Mr. Holland's Opus
Opus pána Hollanda
Mr. Holland's Opus
Mr. Holland's Opus
Režie:
Stephen HerekScénář:
Patrick Sheane DuncanKamera:
Oliver WoodHudba:
Michael KamenHrají:
Richard Dreyfuss, Glenne Headly, Jay Thomas, Olympia Dukakis, William H. Macy, Alicia Witt, Terrence Howard, Jean Louisa Kelly, Joanna Gleason (více)Obsahy(1)
Glenn Holland je muzikant tělem i duší. Hrál v různých orchestrech a jeho snem je skládat hudbu. Musí ale také vydělávat na živobytí, protože ani jeho manželka Iris, fotografka, nevydělává příliš mnoho. A tak se jednoho rána probudí do dne, kdy musí nastoupit na Kennedyho střední školu jako učitel hudby. Hned první setkání se zástupcem ředitelky Genem Woltersem není příliš šťastné: upjatý Wolters k němu pojme averzi, která se nezmění ani za dlouhých třicet let, které Glenn ve škole stráví… Nejprve jsou žáci nepozorní, jeho výklad je očividně nezajímá, někteří pospávají, jiní koukají do prázdna a očividně se nudí. Glenn přesto dělá, co může, dokonce začne dávat jedné žákyni hrající na klarinet soukromé lekce. Dívenka má dojem, že nikdy nic nedokáže, a Glenn se ji snaží přesvědčit, aby nepolevovala, a ukáže jí, jak je hudbu třeba především procítit srdcem. Pomalu ale jistě se mu začíná dařit a jeho mnohdy nekonformní přístup k výuce, který Wolters neustále kritizuje a jemuž není zpočátku příliš nakloněna ani ředitelka školy Helen Jacobsová, začíná přinášet ovoce. Navíc mu Iris oznámí, že je těhotná. Kvůli penězům vyučuje Glenn o letních prázdninách v autoškole. Když se mu narodí syn, hned si představuje, jak ho zasvětí do světa hudby. Na škole vznikne pochodující kapela a učitel tělocviku Bill Meister mu slíbí, že studenty naučí řádně pochodovat, když do orchestru přijme v učení nepříliš úspěšného Louise Russe, který je ale vynikající zápasník. Musel ho z týmu vyloučit právě pro špatný prospěch. Když se Russ stane členem orchestru, bude se moci vrátit. Glenn skutečně po dlouhé námaze naučí Louise hrát na buben a pochodující kapela slaví při jarní slavnosti velký úspěch. Pak se ale Glenn dozví zdrcující zprávu: jeho malý syn trpí devadesátiprocentní ztrátou sluchu. Lékař radí, aby ho nenechávali znakovat, později se prý ve speciální škole naučí využívat zbytku sluchu. To se ale neosvědčí: milující Iris se marně snaží s chlapcem navázat kontakt, a nakonec prosadí, že se syn začne učit znakovat, stejně jako oba rodiče. Čas plyne, je válka ve Vietnamu, kde umírá i Louis, kterého si Glenn velice oblíbil. Ředitelka Jacobsová, která si v průběhu let Glenna zamilovala, odchází do důchodu a na její místo nastupuje nevraživý Wolters. V roce 1980 chystá škola Gershwinovský večer a hledá nadanou zpěvačku. Najde ji v osobě půvabné Roweny Morganové, která všechny okouzlí svým krásným hlasem. Glenn s ní intenzivně pracuje a brzy se mezi nimi vytvoří křehké pouto, které nemá daleko k lásce... (TV Prima)
(více)Recenze (74)
Můj počet hvězdiček není úplně objektivní. Je čistě sentimentální. K panu Hollandovi mám totiž zvláštní vztah. Je to jeden z prvních filmů, které jsem kdy viděla v kině. Učitelka hudební výchovy nás na něj vzala v rámci výuky hned několikrát. Tehdy jsme si pochopitelně mysleli, že se nás prostě chce na odpoledne zbavit – nebyli jsme zrovna třída géniů – dnes, kdy sama učím, si ale myslím, že jí možná ten film pomáhal překonat frustraci. Jistěže je to děsný kýč, citová ždímačka a nechutný doják (tenkrát jsem na konci plakala a teď jakbysmet), ale, milé děti, žáci a studenti, i vy, tupá, odporná, deprimovaná hovada, i ty, Jiříčku, tamhle vzadu, vaši učitelé prostě občas potřebují pohádku, kde dobro není po zásluze potrestáno, kde jejich úsilí má smysl i výsledek a kde pedagog žije šťastně až do smrti. ()
O tom ako sa z jedného človeka stal skoro druhý Beethoven. No nerátal s tým, že ako vlastne on rád učí, a tak sa pozabudol na škole. A dokonca musí podobne ako tento hudobný velikán bojovať s hluchotou, a to prostredníctvom jeho syna... Čo ja viem, prišlo mi to také až moc cukríkové, hlavne k záveru, alebo s tou Vietnamskou vojnou a s padlými životmi. Nemôžem však tomu uprieť istú epiku a vývoj postavy, avšak škoda, že na mnohých miestach to bolo rozťahané, takže to trochu aj nudilo. Ale hudba bola fajn, mám rád klasiku. Celkovo ma to ale neohúrilo tak, ako by som na základe hodnotení čakal. Priemer. 60/100 ()
Nádherný film plný laskavého humoru i dojemných událostí, průřez životem jednoho "obyčejného" učitele hudby. Napoprvé jsem byla naprosto okouzlená, napodruhé po 12-13 letech mi zážitek poněkud kazil dabing a hlavně absolutně nevhodné užití monotónně mluveného slova přes píseň pro syna - jako by nešlo dát do filmu zcela dostačující titulky... doufám, že autorovi tohohle impertinentního zprznění jednoho z klíčových okamžiků filmu bude pravidelně chodit srát na hrob nosorožec. Pravda, na druhé shlédnutí mě taky trochu iritoval ten americky patetický závěr, ale vyhodit tohle milé, lidské drama z TOP 11 mě nedonutil:-). 95% ()
Vůbec jsem nečekal, že film o učiteli hudby by mě moh nějak zaujmout. Navíc stopáž 143 minut je docela ukrutná. Ale výsledek neni rozhodně vůbec špatnej. Richard Dreyfuss v roli učitele, kterej jde učit v podstatě z nouze, předvádí hodně dobrej výkon a já ho začínám mít pomalu docela v oblibě (i když dřív jsem ho moc rád neměl). Řek bych, že jeho výkon celej film dost pozvednul. Jinak mně se líbila hlavně první polovina filmu, která se odehrávala v 60. letech. Pak už tam bylo moc těch školních představení a u toho jsem se občas nudil. Ale celkově je to docela dobrej film, na kterej bych se klidně podíval znovu. 65% ()
Příjemný film, který je protkaný prvoplánovou citovostí a zakončen velkolepou cukrovou kostkou. Ale víte co? Vem to ďas. Já jsem ten příběh pana Hollana prožil jedním dechem. Ať už byl opentlen čímkoliv a ať už je učebnicovou ukázkou "životních" hollywoodských filmů. To nejdůležitější - ryzí příběh, má totiž zpracovaný krásně. 80% ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Hollandův (Richard Dreyfuss) syn Cole (Anthony Natale) se ve filmu dočká vlastní písně příznačně nazvané "Cole's Song". Richard Dreyfuss byl znám svým obdivem k Johnnu Lennonovi a dirigent Michael Kamen mu udělal velkou radost, když k jeho kompozici pro film napsal text Julian Lennon (za přispění Justina Cleytona). Lennonův prvorozený syn pak skladbu sám nazpíval. (Epistemolog)
- V scéne zo školy pre deti so sluchovým postihnutím má učiteľka naslúchadlo. To sa však v období, v ktorom je vo filme zobrazené, ešte nepoužívalo. (GTS_PUNK)
- V scéne s pochodovou kapelou z obdobia 60.rokov môžeme vidieť bubon značky Yamaha. Bubny tejto značky sa však v Spojených štátoch amerických objavili až v 80. rokoch. (GTS_PUNK)
Reklama