poster

Hlas moře

  • Španělsko

    Mar adentro

  • Francie

    Mar adentro

  • Itálie

    Mare dentro

  • anglický

    The Sea Inside

  • Slovensko

    Volanie mora

Drama / Životopisný

Španělsko / Francie / Itálie, 2004, 125 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hal_Moore
    *****

    Mé první setkání s Javierem Bardemem, potažmo mé druhé setkání s Alejandrem Amenábarem dopadlo vysoko nad očekávání skvěle. Pomalé, dalo by se říci rodinné, komorné drama o eutanázii (jak bizarní slovní spojení), odehrávající se v přenádherném prostředí propršeného španělského venkova, doprovázeno magicky rytmickou hudbou, kterou má na svědomí osoba režiséra. Javier Bardem aspiruje (u mě) na herecký výkon roku a hlavně díky jeho umění se film stává tím nejlepším, co jsem poslední dobou viděl. Španělská filmografie je pro mě oblast neprobádaná, ale jestli jsou všechny jejich filmy alespoň z poloviny tak dobré jako Hlas moře, tak se mám na co těšit.(11.7.2007)

  • Slarque
    ****

    Pojmout otázku eutanázie (navíc podle skutečného případu) jako námět na melodrama je docela zajímavý nápad. Amenábar jeho podobu bohužel vybrousil do takové dokonalosti, že jsem začal přemýšlet, jak asi tenhle příběh vypadal ve skutečnosti – myslím, že ve filmu ze skutečné reality mnoho nezůstalo. A to je také moje jediná výtka, protože po formální stránce (scénář, režie, kamera, hudba...) nemůžu filmu vytknout naprosto nic a vynikajících hereckých výkonů je tu celá řada (zdaleka ne jen ten Bardemův).(17.3.2005)

  • Madison
    ****

    Vynikajúca dráma, ktorej dominuje úžasný herecký výkon Javiera Bardema a nádherná hudba. Prečo musíme žiť, keď sa nám zdá, že to nemá zmysel? Filozofické tápanie nad zmyslom našej existencie, následky za osudové rozhodnutia. Smrť, ktorú sa všetci všemožne snažia oddialiť, či nepripustiť a tu je podaná ako niečo nevyhnutné - ako niečo, čo oslobodzuje. Mám právo zomrieť, keď neviem, čo robím na tomto svete? Ako spomína Pomo, krásny kamerový nálet nad veľkolepou prírodou je jedna zo scén, kedy by som bola vďačná za krídla a tú lietajúcu nádheru mohla prežiť na vlastnej koži.(8.1.2009)

  • Cappuccino
    *****

    Pána Amenábara si film od filmu cením stále viac a viac. Jeho režisérsky um sa nedá poprieť ani tými najtvrdšími kritkmi na celučičkom svete. __ Mar adentro vás obklopí silou dramatu, ktoré vyžaduje len jedno - pozornosť. Nemusíte pri ňom plakať, to vôbec nie. Osobne som nevyronil ani slzu. Nemusíte ani preciťovať nejaké tie "pseudo-intelektuálne" prežitky, ktoré iné dramata zaručene ponúkajú (s výnimkou scény letu). Musíte však bezprostredne, zaryto hľadieť a predovšetkým počúvať. Pardon, nechcel som to povedať práve týmto tónom. Vy nemusíte, vy budete. __ Po premietaní filmu na sebe pozorujem spotenú hlavu a kvapky stekajúce od krku smerom nadol. Ani stodvadsaťpäť minútová stopáž ma neodradila od toho, aby som bez akéhokoľvek pohybu (a tým myslím naozaj akéhokoľvek) pozoroval precízne natočený, sled udalostí. __ Možno sa teraz budem musieť opakovať, ale jednoducho považujem za potrebné pochváliť neuveriteľne-uveriteľný výkon hlavného predstaviteľa, Javiera Bardema. Tak isto aj prácu maskériek, ktoré v tej dobe ešte z tridsaťpäť ročného muža spravili starého tetraplegika bez nádeje na slobodný život. Když se utopíte, máte prý rychlou smrt. A sladkou. ..Měl jsem tenkrát umřít. __ Možno skutočný Ramón túžil po smrti, pretože veril v reinkarnáciu. Možno neveril v nič a jediná vec, nad ktorou deň čo deň premýšľal, bola číra tma. To všetko sú bohužiaľ len moje subjektívne dohady. Cez všetky možné i nemožné teórie však môžem vyrukovať s niečím, čo skrátka nejde spochybňovať. Každý, jednoducho každý človek, má svoj vlastný, jedinečný postoj k realite a k smrti. A nikto nemal právo presviedčať Ramóna o životnej kráse. Či už ľudia bez postihnutia alebo s postihnutím (príklad ste videli na farárovi). Nikto sa nemohol dokázať naplno vcítiť do jeho situácie.(16.8.2010)

  • Enšpígl
    *****

    Seru na to jestli mě film citově vydírá nebo ne, když se mě chce brečet tak prostě brečím a hotovo. Nestává se to často, ale film už to nejednou dokázal a i tady jsem k tomu neměl daleko. Hrozně hezky to tady napsala kleopatra, a jen bych potvrdil že ta scéna kdy Ramóna / cituji Kleopatru lépe bych to totiž nenapsal / vezou k soudu, jak dychtivě otáčí hlavu za každou "nepodstatností", kterou vidí skrze okénko - to už jsem si zaslzela. Já musím jen napsat "zaslzel", protože jsem rodu mužského. Ne, nechci tady kopírovat ničí komentáře, jen chci říci jak je krásné, když film o touze po smrti dokáže v lidech probudit tolik citu. Ne, nebudu tady psát elaboráty na téma eutanázie, jen chci říci, že na zachování své vlastní lidské důstojnosti by měl mít právo každý z nás. A jak že zhodnotím tenhle film ? Řekl jsem přece na začátku, že jsem měl slzy na krajíčku. Může mít film o životě a umírání lepší zhodnocení než divákovi emoce ?(24.7.2008)

  • - Amenábar nejdříve hledal divadelního herce, který by Sampedrovi odpovídal věkem. Volba však nakonec padla na Javiera Bardema, kterému bylo v té době 35 let. Ten poté prodělal před kamerou tak skvělou proměnu, že byl téměř k nepoznání. (Michelle75)

  • - Důležitou roli ve filmu sehráli scény létání představující pohyb krajinami Ramónovy (Javier Bardem) duše. K jejich vytvoření použil režisér speciální kameru super35, umístěnou ve vrtulníku. (Michelle75)

  • - Alejandro Amenábar si také odnesl Velkou cenu poroty a Young Cinema Award z filmového festivalu v Benátkách, Javier Bardem zde získal Volpiho pohár. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace