F. L. Věk

Portrét českého národa 2 poloviny 18.století a jeho vlastenectví. Byl natočený v době normalizace, takže se musí brát s rezervou - politicky je spíše tolerantní. Jinak ale pěkně a docela uvěřitelně vykresluje dobové poměry - vztahy v rodině, vztahy k bohu a k církvi, mezi městem a venkovem, mezi čechy a němci. Proto i často zazní němčina, která ale i dnes zní v kancelářích těch nejvyšších činitelů velkých firem působících na území Česka. Ale z 90% zní ta nejkrásnější čeština. Arci, jemnostpáni a jemnostpaní, ten seriál není bez chyby, je pomalejší, rozvážnější a protagonista je vzor ctnosti, takový Mirek Dušín. Ale lepší než cokoli na netflixu / hbo go / amazon prime. (06.07.2021)

Natočit seriál o boji českého národa (nebo alespoň několika nadšenců) za svobodu vlasti; otevřeně kritizovat útlak, zastrašování a cenzuru v posledním díle, natočeném již v době normalizace, to chtělo doslova koule... a záštitu Aloise Jiráska. Otto Zelenka svým poutavým scénářem, redukujícím nesnesitelnou obsáhlost klasikovy předlohy, učinil z F.L.Věka nadčasový, přístupný seriál, režisér a nejlepší herci 60.-70. let jej dotáhli k dokonalosti. Zvlášť závěrečná scéna Radka Brzobohatého s malým Romanem Skamene na sněžných saních ukončena větou "Dobře, tak se nedáme!", mě v kontextu doby vždy spolehlivě dokáže vzít za srdce. (27.10.2012)

Všiml si taky někdo, že černobílé filmy nejdou pod hodnocení 70%... člověk by se nad tím měl zamyslet. Tenkrát, když se řeklo herečka tak to znamenalo dámu, která dobře vypadá, umí hrát a zpívat a dokonce i tančit. Tenkrát byli diváci asi o hodně náročnější, než je tomu dnes... Je až neuvěřitelné, že každé rajdě nebo blbečkovi, která/ý se náhodou někde mihne a která/ý neumí ani pořádně mluvit natož hrát, říkáme herečka nebo herec. A přesně o tomhle tenhle film je, tady je Radoslav Brzobohatý opravdu Pan herec a nejen on... Nejbrilantnější herecká etuda :o)) (03.01.2010)

Ano, na dnešní dobu natočeno možná trochu rozvlekle, ale to vůbec nevadí - možná naopak - člověk aspoň zpomalí a má možnost přemýšlet - různých názorů zde zazní habaděj - vlastenci, faráři, cenzoři, úředníci, vrchnost, sluhové, sedláci, němčouři, studenti... je zde vyjádřen názor všech vrstev a právě proto si tohoto seriálu tak cením - není zaměřen jednostranně pro něco nebo proti něčemu. (29.03.2014)

„Šest zlatek osmdesát…podívejte se na to, necháme to za sedm, hahá…za těch 20 mi ale dej bílý nitě.“ Kvalitní historický seriál s detailním líčením tehdejší doby (společenských změn), národních nálad a silným důrazem na vlastenectví a nadšení pro češtinu. Když už jsem nakousl jazykovou stránku (a naši květnatou mateřštinu), ocenil bych v některých případech titulky pro německy/latinsky mluvené pasáže (třeba z takové divadelní hry jsem takřka nic neměl), ale to zas vynahrazuje třeba takové nenásilné přecházení mezi roky a plynulé uvádění diváků do konkrétních let/událostí. Technická a vizuální stránka je na úrovni, obzvláště diváka zaujmou kostýmy a hodně výrazná hudba. Samotnou kapitolou jsou postavy a herecké výkony jejich představitelů. Málokterý herec ve své roli zklame, spíš naopak, krom titulního Radoslava Brzobohatého mě nejvíc potěšili/pobavili ve svých úlohách Radovan Lukavský (divadelník) Dana Medřická (dohazovačka), Bohuš Záhorský (konkrétně čtoucí dopis umírajícímu faráři), Jiří Sovák (vynálezce), Josef Somr (kvůli hlášce: „Zas mi dnes nebude chutnat!“), Vladimír Menšík (vychcánek) a Miloš Nedbal (milovník hudby). Za slabší by se dali považovat pouze dětští představitelé F. L. Věka + trend obsazování starších herců do rolí výrazně mladších jedinců (kvůli kvalitě však nutný). A občas by seriál potřeboval v některých pasážích prostříhat (ukázka z opery, průvod, bál atd.), jinak velká spokojenost a solidní 4* navrch. „Ale…co si slibuješ jako vzdělaný člověk od české řeči? Nebo chceš-li od českého divadla, od české poezie?“ – „Že se jednou pozvedne na úroveň, na evropské nivó.“ – „Jednou? A kdy? Nikdy. Nikdy, Františku. Vždycky bude jenom stopu čenichat jako lovecký pes, ale nikdy nemůže být vepředu. Nikdy.“ (07.09.2014)