M*A*S*H

Když už to tu píšou všichni, tak já taky: seriál jsem ještě neviděl, protože mi vždycky utekl první díl a rád sleduju seriály od začátku. Film se mi líbil spíš na tři a půl. Trochu mi vadilo, že nebyl kompaktní, že byl složen z trochu nesourodých scének, z nichž některé mě bavily (rozhlas, sprcha), některé ne (Japonsko, americký fotbal). Obsazení mi přišlo dobré, ale jak říkám - seriál jsem neviděl, tak se k tomu asi nemůžu moc vyjadřovat. Vyloženě libové jsou závěrečné "titulky". (04.04.2010)

Nejdříve jsem viděla seriál, který bezmezně obdivuji a považuji za jeden z nejlepších seriálů všech dob. Film pro mě byl neuvěřitelným zklamáním a po zhlédnutí tohoto filmu jsem vždy zbystřila, když se objevil film, který režíroval Robert Altman. Je to režisér, kterého prostě nemám ráda, jeho styl mi ani trochu nesedí. (24.05.2002)

Vyvarujte sa zrovnávaniu tohto celovečerného filmu s mimoriadne podareným seriálom, ktorý nasledoval po ňom, pretože by vám z tohto vyšiel skoro až odpad. Je jasné, že jediný pravý kapitán Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkeye, je Alan Alda. Donald Sutherland, ktorý hrá túto postavu v tomto pilotnom filme, je oproti starému, dobrému Aldovi len nesympatický, okuliarnatý, nudný trapko. Lenže v rámci objektivity hodnotenia musím uznať, že aj tento prapredok dokonalého seriálu má svoje kúzlo. „MASH“ - Mobile Army Surgical Hospital (Mobilná armádna chirurgická nemocnica). *** (16.06.2010)

Skvělý film, výborně komponovaný, s působivou hudbou a věrohodným hereckým obsazením. Jistě je možno porovnávat jej se seriálem (ten ostatně patří k mým nejoblíbenějším), ale přeci jen jsou to různé žánry a širší škála témat, větší počet perspektiv, emocí a nálad u seriálu (umožněný pochopitelně jeho rozsahem) je ve filmu nahrazen větší sevřeností, expresivitou a nekonvenčností, která byla naopak v seriálu vzhledem k předpokládanému „rodinnému“ publiku potlačena. Pakliže by tedy takové porovnání vyústilo ve vyzdvižení některého z nich, nevyjádřilo by jeho vyšší hodnotu (či její dojem), ale spíše by poodhalilo divákův vkus. (10.10.2009)

V MASHi Roberta Altmana jsou poprvé představeny osudy slavné televizní polní nemocnice, při jejíž pokračováních ve volně navazujícím kultovním seriálu se v USA vylidňovaly ulice a každá nová premiéra byla malá televizní událost (to píši při vědomí kontextu obrovského amerického televizního trhu). Nelze totiž přehlédnout dobu, kdy se Altmanův film i pozdější stejnojmenný seriál natáčel - Amerika byla právě uprostřed ožehavého válečného konfliktu ve Vietnamu. Není se proto čemu divit, že osudy polní nemocnice MASH z předcházející války v Korei byly více než aktuální... Jestliže jsem výše zmínil pozdější slavný seriál, je nutno se také zastavit u několika nepřehlédnutelných rozdílů mezi těmito dvěma audiovizuálními fenomény - zatímco Robert Altman zdůrazňuje spíše čistě antiválečný rozměr svého snímku s akcentem na humornou absurditu válečného konfliktu, tvůrci seriálu se přiklánějí spíše k absurdně-humornému rozměru války a svůj záměr odrážejí v žánrovém posunu k sitcomu. Tato forma je pak jistě divácky snáze akceptovatelná, proto ten obrovský divácký ohlas seriálu. Altman jde cestou náročnější a v řetězení absurdit někdy připomíná filmovou Hlavu XXII. Jeho film skutečně není tak humorný jako seriál. Přesto styčných ploch bychom našli hned několik - ve filmu je iniciována většina postav, které známe ze seriálu (pouze Radara však hraje stejný herec...), proti absurditě válečné mašinerie je postaven lidský přístup hlavních hrdinů v opozici k vojenskou subordinaci vyznávajícím Franku Burnsovi a vrchní sestře O'Houlihanové (zde s přezdívkou Hrma) - Frank Burns tu ještě není tak zkarikován a jeho postava je více charakterní (dá-li se to v jeho případě napsat :-)) a mnohovrstevnatější atd. V obou případech si však MASH zachovává to nejpodstatnější ze své literární předlohy - Je to manifest proti nesmyslnosti války. A jako takový bychom ho měli i vnímat... Podobné filmy a seriály: M.A.S.H. (TV seriál) , Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (27.11.2008)