Daikaidžú Gamera

Návrat ke kořenům. V roce 1965 potěší kaiju, které se přístupem podobá první Godzille nebo Rodanovi. Film je černobílý, na rozdíl od tehdejších dílů konkurenční Godzilly a studio Daisei udělalo určitě dobře - ušetřilo a navíc díky černobílosti film působí seriózněji a triky jsou mnohem působivější. Hlavně výbuchy v elektrárně a rafinerii stojí za to. A ani za samotnou Gameru se nemuseli tvůrci stydět. Obří želvu jsem si představoval mnohem nudnější, o to víc mě dostaly trysky z krunýře, kly a další "vychytávky." Jen ten malý spratek a ta celá infantilní linie okolo něj skoro dokonalý dojem mírně kazí. I tak je Gamera určitě příjemná alternativa, pokud vám nekonečná godzillí série začne lézt na nervy. (12.09.2014)

Nadšení svých kolegů pro tento film bohušel příliš nesdílím. Po Godzilla sérii sem se vrhnnul na její hlavní konkurenci a to Gameru od studia Daiei, tudíž se srovnávání obou sérií nelze vyhnout. První Gamera z toho pro mě nevychází moc dobře, neboť za a) Godzilla v roce 65 byla trikově i příběhově daleko vpředu (o tom že byla v barvě nemluvě) b) Gamera sama o sobě je nic moc film, kdy se hroozně dlouho tlachá a monstrum je tu na pár minutek (jak teď zjišťuji viděl sem upravenou US verzi takže pro filnální verdikt ještě musím vidět původní verzi). Navíc u kaiju filmu nejvíc čekám na ty správné japonské wtf momenty, kterých taky moc nebylo, ale těch několik (celá úvodní pasáž v Arktidě, plameny z krunýře, likvidace Gamery) snad slibuje větší zábavu u dalších dílů. (30.09.2012)

Na podobné filmy koukám, abych vypl mozek a zasmál se. Příšera jakéhokoliv tvaru rozkopává papírové krabice a modely všeho možného. Mně to k zábavě stačí. Jde jen o fakt, jak moc nudné jsou scény, kdy se "řeší". Co s příšerou, jak je to strašné atd. Čím více boření a bojů, tím samozřejmě lépe. Přesto jsem k původní Godzille přistupoval s respektem. Ta potvora si vytvořila takovou nějakou auru významnosti a milníku. No a alespoň u mne to rozhodně zafungovalo. Jak ale s Gamerou? Vždyť je to vlastně to samé, pouze s želvou v hlavní roli. I tak to fungovalo. Pravda, že Gamera narozdíl od Godzilly sem tam začne pořádně nudit, jenže "akční" scény jsou zde větší psychárna. Čím méně víte, tím více v šoku budete, až Gamera vytáhne všechny své triky. A také až Japonsko vytáhne všechny své triky, poněvadž finální řešení problému Gamera je naprostou lahůdkou pro diváky s choutkami na podobné filmy. Gamera není tak dobrá jako Godzilla, ale v některých pasážích je hezky švihlejší. Rozhodně nepohřbila mé občasné chutě na příšery rozdupávající krabice. (24.11.2011)

První film o monstru Gameře. Gamera byla konkurence Godzily, taková obrovská želva, co všechno vydrží, nic ji nezničí a v podstatě většinou stojí na té dobré straně ... Toto je pokud vím jediný film, kde vystupuje Gamera sama, bez nějakého dalšího "monster" oponenta... Film se dočkal mnoha dalších verzí a filmů o Gameře, jako typické japonské monstrum bylo zřejmě hodně oblíbené. Tento první díl je černobílý, na svoji dobu má vynikající triky, Gamera nevypadá nejhůř, ovšem boření všeho možného je fakt lahůdka, to se opravdu povedlo! Po kultovní a nepřekonatelné první Godzille (1954) se jedná o další velmi povedený kousek ze subžánru "monster movies", které slaví úspěch do dnes zejména v Japonsku ... Toto je velmi kvalitní "monster movie" ... (21.11.2009)

Gamera je skôr orientovaná na mladšie publikum ( chlapča v jednej z hlavných úloh ), aj keď práve prvý diel je občas dosť pesimistický a temný. Podobne ( teda detsky ) sa začala orientovať aj ´´godzillácka´´ séria po roku 1965. Nevedno, či to bolo kvôli Gamere, alebo o logickom otočení sa voči prívetivejšiemu diváctvu. Tento konkurenčný ´´kaiju´´ je pre mňa úsmevným pohľadom do čias, keď tokusatsu žáner vládol celej Ázii a moja duša bola ( v dobrom ) ukradnutá pre tento krásny umelecký filmový druh. GAMERA je plnohodnotným, mierne infantilným, ale aj tak skvelým prísunom pre ´´monster movies´´ minulého storočia. (11.01.2017)