Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

Ozzy2 odpad!

všechny recenze uživatele

V tomto komunistickém škváru se mi navždy zprotivili dva herci-Satoranský a Havelková.Já chápu, že se v 70. letech takové role těžko odmítaly,ale radši bych si píchl do žíly petrolej, než se této zrůdnosti propůjčit.Líbí se mi příspěvek Brouka, jen bych dodal, že kdyby seriál pokračoval do 90. let, jezdil by soudruh Satoranský pravděpodobně Mercedesem ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. ()

Reklama

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Jaka radost videt zase Evu Jirouskovou!... Skoda, ze serial neni barevny, a vubec bych rekl, ze obrazova kvalita je nepochopitelne nizka. Jinak je to serial primocary a srozumitelny, tak jak se mi to libi...ja s tim zkratka problem nemam. Socializace zemedelstvi je proste kus historie tehle zeme, at se nam to libi nebo ne... Ale zadna velka agitka to rozhodne neni. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

S přimhouřenýma očima to tak v padesátých letech mohlo vypadat, jen ti uvědomělí hrdinové Jaroslava Dietla, kteří jdou za vyšším cílem bez schopnosti se na něj trochu s odstupem podívat, jsou už dost nudní...ten konec tam vypadal vyloženě jako přilepenej, aby si panímámy pobrečely, že si Jan Hamr nakonec našel ženskou. Staronovou. 30%. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Bolo doslova straníckou povinnosťou točiť diela o tom že cesta, ktorú nastupilo csr po vojne pod vedením strany je ta najspravnejsia, k tomu sa podriadovali vsetci, scenaristi, reziséri, aj herci. Dnes sa za to niektorí hanbia, niektorí plačú za zlatými časmi oblúbenosti, a niektorí sa topia v alkohole. Serial o kolektivizácii vidieka, o tom ako sa zvrchu diktovalo čo robiť ako pestovať ako chovať. Pred tym to diktovala strana z východu dnes to diktuje Brusel a trh. :) Hold rolnícky chlebíček nikdy nebol ľahký, ale keď sa dobre upečie nikdy sa ho človek nepreje. :) ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Libuše Havelková a Jaroslav Satoranský se v hodně podobných rolích setkali o čtyři roky později v seriálu Inženýrská odysea (od r. 1979). Havelková tu hrála Annu Smetanovou, vychovatelku v dětském domově. Satoranský jako ing. Zbyněk Kořínek ji oslovoval „teto“ a jako odložené dítě k ní měl prakticky mateřský vztah. Také teta Anna v závěru seriálu zemřela a byla příčinou rozpadu vztahu Kořínka s jeho přítelkyní Veronikou Dočkalovou (Monika Švábová). (Robbi)
  • V osmé epizodě, která se odehrává v roce 1965, mají studenti na zdi koleje obal alba „Návštěvní den 3“ Šimka a Grossmanna, který byl vydán až v roce 1972. (Scott67)

Reklama

Reklama