne inak... až tak, že naše milované a velebené seriály komerčnejšieho razenia (skoro každý má nejaký, u mňa je to napríklad Breaking Bad) by bez Sopránovcov nikdy nevznikli. Jasné, že ani oni nespadli z neba a dalo by sa vypátrať, kde majú svoj pôvod, od čoho sa odrazili či na čo naviazali. A áno, neprišli by oni, prišiel by niekto iný. Veci sa ale udiali tak, že to boli Sopránovci, kto tie dvere tak razantne rozkopol a kto svojou, dodnes poľahky rozpoznateľnou kvalitou najprv omráčil a potom zmenil chod dejín TV zábavy. Tie zásluhy im (všetkým, ale v prvom rade Davidovi Chaseovi a stanici HBO) skrátka nejde odpárať. (26.05.2021)

Vkusný, pěkný seriál, který neukazuje mafiány jako supermany ani jako zločince z povolání, ale zabývá se jejich každodenním životem, v němž musejí živit své rodiny peskovat rozjívené děti, trápit se s vrtošivou matkou. Vraždí-li, v duchu člověk uzná, že to jinak nešlo a navíc je zavraždění pronásledují ve spaní, vrahy stíhají deprese..., zkrátka jsem měl dojem, že se dívám na něco skrz naskrz opravdového. Také díky skvělému Jamesi Gandolfinimu. (04.06.2016)

(100%) Chlapi byli chlapi, práce byla práce, děvky byly děvky, feny trefily do kuchyně, doutníky byly zdravý, zrada se neodpouštěla, s azbestem se moc nenadělalo, matkám zmrzačených synů se posílaly kytky, když někdo zmizel tak prostě zmizel. Rozepsal bych se víc, ale bojim se, že bych znenadání skončil uprostřed nedokončený (29.07.2018)

Beton. James Gandolfini spolu s mnoha neskutečně talentovanými herci pod taktovkou mnoha výjimečných režisérů v čele s tvůrcem seriálu, Davidem Chasem, vytvořili pomník, který bude jednou pro vždy připomínat filmovým a televizním kritikům a teoretikům, že televize není ve srovnání s filmem podřadným médiem, ale naopak disponuje možnostmi, které film nemá a nikdy mít nebude. To, že The Sopranos z fleku neprohlásím za nejlepší seriál všech dob můžu vysvětlit prakticky jen mou léty nabytou opatrností a nikterak velkými sympatiemi k mafiánskému žánru jako takovém. The Sopranos jsou ovšem mnohem víc, než jen další mafiánskou historkou, roztáhnutou na desítky a desítky hodin. Jsou epickou freskou, portrétem dnešní americké rodiny, sondou do několika oblastí sociální problematiky, jsou inteligentní zábavou na dlouhé večery, jsou k dokonalosti dovedeným souborem jedinečných postav. Zde je pět z mých nemilejších, i když nelze než nezamilovat si všechny ostatní, do jednoho nezapomenutelné... 5. :Johnny "Sack" Sacramoni . Kdo z vás si aspoň na chvilku nepřál, aby byl Bossem, o kterém seriál vypráví on? Aspoň na chvíli. Naprosto důstojný Tonyho protihráč a přítel v jedné osobě. 4.: Livia Soprano. TAK dokonalá postava. Herecký minimalismus dovedený do naprosté dokonalosti. Tonyho nenáviděná, milovaná matka byla mou druhou nejmilejší postavou, dokud byla na scéně. Z dlouhodobější hlediska ji však předběhli ještě tihle dva. 3.:Corrado "Junior" Soprano. Možná vůbec nejnezapomenutelnější role seriálu. Od první chvilky, kdy se ozval jeho bass a zpoza obřích černých brýlí zajiskřily oči to byl můj hrdina. Nutno dodat, čím byl senilnější, tím byl lepší a víc mě dojímal. 2.: Carmela Soprano. Jistě, všichni víme, že to byla JEHO show. Ale to, co předvedla Edie Falco za těch šest (a půl) sezón na televizní obrazovce Galdolfiniho portrét dostihuje snad ve všech ohledech. Ultimátní zobrazení Matky a Manželky, Ženy, kterou by chtěl (měl by chtít) po svém boku každý muž. Ne-za-po-me-nu-te-ná. 1.: Anthony "Tony" Soprano. Jak říká jeden můj oblíbený pisálek: "Nuff´said." Takže tak. Prosím o prominutí všechny ostatní esa seriálu - problematického Christophera, stabilního Silvia, infantilního Paulieho, ujetého Ralphieho a ambiciózního Richieho, dobráckého Bobbyho, Pussyho a holky - valleygirl Adrianu, nesnesitelnou Janice nebo pragmatickou Ro. Jo a chcete někdo debatovat o nejlepším ukončení série v televizní historii? Ta scéna podkreslená sklatbou Don´t stop believing trumfne cokoli, s čím příjdete. http://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM. Střih. A tma. Nezapomenu... 100% (11.06.2010)