Jméno růže

Naprostá umelecká klasika. Tajuplný detektívny príbeh s vynikajúcou dvojicou Connery - Slater, kde budete hltať každú sekundu filmu a čakať čo príde ako ďalšie. Nádherný film s dokonalou dobovou atmosférou. (21.10.2010)

Až na jednu scénu, kde se souloží, jsem se celkem nudil.. (20.01.2013)

,,IBA JEDINÉ VZRUŠUJE ŽIVÉ BYTOSTI VäČŠMI AKO ROZKOŠ, A TO JE BOLESŤ" (U. Eco, Meno ruže) __ Spomínam si, že keď som si tento film film pozrel v televízii s výborným slovenským dabingom, prekvapila ma kópia filmu, ktorá mi pripadala ako z roku 1327. Stávalo sa, že vypadával zvuk a s obrazom to tiež nevyzeralo ružovo. V titulkoch na konci filmu ma potom prekvapilo (i mierne v dobrom šokovalo) toto: V SLOVENSKOM ZNENÍ ÚČINKOVALI: ZASLÚŽILÝ UMELEC ŠTEFAN KVIETIK (Connery), PAVOL MIKULÍK (Lonsdale), MARTIN DÁNAI (Slater), ZASLÚŽILÝ UMELEC LEOPOLD HAVERL (starý Adso), ZASLÚŽILÝ UMELEC VILIAM POLÓNYI (Perlman)... SLOVENSKÉ ZNENIE VYROBILA SLOVENSKÁ FILMOVÁ TVORBA-NOSITEĽKA RADU PRÁCE, BRATISLAVA DABING 1987, LABORATÓRIA PRAHA-BARRANDOV. Takže tento profesionálny dabing vznikol iba rok po vzniku filmu! Keď som film potom časom videl na DVD prekvapila ma skvelá čistota obrazu, jasnosť farieb (to však snímke z časti uberá jej temnú a mĺkvu atmosféru) a tiež český dabing, ktorý však na tú slovenskú verziu ďaleko stráca. Neviem či je ešte nutné k obsahu filmu niečo dodávať, len toľko, že Ron Perlman (Boj o oheň) ako obludný hrbáč Salvatore je úplne úžasný. Na záver spomeniem už iba to, že Meno ruže spolu Medveďmi sú pre mňa najlepšie z Annaudových filmov. No a česť Umbertovi Ecovi! (22.10.2007)

Kniha je sice lepší, ale i tak je film super! (08.02.2009)

njn, taková průměrná detektivka... Dnes by takový film nejspíš zapadl mezi braky typu Šifra mistra Leonarda atd.. (21.02.2016)

Zajímavě zpracovaná adaptace knižní předlohy. Skvělý výkon S. Conneryho a Ch. Slatera. Ukázka toho, jak to“ chodilo“ ve středověku (31.03.2003)

Jean-Jacques Annaud zpracoval výborný román Umberta Eca tím nejlepším způsobem jakým mohl. Jména tvůrců tohoto filmu mnohé napoví, každopádně mám za sebou jeden z nejlépe zpracovaných filmů, historický mysteriózní film Jméno Růže. (18.02.2008)

Filmy vždy zjednodušují knihy, podle kterých jsou natočeny, ale tohle mi přišlo jednoduché až příliš. Žádné úsilí, žádné přemýšlení, Vilém prostě vždycky přijde, koukne a hned je všechno jasné. Závěr v knihovně si pak člověk ani nevychutná. Detektivka to není špatné, ale z Eca v ní moc nezbylo. (21.01.2009)

"Hoří celé vědění lidstva." (Něco jako když Římané zapálili Alexandrijskou knihovnu.) Skvělý film, skvělé katakomby, pověry i pokrytectví a nevzdělanost mnichů. Oproti nim studovaný muž a "kacíř" ruku v ruce se svým užaslým mladým žákem. Samotné vraždy nejsou podstatné, důležitá je atmosféra a hlavní myšlenky filmu. Dokonale ztvárněno. (24.06.2011)

Ecovu předlohu jsem žel bohu zatím nedočetl, takže oproti jiným, já film s (prý extrémně geniální) knihou srovnávat nemůžu. Jestli je to dobře nebo špatně, nedokážu posoudit. Každopádně Annaudův film je vskutku vtahující středověkou kriminálkou, s kterou nemám žádný problém. Líbila se mi ve všech ohledech. Ať už se bavíme o hereckých výkonech (hlavně Sean Connery), či originální zápletce nebo Hornerově hudbě, myslím, že nemůžeme kritizovat - není jak, všechno je tu prostě zvládnuto na velmi dobré úrovni. Jednoduše, pod osmdesát procent jít nemůžu i kdybych chtěl. 80% (17.02.2013)

Filmy natočené podle kvalitní literární předlohy dělím většinou do dvou skupin. Na ty, které neodpovídají mým představám při čtení (a jsou pro mě tedy spíš zklamáním) a na ty, které k mým představám pasují. Jen velmi zřídka se stane, že film mé osobní představy o postavách (prostředí, kostýmech, barevném ladění, hudebním doprovodu...) nejenže naplní, ale dokonce překoná. Napadá mě jen pár takových - Mechanický pomeranč, Hodiny, a právě Jméno růže. Pokud bych měl uvést konkrétní příklad: postava Salvátora byla v mé mysli nepříjemná, snad až děsivá, ale ani z poloviny tak, jak ji vytvořil Ron Perlman. Jistě - člověk, který se prokousal 600 stránkovým Ecovým opusem musí mít zákonitě pocit určitého zploštění. Postavy, v knize detailně vykreslené (Ubertin, Severin, Berengar...), se ve filmu proměnily v pouhé figurky. Důležité motivy - především filosofického, sémantického a teologického charakteru - úplně zmizely. Zůstaly naopak motivy "laciné", vhodné pro "dobrodružnou detektivku ze středověku" - sex, láska, inkvizice, špína, intriky, brutální vraždy... Přesto si trochu kacířsky myslím, že to zase až tolik nevadí. Film totiž stále drží na silných základech původního románu a díky tomu se nerozpadne do směšného hollywoodského blábolu a la Dan Brown. Ecova kniha je mimořádná, připomíná vysokou horu, ze které je krásný výhled, ale člověk se setsakra zapotí, než se na ni vyšplhá. Annaudův film jako by vás nahoru vyvezl lanovkou, ovšem pohled, který se vám naskytne, je úplně stejně krásný... Kniha je místy poněkud těžkopádná, snad až nabubřelá, plná pasáží z Apokalypsy, latinských citátů, popisů sloupů, rostlin, snů apod. Film si drží mimořádnou (nejen) výtvarnou kvalitu a ještě k tomu rychle utíká a skvěle se na něj kouká. Což snad není chyba. Sám jsem tento snímek viděl jedné sychravé únorové noci, kdy prudký vítr hrozil vyrazit okna, se sklenkou těžkého červeného vína. A měl jsem pocit, že snad neexistuje na světě činnost, kterou bych ten večer dělal radši. (No dobře, s výjimkou té, co dělá Adso ve 48. minutě.) (23.02.2017)

Ecovu knihu jsem nečetl (ačkoliv o ní nelze nevědět), ale tohle byl snad první film, ze kterého doslova prýštilo o jak moc lepší "historickou mysteriózní krimi" musí být samotná kniha. Film mi přišel ve svém vyprávění polovičatý, mnohde by na mě to tajuplno mělo doslova sahat a tady se všechno děje tak nějak od klapky ku klapce, zbytečně rychle a tak nějak odfláknutě, ačkoliv má film přes dvě hodiny. Čekal jsem od toho víc a to jsem si během filmu uvědomil, že jsem to už musel někdy vidět - a jako celek se mi to nevrylo do paměti. (21.09.2014)

Slušné zpracování výborné knihy od Umberta Eca. Hustá atmosféra opatství, kde jsou většinou nesympatičtí jak kněží, tak samotné prostředí a k tomu probíhající pátrání po tajemství, o které se místní evidentně dělit nechtějí. Sean Connery nezklamal, ale i když jde o výborný film, tak na knižní předlohu nemá. (07.12.2006)

Nejúžasnější historický detektivní příběh všech dob, stvořený rukou a geniálním citem jednoho z nejskvělejších francouzských režisérů. Vzpomeňme jen, že náš Otec vlasti v té době studoval na pařížském dvoře. (10.07.2016)

No možná 3,5* - nevím, zdali to byl umělecký záměr, ale svícení se kameramanovi příliš nezdařilo (a to i v záběrech, kde to bylo úplně nesmyslné). (29.03.2005)

Komentářu je tu spoustu a to vesměs kladných, můj se k nim také řadí. Jméno růže je detektivním dramatem s propracovaným a zajímavým příběhem. Stejně tak, je to poměrně slušná alternativa, jak získat zakladní představu o románu, na jehož motivy tento filmy vznikl. I když kniha je kniha, Umberto Eco nejde zkrátka kompletně převést do filmu. Pro nečtenáře, je tohle dobrý způsob jak se seznámit s knihou, která patří k literárním klenotům. Tajemná atmosféra středověkého opatství stojí za pozornost i ve filmu. (12.04.2007)

Tady se očividně projevil problém obsáhlosti předlohy (kterou ale neznám), protože jak zmiňuje viperblade, druhá polovina je braná docela hopem. Nicméně jde o hop nadmíru zajímavý a stále atmosférický (rozuměj mající atmosféru). Líbí se mi ta pravda o inkvizici, a totiž, že původně šlo o instituci snažící se ochránit lidi křivě obviněné z kacířství před rozlíceným davem. V díle, ve kterém háže Ecco špínu na všechno katolické (snad kromě úžasných ve skromnosti žijících Františkánů), je tahle mezi řádky skrytá poznámka malým zázrakem. Ale přestaňme kritizovat katolickou církev i s jejími dvěma až třemi souběžně fungujícími papeži, stejně jako přestaňme hanět a rozebírat kritiku oné instituce, jež se měla správně zvát Černou rukou Kristovou. :-) Stejně nic nového nevykoumáme. Podstatné je, že jde o fajn dobovou detektivku s tou správně tajemnou atmosférou, skvělým Connerym, mladým Slaterem (kterého jsem v mladém učni nepoznal) a nepřebernou haldou šedých a černých rouch. Není to mistrovské dílo, ale je to velmi dobrý film. (20.03.2012)

Než jsem přečetla knihu, zdál se mi film sice ne dokonalý, ale hodně dobrý. Bohužel po přečtení knihy musím říci, že se filmovým tvůrcům dílo povedlo upravit do podoby sice dobré (ale jen) detektivky, která co nejvíce vyděsí a ještě do ní napasovat něco jako happy end a zamlčet při tom původní poslání Williama z Baskervillu. Že se vykašlali na Ludvíka Bavora a spor mezi papežem a císařem (táhnoucí se už od Fridricha I.) sice považuji za vadu nejzásadnější, ale vadily mi i jiné zcela nevhodné zásahy např. Adso není benediktin, konec Bernarda Guidoniho, snad jen ty popravy měli jakési opodstatnění (kvůli atraktivitě, i když bych se bez nich rovněž obešla ale SPOILER s nadcházejícím požárem knihovny to bylo docela pochopitelné), zbytek byl podle mého názoru naprosto zbytečný. Film taky zapomněl veškerá vysvětlení. Zajímalo by mě jak velké procento sledujících vědělo, kdo jsou dolcinité (např. já do přečtení knihy nikoli). Kniha mě zasáhla mnohem mnohem více (i když pominu do hloubky "probranou" Apokalypsu sv. Jana, již nemusím). (01.12.2015)

Pochopiteľne sa Annaudovým prístupom na vec redukuje symbolické hľadisko i poetický Ecov jazyk, ale, nech už by sa do tohto pustil kdekto, bol by skrátka donútený vypustiť všetky tie vedľajšie a obohacujúce pasáže, ktorými je Meno ruže tak povestné. Film ako taký je teda nalinkovaný len detektívnou časťou príbehu z temného stredoveku, a ak mám vychádzať len z tejto jednoduchej premisy, tak je vyskladaný na výborných základoch a na istom revizionistickom princípe. Kto mal však veľké oči, alebo je milovník Ecovej postmodernej reči, musel byť náležite sklamaný. Alebo aspoň minimálne sčasti znechutení a tomuto som sa snažil vyhnúť. (28.02.2017)

Tam,kde je sir Connery,jsou téměř vždy,4 hvězdy zaručeny:-)A víc. (17.06.2017)