Mistr amatér

Unikátní komediální seriál, který vedle kvalitního humoru nabízí tradiční vztahový prvek, jen zpracovaný netradičním způsobem. Master of None se totiž láskou a jejím průběhem zabývá velmi pozvolně a detailně a čerpá zkušenosti z reálného života, díky čemuž nastálé situace nepůsobí uměle, jako scénáristický kalkul ale naopak jako upřímné momenty ze života, které se mohou stát každému. Struktura vyprávění a jeho vizuální prezentace jsou na špici a obzvláště ve druhé sérii se dočkáme mnoha nádherných záběrů, které si nezadají s filmovou produkcí a seriál se tak pocitově často blíží těm nejlepším nezávislým filmovým vztahovkám. Ať už máte rádi Azize Ansariho či ne, dejte Master of None šanci, neboť jeho kvality jsou univerzální a zaujmou každého. (23.03.2018)

Ansari z velké části upravuje materiál ze svých stand-upových vystoupení do formátu tv seriálu. Přičemž problém není jen v recyklaci materiálu, ale také v tom, že to, co dobře funguje jako vyprávěná historka, nefunguje vždy dobře jako hraná scéna. Na druhou stranu ale dokáže přijít s něčím novým a vybroušeným jako je 9. epizoda "Mornings", omezená jen na prostor jednoho bytu, která zhustí vývoj ústředního vztahu do 30 minut. (15.11.2015)

Jak se žije single mileniálům v dnešním New Yorku, aneb Pěkně blbě rozvedené do dvou desetidílných sérií. Master of None je seriál hravý, formálně neustále překvapující, který navzdory řadě velmi odbočkových epizod velmi dobře drží pohromadě. Dokáže vyprávět jasně nadefinovaný příběh ústředního hrdiny a přitom vypovídat o spoustě zdánlivě vedlejších, ale pro jeho život často definujících věcech. Druhá série startující skvostnou parafrází De Sicových Zlodějů kol výrazně převyšuje tu první, kazí ji pouze to, že po ní nebude následovat trojka, protože tady by to doťuknutí bylo potřeba jako sůl. Působí to stejně, jako když hlavní hrdina v Itálii vykřikuje "Allora!", aniž by za tím cokoliv dodal - nekompletně. 1. série 80 %, 2. série 90 % (19.09.2018)

Když si hlavouni Netflixu na tvůrčí debatě s Azizem Ansarim ohledně Master of None vizualizovali typický příklad cílového diváka, viděli mě uvelebeného na gauči s velmi potutelným úsměvem. Ve své podstatě je mi až nepříjemné, jak přesně mě „úryvky“ ze života cca třicetiletého Newyorčana trefily na solar. Je to takové to, že bez zaváhání tomu dávám plnou palbu, ale nevím, jestli bych to někomu doporučil. Najdi si k tomu cestu sám. (22.06.2017)

Aziz Ansari byl pro mě velkou neznámou,takže jsem úplně nevěděl co čekat...hodně mě tak překvapilo jak příjemnou a zábavnou podívanou Master Of None nabízí.Není to sitcomovsky vtipná podívaná,která by vyvolávala salvy smíchu,ale spíš taková ta konstantně příjemná věc,vyvolávající permanentní spokojený úsměv.Každý díl je trochu jiný,takže tu opravdu vtipné epizody střídají ty,který by chtěli vyvolat zamyšlení či nostalgii a velmi často k tomu využívají až Allenovskou poetiku.Trochu mi zprvu vadilo to jak se tady řeší rasová otázka,potažmo politická korektnost,ale nakonec jsem to vzal tak,že jde o běžnou součást života podobných lidí a musí se s ní potýkat aniž by chtěli...první série lepší - vtipnější,druhá naopak uhlazenější,elegantnější,na oko pohlednější...80% (13.03.2019)