Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizody(26)

Shinji Ikari se patnáct let po Druhém dopadu připojuje k otcově skupině NERV a v boji s Anděli slouží jako jeden z nejmladších pilotů mechů. (Netflix)

Recenze (108)

sdf1 

všechny recenze uživatele

Některé informace z níže uvedeného textu nemusí být pravdivé (za což se preventivně omlouvám), jelikož Neon Genesis Evangelion je někdy opravdu chaotický seriál a celá recenze je pouze můj subjektivní názor. /// Někdy nemusí být chyba diváka, že nepochopil všechno, co se mu seriál/film snažil sdělit. Někdy, jako v tomto případě, je to chyba seriálu. Řekne-li si divák "to já jsem debil, že to nechápu", není to důvod proč by danému dílu měl dát větší hodnocení, protože někdy jen seriál špatně nebo nepochopitelně podal informace divákovi. Nebo jich podal málo ve špatnou chvíli. Recenze pravděpodobně obsahuje spoilery! Po prvním zhlédnutí Evangelionu jsem si řekl, že důvod proč si myslím, že je to tak špatné je ten, že jsem seriál nepochopil, ale potom co jsem nedávno zkouknul znovu posledních 8 epizod jsem byl utvrzen, že Evangelion je opravdu tak špatný. Ba dokonce horší než jsem si pamatoval, protože jsem si nyní všímal i detailů, které mi předtím utekly. Evangelion je, řekl bych, docela kontroverzní anime, které má možná zajímavou myšlenku a mělo velký potenciál, ale ztroskotalo kvůli mnoha jiným faktorům. Například snad žádná z postav není oblíbitelná, není ani moc zajímavá a v některých scénách se nechová ani jako člověk. Postavy: Asuka (za celou dobu není vůbec rozvitý její charakter kromě toho, že většinu jejího screentimeu jen na všechny řve a to že je ve finále ukázané její traumatické dětství ji vůbec neomlouvá, kromě toho její vztah s Shinjim (hlavní postavou) se za celý seriál skoro nezmění), Rei Ayanami (nemá emoce, ale to nic nemění na tom, že je to naprosto nezajímavá postava, a divákovi o sobě nebo o svých názorech moc nesdělí i přestože by na to měla prostor, film Blade Runner dokazuje, že i postavy bez emocí se dají napsat zajímavě), Misato (jediná dospělá postava, která žije s Asukou i Shinjim pod jednou střechou, ale i přesto Asuce nikdy nic neřekne na to, že Shinjiho v podstatě šikanuje a dokonce na mě působila jakoby ji skoro až nadržovala). Prakticky žádná z postav si neprojde žádným větším vývojem, snad kromě Asuky, která si ke konci nestěžuje jen na všechny ostatní, ale i na sebe. Všechny hlavní postavy ve finále v podstatě trpí depresí a finální epizody ukazují jejich emoce, ale popsat lépe a zajímavěji depresi dokázal i Bojack Horseman, dle mého názoru. Celý seriál působí tak, že i přestože hlavní postavy zachraňují každý druhý díl svět a riskují tím své životy, tak jim za to nikdo nepoděkuje a vůbec nikdo si jich nevšímá jako by vůbec nic takového nedělali (tu samou věc vidím třeba u filmu Lovci draků, který by bez této chyby mohl být moc pěkný). Obecně to celé vypadá tak, že mimo hlavní postavy a členy společnosti "Nerv" v seriálu skoro nikdo není. Samotné postavy náhodných kolemjdoucích často ani nemají dokreslené obličeje. Zkrátka postavy skoro neinteragují s okolním světem a neříkejte mi, že je to zanedbatelné, protože finále kvůli tomu působí mnohem hůře. V tomto ohledu by se Neon Genesis Evangelion mohlo inspirovat třeba od The Boys, kde hlavní postavy opravdu vystupují na veřejnosti a má to na ně i nějaký vliv. Dále třeba fakt, že Shinji ještě chodí vůbec do školy... No, neříkejte, že je realistické, že vůbec stíhá věci do školy dělat, když školní docházku opravdu nedodržuje a i kdyby - seriál snad nikdy neukázal, že by Shinji dělal jakékoli domácí úkoly nebo se jenom učil. Dokonce i scény, které se odehrávají v jeho třídě, jsou určené k tomu aby promluvil se svými spolužáky a snad nikdy neukazují reálnou hodinu. Některé věci vůbec v seriálu nedávají smysl, když třeba Misato dovolí Asuce, aby vedla boj proti jednomu z andělů podle svého i když přesně z tohoto důvodu Shinjiho dokonce vyhodili. Dále - teď mluvím spíš o End of Evangelion (což je film, který doplňuje tento seriál a je ještě více chaotický), ale na některé věci, které jsou divákovi nevysvětlené a v danou chvíli nedávají smysl, by měli postavy (alespoň jedna z nich) reagovat zmateně jinak si divák bude myslet, že prošvihl nějakou scénu, ve které byla daná věc vysvětlená. Jedna z nejhůř vysvětlených věcí je podle mě smrt Kajiho, která ještě k tomu má vyvolat emoce, i když poprvé co jsem to viděl, tak jsem vůbec nechápal, co se děje. Obecně seriál pokládá hodně otázek divákovi a divák musí čekat velice dlouho na to aby byly, co nejvíc uspěchaně zodpovězeny o 20 epizod později. A to seriál obsahuje i scény, které trvají třeba 30 sekund a vůbec nic se v nich neděje. Jestli prvních 24 epizod chtělo jen připravit půdu pro finále (které nebylo ani tak velkolepé) tak se jim to nepovedlo a příběh možná vůbec nemusel pojednávat o soubojích obřích robotů s anděly, když se finále chtělo soustředit na psychiku postav. Samotné finále (25. a 26. epizoda) by bylo mnohem snesitelnější, kdyby byly postavy sympatičtější. Obsahovalo sice pár zajímavých myšlenek, ale jinak se to točilo okolo deprese hlavních postav (čemuž jejich nesympatickost opravdu nepomáhala) a šťastný konec přišel jakoby odnikud. Dokonce i vizuál posledních epizod byl horší než u zbytku seriálu (když vcelku dost pěkná animace byla vyměněna za střídání náhodných černobílých fotek), a to dokonce i animace, která se soustředila hlavně na záběry z dálky, aby nemusely být animovány ústa postav. Jednou z opravdu mála věcí, které se mi na Evangelionu opravdu líbily byl design Evangelionů a onen legendární opening (myslím teda spíš tu legendární znělku). Nakonec bych řekl, že Evangelion vypadal ze začátku zajímavě, ale postupně nutil diváka si klást otázky, na které záhy nedokázal smysluplně odpovědět a finále (které nemuselo být nutně tak špatné, kdyby bylo zpracováno lépe) jen definitivně utlumilo tento výkřik do prázdna. () (méně) (více)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Pro začátek bych řekl, že nejsem velký fanoušek anime, ani nekoukám od rána do večera na seriálu, jejichž názvy nedokážu přečíst na tož přeložit. NGE mě však hodně zaujalo. Podle někoho je to kult, ale já to bral prostě jako výrazný seriál na poli anime a byl jsem tak (většinou) spokojen. Taková Asuko mi bohužel pila krev od první chvíle a tajně jsem fandil Andělům:). Přes pěknou řádku "vypůjčených motivů" (2001, zvony BB, atd.) působí NGE jako originální záležitost, která se snaží působit i hodně chytře. Filozofickou stránku nechám na lidech, kteří to viděli 10x a jsou schopni to sledovat v originále. Určitě tu však myšlenky jsou, některé zajímavější, některé méně, některé přehnané, některé k ničemu, ale o úplné prázdnotě mluvit nejde. Spíše mi chvílemi vadil styl, kdy je divákovi až vnucována hloubka tématu. I když to není základ anime, akce je skvělá, mě hodně bavila, stejně jako samotní "mechové" a (náboženská) mytologie, která však ze zřejmých důvodů v seriálu nebyla tak úplně dokončena. Slabších míst je tu i přes krátkou stopáž dílů dost a otázky i po EoE zůstávají, ale zábava je to silná a chvílemi opravdu hodně působivá, ale určitě ne pro každého. Na druhé shlédnutí bych už asi neměl odvahu ani chuť. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Man isn´t a god, after all." Nadčasová klasika a jedna z vlajkových lodí anime "i na/pro Západ". Jakkoli se může na první pohled zdát, že je to japonská kaiju variace na knižní Enderovu hru, akorát o dětech pilotující obrovské bioroboty odrážející zlovolný šmejd z vesmíru, tak tomu tak není. Oidipovský komplex, morální šedé zóny, dospívání, biblické motivy, role/zodpovědnost jedince/lidstva, hraní si na Boha, metafyzično, studie deprese... A mnoho dalších velkých témat, která jsou však zpracována skrze symboliku, sofistikovaně a, jako mnoho aspektů NGE, nadčasově a dostatečně volně k interpretaci, aby i po více jak čtvrt století od vzniku vzbuzoval závěr emoce i dohady "co, jak, kdo, proč". Navíc je to seriál, který je tím lepší a osudovější, čím více se blíží cíli. A to již start není vůbec špatný; ba naopak. Není to repetitivní šónen, kde exponenciálně rostou schopnosti protagonistů i antagonistů a finále je v nedohlednu po stovkách dílů. Zde je konec neodvratný a seriál se vyvíjí, nejede se dle jednoho mustru v každé epizodě. Což má za následek, že chtě nechtě, ne každému sednou všechny epizody stejně. Nejsem v tomto výjimkou; speciálně kolem poloviny mám pár neoblíbených epizod. Nejde však o výplňové díly, mlácení prázdné slámy či nahánění stopáže. Čistě o kolizi zvoleného přístupu a mého vkusu. Ostatně žánrově je to neukotvené; od teenagerské komedie přes postapo sci-fi až po existenciální horror. Proto hodnotím seriál (resp. vlastně seriál a závěrečný celovečerní speciál, jelikož jsou vzájemně neoddělitelné) jako celek. Pár mušek se i tak najde. Vyloženě cringe je typicky japonsky devadesátková přestřelená sexualizace čtrnáctiletých dívek, ta rozhodně nadčasová není. Ono to bylo na pováženou již v době vzniku, tuplem pak dnes. A tučňák, který zřejmě měl být roztomilým maskotem seriálu, ale je zcela do počtu a na sílu. Symbolem seriálu i celé jedné éry se staly (polo)andělské EVA kolosy. Ostatně právě se znázorněním (nejen jejich) měřítka seriál nemá problém ani v nejmenším. Nejeden výjev je z fleku hoden zarámování. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Nemám rád mecha, Junga, případně jiné psychoanalytické žvásty (nemyslím tím, že celá psychoanalýza je žvást, ale některé její podstatné části) a vlastně nemám rád ani náboženství. Zkuste hádat z čeho je namícháno NGE. Mecha - Což o to, ti obří roboti, to je ještě taková fasádička, přes kterou bych se vcelku snadno přenesl. To další už je horší. Jung a populární obraz psychoanalýzy - Dá se tušit, že jednou z inspirací NGE byly Jungovy "poznatky" o kolektivním nevědomí (někdy podvědomí) atd. Dnešní moderní psychologie (ta vědecká, nikoli ta populární) se však na koncepty kolektivního nevědomí, synchronicity či "repressed memories" dívá velmi často značně skepticky. Normálně bych se o tom moc nerozepisoval, ale o tomto zdroji inspirace se ví a bohužel se na jeho základě vede úvaha typu:"V NGE jsou dokonale psychologicky propracované charaktery, vždyť autor měl tolik načteno o psychologii." Navíc Jung fušoval i do metafyziky, takže se NGE leckdy považuje i za filozoficky hluboké. Dovolím si citaci současného psychologa:"...Jung trval na tom, že tyto poznatky (o kolektivním podvědomí, mytologii a synchronicitě) jsou vědecky podložené. Přitom však nejsou jakýmkoliv smysluplným způsobem testovatelné. Krátce řečeno, nejsou vůbec vědecké, nýbrž pseudovědecké." Má ovšem význam, abych tu tohle psal? Což i já se nebavím upíry a čaroději v jiných dílech bez toho, abych na ně věřil? Ano, bavím, ale tato díla většinou nejsou vnímána jako plná nějakých hlubokých myšlenek, případně ony myšlenky s nadpřirozenem nesouvisí. A to není případ NGE. Uznávám, že možná není úplně fér hodnotit na základě toho, jak je NGE vnímáno ostatními, ale nějak nejsem schopen se od toho odpoutat. Mytologie a práce s jejími symboly - Se symbolikou je vždycky potíž, nikdy nezaručíte, že symboly budou všichni chápat stejně. Je to na ní zároveň hezké i ošklivé. Pokud chci sdělit nějakou konkrétní myšlenku, asi bych měl používání symbolů velice pečlivě vážit. Nemyslím si, že je to případ NGE. V NGE je symbolů, hlavně náboženských (což je zcela v souladu s Jungovými "poznatky" o mytologii), příliš. Příliš symbolů bez nějakých pevných záchytných bodů umožňuje příliš interpretací. Co na tom, že autor oněm symbolům připisuje nějaký význam, divák může připsat jiný. Dokonce je možné, že se začne hovořit o hlubokém mnohovrstevnatém díle. Diváci pak diskutují, co že to chtěl básník vlastně říci, ten se k tomu také ještě kolikrát vyjádří a najednou jsou všichni přesvědčeni, že NGE je plné neuvěřitelně hlubokých myšlenek. Takovouhle hru nemám vůbec v lásce. Skoro bych řekl, že všichni, kteří si to o NGE myslí, trpí kolektivní halucinací, případně touto poruchou. No, to bylo možná trochu moc, tak se jim omlouvám. Ta omluva není ironií. Nicméně si myslím, že lidé, kteří věří v obrovskou hloubku NGE, nejsou tak docela nepodobni těm, kteří věří v proroctví Nostradamova. Hluboké filozofické dílo? - Tady jen malá poznámka. Kdo kdy četl nějakého filozofa, jistě uzná, že filozof, zvláště nějaký moderní, se většinou snaží vyjádřit své myšlenky tak, aby byly interpretovatelné jednoznačně. Nepracuje se symboly, ale s jasně definovanými pojmy. Uznávám, že seriál určitě není k tomu, aby vytvářel filozofický systém, jenom prosím netvrďme, že řeší hluboké filozofické otázky. NGE je maximálně tak vyvolává. Myslím si však, že jiná dílka kinematografie tak činí mnohem lépe. Poslední dva díly - Ty jsou vrcholem ledovce "nakládání se symboly", jejich scénář snad vznikal metodou automatického psaní, s tím, že autor měl velmi zhruba na mysli, k jakému cíli, přes jaké mezistanice, se chce dostat. To není ironie, to myslím vážně. Perfektně to opět zapadá do inspirace psychoanalýzou. Podle psychoanalýzy má automatické psaní poskytnout přístup k podvědomí, k pravému já, případně i nějakým hlubším pravdám. Ovšem podle skeptiků, ke kterým se řadím i já, a zároveň psychologů, ke kterým už se neřadím, je automatické psaní jen o málo víc, než pouťová atrakce, jehož užitečnost ještě tak může spočívat v určitém sebepoznání, případně může sloužit jako jakési zahřívací kolečko před tvůrčím psaním. Odmítám v posledních dvou epizodách hledat jakékoliv poselství. Propracovaná psychologie postav - Ne že by nebyla velká část anime seriálů, kde je psychologie postav mnohem horší, ale IMHO je i několik jiných, kde je lepší. Za všechny budu jmenovat třeba Mugen no Ryvius, .hack//SIGN či Koi Kaze. Navíc si myslím, že tam, kde není jasný příběh a pořádně ani motivace postav, se vlastně ani nedá říci, zda je psychologie postavy hluboká či mělká. Není, tak říkajíc, od čeho se odpíchnout. Tohle samozřejmě platí jen pro některé postavy. Pokud jde o psychologii postav musím souhlasit s Idahem a Mariem. Příběh - Příběh bych jednoduše označil za poněkud zmatečný. To, že jsem ho plně nepochopil, nepovažuji v tomto případě za chybu svou, ale chybu autorů. Taková věc se dá odpustit, když je vykompenzována něčím jiným, jako třeba úžasnou atmosférou Lynchových, ne vždy pochopitelných, filmů. Atmosféra NGE mě však zase tolik nepohltila. Uznávám však, že pár chvilek i delších chvil s hutnou atmosférou se v NGE vyskytuje. Pokud jde o příběh, opět souhlas s Idahem a Mariem. To Nowecki - Drogy jistě mohou přinést spoustu jedinečných zážitků (netvrdím teď zda dobrých či špatných, i když na to mám svůj názor), ale z těchto zážitků lze jen těžko vydolovat nějakou myšlenku. Ještě jsem teda od nikoho na tripu neslyšel jedinou opravdu rozumnou myšlenku, na kterou by člověk nedokázal přijít i v normálním stavu. Dokážu si představit, že drogy mohou umožnit spousty (a někdy i zajímavých) smyslových zážitků, které jinak zažít nelze, ale rozum bych do toho netahal. Epigoni - Bohužel NGE poskytlo inspiraci mnoha různým následovníkům, kteří kopírují mnohé z jeho prvků a postupů. Za všechny budu jmenovat RahXephon a Fafner. Oba seriály mě nechaly chladným. Není to pravda vada NGE a ani to nepromítám do hodnocení. Závěr - Tak jsem na konci a vidím, že tenhle komentář má spousty vad, chjo. Ale nechci ho už prodlužovat. Uteklo už mnoho vody, co jsem NGE viděl, proto se tolik neopírám o konkrétní příklady, scény atd. Kdo ví, třebas se k NGE ještě někdy vrátím a pokusím se ho vstřebat znovu, lépe. Ale zatím se mi vůbec nechce. Dávám 3. Samozřejmě Subjektivně. A můj finální a nejpodstatnější důvod je, že mě to prostě nijak zvlášť nebavilo. P.S.: Doufám, že Idaho i Marius již chápou, že délka jejich komentářů je naprosto v pořádku. () (méně) (více)

novoten 

všechny recenze uživatele

Zázrak z devadesátek, který by se už dnes neprosadil. Ani ne tak z důvodu opadnutí zájmu o obří roboty, ale čistě protože je svůj. Za následek to má nejproměnlivější nálady, které jsem kdy v anime viděl. A mě stejně tak baví úvodní poťouchlý lechtivý fanservis i neustálé pubertální pištění, jako přitahuje dobově přesná rozevlátost. Dokud je Evangelion jenom mladistvá mecha akce prokládaná hláškami nebo naivními epizodickými klišé (ať jdou hrdinové do školy, na dovolenou nebo doslova kamkoli, pokaždé se budou muset utkat s Andělem), je to více než slušná zábava, na kterou se dívá samo. Po přerodu do vážnější roviny, která postupně graduje do náročné psychologie či thrilleru pak seriál definitivně dostává své pověsti nezapomenutelného a hlavně nezaměnitelného zakladatele jednoho subžánru. Tenhle skok od věčných úsměvů a shazování sebe sama navíc přijde z dílu na díl a o to větší dopad na diváka má. Scénář se v tu chvíli nebojí v očekávání největšího akčního inferna doslova couvnout do mysteriózní detektivky nebo introspekce hlavního hrdiny a z podobných dilemat až do samého závěru vykukuje jen velmi neochotně. Úplný finiš asi svého času musel vyrazit všem dech a i přesto, že jsem na něj byl připraven, stejně mi z neustálého chaotického drmolení a duševního sebepoškozování šla hlava kolem. Jakkoli bych si konec představoval jinak (ať už ten seriálový nebo filmový), zůstávají Shinji, Rey i Asuka jedinečnou vzpomínkou. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Ako píše kiddo v komente k La Femme Nikita : „Status kultu má jednu obrovskou nevýhodu: v těch, kdo snímek neviděli, vzbuzuje často až přehnaná očekávání a po zhlédnutí obvykle následuje velké zklamání.” Na NGE som počul samé chvály, aký je to kult, aké sú prepracované postavy, aký to má haluzný a filozofický koniec a v neposlednom rade že sa jedná o povinné dielo. Z tých chýrov považujem za pravdivý len ten posledný. Na NGE totiž veľmi vidieť, že chcel byť zo začiatku niečím úplne iným, než čím sa postupom deja stal. Začína in medias res; hlavný hrdina Shinji je dovezený na základňu v Tokiu III, kde musí v útrobách Eva01 podstúpiť svoj prvý boj s Angelom – strojom či bytosťou snažiacou sa zničiť Tokio III. Pre mňa z nepochopiteľných dôvodov seriál pokračuje v mecha mlátičkách až do štrnástej časti, kde všetko doterajšie dianie zhrnie v kocke, čím urobí predošlých trinásť dielov absolútne zbytočnými. V dieloch 14-20 sa začne odkrývať akási mytológia spolu s hlbším obrazom o minulosti a charakteroch hlavných hrdinov. Časti 20-24 v tomto trende pokračujú ešte hutnejším spôsobom a na záver príde to “psycho” o ktorom neviem čo si mám myslieť. Totiž, je pekné a chvályhodné, že sa autor začal zaujímať o filozofickú literatúru, avšak nacápať dínom-dánom do dvoch dvadsaťminútových záverečných dielov prakticky väčšinu problémov filozofického idealizmu, ktoré načrtne, ale nenechá dôjsť záverečnej syntéze je prinajmenšom podvod na divákovi. Čo sa týka postáv, okrem Ayanami Rei a Misato Katsuragi mi žiadna z postáv neprirástla k srdcu, ani ju nepovažujem za prepracovanú. NGE pripomína rytmikou rapovú skladbu, ktorej na záver zaradíte opernú áriu nasledovanú jazzovou improvizáciou. Povedané inak rytmus ustúpi melódii s rytmom aby sa nakoniec úplne stratili v niečom čo nemá pravidlá. Takže, chápem že toto anime je kultové, i keď podobne ako u Cowboya Bebopa vidím ten status kultu skôr v tom, že je prístupnejší západnému mysleniu a pomerne známejší než iné anime svojho druhu. Hĺbku Serial Experiments Lain, ktorá vo svojej podstate rieši tiež vzťah individuálneho a univerzálneho vedomia však zďaleka nedosahuje. 7/10 Nowecki : Tak ako hovorí Idaho, plus, na tému sebaspytovanie vlastnej hodnoty teenagera je priamočiarejšie a omnoho lepšie napr. Mai-HiME. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Film mi před lety přišel hodně zkratkovitý, necítil jsem se při něm úplně ve své kůži. Tenhle dojem seriál samozřejmě napravuje, i když rozmlsaný současnými anime mi přijde filozofický potenciál zbytečně tlumený a postavám chybí ještě jeden krůček od archetypu k živosti. Jestli ale druhá polovina série tyhle prvky rozvede, což je dost dobře možné, tak rád navýším. (První dojem.) ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Nejlepší anime seriál všech dob? Nemyslím si. Pecka? Totální! Navzdory spoustě nezodpovězených otázek a volnějšímu rozjezdu ve finále naprosto zběsilý nápor na myšlení. Osud lidstva jde stranou. do popředí se dostávají pocity malého chlapce, jenž chce být milován. Konec je geniální!! ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Zrejme nejlepsi anime serial vsech dob. Tak psychologicky propracovane postavy a pusobive pribehy by nedokazal clovek normalne natocit. ()

Jacinda 

všechny recenze uživatele

TOHLE NENÍ POHÁDKA. Je to něco tak neuvěřitelně hlubokého, že se to ani nedá slovy popsat. Po prvním shlédnutí jsem byla skoro tři dny jako v transu a máma mi zakázala dívat se na to znova. Na konci se totiž nikdy neubráním slzám a to ani nevím proč. Můžete se na to dívat znova a znova, a stejně nebudete vědět, jak to vlastně dopadlo. Oni ani Japonci to pořádně neví. Dokonce vycházely brožury, které měly příběh vysvětlit. Nevím co bych měla chválit jako první. Psychologie postav je dokonalá (Nejoblíbenější postavy: profesor Kōzō Fuyutsukim, Kaworu Nagisa, Misato Katsuragi) . Příběh naprosto originální. Hudba úžasná. A jak jsem na začátku řekla, tohle není pohádka. Předsudek některých (hloupých) lidí, že kreslená věc je pohádka, přetrvává dodnes a vyvrátím ho jediným slovem. Je Hentai pohádka? Zasvěcení ví, že určitě ne. Jen ho pusťe svým dětem. Ale zpět k NGE. Určitě pomůžou vědomosti o křesťanství. Poradím, že Rei na konci představuje Lilith. Zvláště scéna, kde nahý Shinji a Rei probírají filozofcké otázky přímoje bije do očí, že nám scénáristé naservírovali podání Lilith a Adama. Na závěr dodám jen: NGE není nic pro slabé povahy. A pokud se prokoušete prvními čtyřmi nudnými (nicméně důležitými díly), bude vám odměnou strhující akční dílo, o které se bojím, že se ho chytnou Američané a budou ho chtít natočit. Po 6 letech vidím svůj komentář trošku s úsměvem. NGE bylo moje druhé anime po Noir. Od té doby jsem viděla desítky a desítky anime, začala se učit japonsky, absolvovala pár animefestivalů a zjistila, že češi už nejsou tak zabednění vůči japonské kresbě. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem se dostal k tomuto kultovnímu anime seriálu, ale přišlo mi, že zvěsti převyšují kvalitu samotného seriálu. Ze začátku snad nejde o nic jiného, než o souboje těch velkých "robotů" s anděly. Až pak časem (cca po první třetině) to začíná nabírat jiný spád, postavy začínají být propracovanější, na významu nabývá jejich psychologie. Takhle to pokračovalo k mojí absolutní spokojenosti (tj. na 5*) až k 24. dílu. Ale pak přišly dva poslední díly a "šokující pointa" (?), které můj dojem ze seriálu trochu zkazily... Nemůžu si pomoct, ale díly 25.-26. mi připadají jako psychologicko-filozofické šílenství. ____Po zhlédnutí alternativního konce End of Evagelion to těch 5* nakonec je. ()

Idaho 

všechny recenze uživatele

Pokud psychologicky propracované postavy znamená zobrazovat zakomplexované jedince v afektu a rýpaní se v jejich komplexech... a složitý příběh toliko, že se na konci nedozvíte ani odpověď na tu nejzákladnější otázku... tak nevím. 50 % za poměrně zábavných zhruba prvnich 16-17 dílů. Nowecki, my jen nevíme, proč bychom se měli nechat opít rohlíkem a také proto, že v záplavě všech těch oslavných komentářů chybí pohled z jiné strany. Filozofie, psychologie, dospívání? Ale jdi. Kdo jsou andělé, kde se vzali, o co vůbec šlo Ikarimu? Mám pokračovat? ()

Vavča 

všechny recenze uživatele

Proč je tento seriál takovu legendou? Proč je pořád tolik propírán, bylo na něj napsáno mnoho článků, statí, recenzí, nemluvě o tom, že i já bych z toho byl schopen spáchat kratší "filozofickou" práci nebo přinejmneším knihu. Asi je to tím, že se to dá interpretovat znova a znova aniž by to mnoho lidí omrzelo nebo uspokojilo. Jsou tu minimálně tři roviny a můžete mi věřit, že i ten obyčejný děj možná není jen filler a pozlátkop ro ty "hlubší roviny". Jedni tvrdí, že seriál pouze ukazuje moderní japonskou společnost a různé skupiny v ní, také možnost interpretace, ale přece jen u mě dosti silně kulhá a v tom případě bych se musel ptát, proč to dělal Hideaki Anno tak složitě:) (Třeba mi to Hintzu nebo Steelista jednou vysvětlí) Nebo si spíše vybral takovou mangu(stále vychází), před díváním na seriál případně po něm pokud vás zaujme, tak si mangu přečtěte, mnoho věcí lépe pochopíte a dodává důležité informace navíc, chraktery jsou tam lépe představeny, budete potom chápat více jejich motivaci a jednání, které v tv sérii změnili někdy. Nechci tvrdi,že NGE je nepochopitlené(rozhodně zamyšleníhodné), nebo že bych absolutně věřil výroku, ten kdo tvrdí, že pochopil NGE tak ho vůbec nechápe. Nicméně musím přiznat sérii velkou vynalézavost v použití symbolů, různých vědeckých a filosofických, psychologických myšlenek,, někdy zajímavému způsobu vyprávění a hlavně konci, který si každý může vyložit jinak, byť jeden postup, jak kdyby vypadl od Bunuela a filmu Kráska dne, vlastně více Bunuelových prvků se tam dá najít, přinejmenším dva, ale to už zase odbíhám. Každopádně chcete akci, psychicky narušené charaktery (někdy i zvrácené že), velmi tuhou atmosféru(ředěnou ecchi, vtípky a fanservisem), spoustu látky k zamyšlení. Tak se nezklamete. Ano seriál má chyby, příběh mohl být vystaven občas lépe a logičtěji, ale přesto je to fascinující pro mě. Charaktery Rei, Genda, Misato i Shinjiho aj. zůstanou dlouho předmětem flamů a diskuzí, stejně jako celá série:) Nezaručuji, že se Vám to bude líbit, ale zkuste rozhodně to není typické anime a zase tak moc tohoto ražení jich není. Mohu doporučit také Rahxephon, který dle mého nic nekopčí odtud jen je to podobně zaměřený seriál, možná i lépe stravitelnější, než tento. Nebo zkuste Argento Soma. Při všechtěchto séricíh stejně jako NGE musíte zapojit svůj mozek a znalosti, takže ti co nesnáší myšlení a hledání otázek a odpovědí by se tomu měli vyhnout. ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

O NGE už toho bylo napsáno spousta, ať už to bylo v pozitivní, negativní anebo vysvětlující rovině a tak se vyhnu velkým obloukem těm známým filozofickým a psychologickým tématům, protože by to jinak bylo z mé strany na několikastránkový referát. Pro mě ma seriál několik velkých problémů, které mi znepříjemnily podívanou: 1) Nelíbí se mi necitlivě drsná obrátka zhruba v polovině, kdy se z akční mechy stává psychologická poradna. Důležitost lidské psychiky hlavních postav v druhé polovině vůči celkovému dění naprosto zmuchlá a znehodnotí první polovinu. Nedokázal jsem se vyrovnat s pocitem, že první polovina až na základní informace mi vlastně nic nepřinesla. / 2) NGE špatně stárne. Co si budeme povídat, spousta pravidel a zákonů v NGE se řídí ultramocným zaklínadlem "because anime logic". Divák, který se snaží brát seriál vážně, nená šanci uniknout před mnohými otázkami: Proč 14tileté děti? Proč zrovna tyhle děti (když jsou tak nestálé?)? Proč, když na nich leží tíha a osud světa, tak se k nim každý chová jak ke kusu hadru a naopak je neuklidní/nepodpoří, aby svou práci odváděli v plné fyzické a psychické síle? Výpis by byl dlouhý. Spousta otázek zůstane pro změnu úplně neodpovězená. S věkem taky klesá náhled na kvalitu grafiky, která i po 20ti letech není špatná, ale není to nic extra. Všechny tyto body jsou evidentně méně markantní, pokud by mi bylo kolem 15ti a v době 90. let musel být NGE nechutná pecka. / 3) Postavy, což se ale vztahuje k 2. bodu. Není pravda, že by byly nezajímavé. Není pravda, že by neměly hloubku. Jenže jsou na facku a záměry některých z nich mi jsou neznámé/nepochopitelné. Shinjiho repetetivní "Budu pilotem! Nebudu pilotem! Budu pilotem! Nebudu pilotem!" způsobuje migrény a chování Asuky zvedalo mandle. Jedno přespání s kamarádem a miluju ho? /konec rantu. Z obecného hlediska jsem si ale Evangelion užil. Epičnost (podpořená hlavně alternativním koncem End of Evangelion), kterou podporují kolosální mecha-souboje a tíživost/naléhavost existencionality, z toho čiší na každém rohu. Napětí by se dalo krájet s tím, že seriál nemá výraznější hluchou pasáž až na prapodivnou brzdu v podobě posledních dvou dílů, nemá nejmenší potíže probouzet emoce (některé výkřiky jsou šílené, ale musím užnat, že fungují) a razit nepříjemně hustou atmosféru. Co celou dobu anime chce podat, tak se mu efektivně daří a naopak jsem toho názoru, aby se zbytečně hluboko nedumalo/nedolovalo něco, co v tom vůbec není (IMHO to je takový jednoduchý podvod na divákovi). Skrz ale výše zmíněné výhrady a poměrně vysoká očekávání odcházím mírně zaražený a nenaplněný. Silný 3*. ()

mcb 

všechny recenze uživatele

Totální pecka, kterou pořád nemohu s klidným svědomím rozdýchat. NGE je esencí všech předností, jež jsem měl (zatím) možnost v anime žánru poznat. Psychologická jízda, která nezná své meze, nepárá se s divákem a naprosto geniálně mu dávkuje potřebné informace ve vší své proměnlivosti. A i když zamrzí, že všechen děj jde ke konci stranou, přesto se je jeho nedořečenost stává tím nejvýraznějším plusem a zároveň přímo "obohacujícím" zážitkem. Jednoduše geniální. 10/10 P.S. Už vím, kde scénáristé Ztracených brali svou inspiraci :) ()

Natascha 

všechny recenze uživatele

Dokud to byla jen mecha vybíječka, bylo to fajn. Když se začala vyjevovat ne zrovna příjemná minulost postav a začalo být jasné, že v NERVu něco smrdí, začalo mě to vážně zajímat. Když se seriál vydal vstříc konci, nechápala jsem, kde se tam bere to, co se tam bere. Shinjiho závěrečné (nekonečné) pitvání vlastní mysli proti předchozímu ději působí jako pěst na oko, skoro jakoby vyplynula na povrch zoufalost tvůrců, jak tohle vlastně ukončit. Bujaré vršení na sebe větiček, které mají budit dojem, že postava strašně dumá a hledá sama sebe mi přišlo v mnohem banální, kolovrátkovité a tím pádem zbytečné (aneb poslední dva díly mohly být shrnuty do 5 minut, v tom případě by se zbytečně neopakovalo několikrát řečené nebo ukázané a mělo by to jistě svou působivost.) S tou slavnou propracovaností postav to taky není nijak horké, vždyť seriál selhává už u základních lidských emocí (ve vypjatých situacích postavy jednají jednou tak, že máte pocit, že se vlastně nic neděje, podruhé propadají přímo panické hysterii). O nějaké hloubce se tady absolutně nedá mluvit (to už skoro vezmu na milost nudnou Lain, která má alespoň co říci...), ale to už tady rozebrali jiní a mnohem lépe než bych to dokázala já. ()

Larky 

všechny recenze uživatele

Největší pozitivum Evangeliona je jeho celková kvalitativní vyrovnanost (tedy kromě dílu 25 a 26, ale o těch později) a povedeně vykreslené charaktery (rozhodně ale nejde o vrchol anime), které jsou uvěřitelné a chovají se relativně racionálně.Akce je hodně (což by asi mecha mělo splňovat) a je povedená, mimo ní samozřejmě sledujeme také životní strasti pilotů EV a i tady se dá mluvit o velmi dobře odvedené práci.A ted k závěrečným dvěma dílům: osobně je vnímám, jako prachsprostý podvod na divákovi a různé superlativy na jejich adresu beru jako zkraty některých místních otaku(Geniální? Fenomenální?Nic takového se nekoná...Spíš k nim sedí: Odfláklé, nudné, levné).Vtipné je, jak si tvůrci mysleli, že oblbnou diváka tím, že mu dají jakoby hutnou filozofickou myšlenku, nad kterou bude on sám přemýšlet a zapomene tím na to, že tato filozofie nijak zvlášť nekoresponduje z dosavadním dějem a nebude tedy vyžadovat pořádný a propracovaný konec.Podle toho co tu čtu, se jim to opravdu povedlo a někteří (a těch je spousta) jim to sežrali i z navijákem a k obědu si dali udici a časopis o rybářství.Já jim to nesežral.Pokud chcete filozofování v anime, spíš než poslední díly Evangeliona, doporučuji parádní seriál Haibane renmei.Nechci jen kvůli nepovedeným posledním dvěma dílům, dát NGE hvězdičku dolů, protože jsem se věsměs bavil výborně a tak dávám pět...slabších 5* ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Prvých trinásť dielov mi to prišlo ako generické animé, ktoré má všetky atribúty jeho slávnejších predchodcov alebo nástupcov. Až ku koncu, kedy zápletka začala nadobúdať jasnejšie tvary, som si začal uvedomovať, že sa jedná o ďalšie filozofické animé s veľmi silnou myšlienkou, ktoré je dokonca natoľko inteligentné, že ju nevysvetľuje po lopate a necháva diváka nech sa so symbolizmom, motívmi a aj samotnou myšlienkou zoznamuje postupne a s vlastným úsilím. Čím bližšie sme koncu, tým viac sa z tradičných mecha súbojov a ecchi momentov presúvame do artovej roviny, ktorá je plná úvah a podobenstiev. Takže spokojnosť, hoci som sa k tomu dostal trošku neskôr a taký ten boom okolo toho ma výrazne obišiel. Stále mám radšej Ghost in the Shell. Ale určite si chcem pozrieť všetko, čo tento fikčný svet ponúka. Na nejakej, zatiaľ mnou nedefinovanej rovine, mi totiž ten svet prišiel v mnohom sympatický. ()

Hem.m 

všechny recenze uživatele

Co bych vám lhal, jediný motiv proč jsem se podíval na toto dílo bylo: 289. nejlepší seriál. Koho by to nezaujalo? Bohužel v spoustu ohledech mě toto dílo vůbec nepotěšilo. Asi do nějakého 12 dílu (nevím přesně) se děj vůbec nehne a autoři zde jen vykreslují prostředí, chování, no prostě nic zajímavého.. Jenže po objevení Adama (první člověk-vypadá jako ještě nenarozené dítě) úroveň seriálu rapidně, ano, rapidně stoupá.. Ovšem, dílem 25 a 26 zase, bohužel, rapidně klesá.. Opravdu nevím o co se páni autoři, v posledních dvou dílech, se svou pseudo-psychologií snažili. Nevím, tyto díly mě naprosto nenadchli, ale aby jsme jejich filozofii zase hned neodsoudili, že je špatná. Tak díl, kde se nám chlapec rozplynul na vodu, nebyl vůbec špatný. A teď, proč jen tři hvězdy? Jak už jsem psal do cca 12 dílu se nic neděje, díváme se jen na neustálé boj proti Andělů a jelikož tyto souboje shledávám za nezajímavé, až na pár výjimek, tak jsem se dosti nudil. Podle mě je seriál dost nevyvážený a nezamiloval jsem si ani žádnou postavu, nic.. Proto jen 3.. Dodat se už jen dá to, že mě pár postav dosti štvalo a ještě teda jedna věc, hudba mě moc nepotěšila.. ()

Reklama

Reklama