Úsměv Mony Lisy

Svobodomyslný učitel s nejasnou minulostí, záporným vztahem k autoritám a naopak kladným vztahem ke svému oboru, který svou životní i profesní filosofií naprosto zásadně ovlivní některé studenty. Mona Lise Smile je feministickou variací Weirovy Společnosti mrtvých básníků. Oba filmy mají společné i téma nalezení vlastní osobnosti a role v budoucím životě – zatímco u mladíků ze Společnosti mrtvých básníků jde o to co a jak budou po skončení univerzity dělat, studentky z Mona Lisa Smile řeší existenční problém možnosti postavit se před tuto volbu. Rigidní americkou poválečnou společností vštěpovaná role manželky a domácí puťky (monogamie a rodina nade vše) se jeví jako jediná možná „volba“. Univerzita je elitní plemenářský závod, který produkuje vzdělané ženušky – přesně takové které si vybírá úspěšně graduovaný student ze Společnosti mrtvých básníků. Výtvarné umění má být klíčem k nalezení sebe sama – skrz nekanonickou interpretaci klasických děl se hrdinky učí samostatnému myšlení, které nelze spoutat konvencemi. Zatímco ve Společnosti mrtvých básníků byla poezie opravdu živým a funkčním nástrojem sebenalezení, je v Mona Lisa Smile výtvarné umění pouze znouzectností – jedinou fungující scénou je odhalení obrazu Pollocka, který působí ve strnulém protředí filmu opravdu jako zjevení. (11.10.2006)

Čekal jsem další otřesnou slaďárnu, ale vyklubal se z toho docela pěknej filmek. Hlavní role obsadili skvělé herečky. Podle mě asi nejlépe zahrála tu svou roli mrchy Kirsten Dunst. Ostatní taky nic hrozného, ale přijde mi, že Roberts tady nasadila jeden výraz a nedala ho dolů za celou dobu. Moc se mi také líbilo vykreslené prostředí spisovatelské školy. Ale je to nepochybně snímek na klidný večer. Nic extra se od toho čekat nedá. 60% (23.12.2011)

Moc se mi líbilo, jak z filmu dosloa dýchala atmosféra 50.let. Užívala jsem si to, mám ráda filmy z téhle doby, přijdou mi zvláštní a zajímavé a tenhle není výjimkou. Julia Roberts je skvělá a sympatická herečka, kterou velmi obdivuji a I když v tomhle filmu nepředvádí bůh ví, jaký velký herecký výkon, tak se na ní stale hezky kouká. Film nemá silný příběh, ale silné obsazení a díky tomu je koukatelný a dobře hodnocený. Řekla bych, že film spíše docení dívky a ženy než muži, jelikož se jedná o historii žen natočené mužem, ale I tak velmi povedený film. (09.08.2018)

Nepotěšilo mě to, nepotěšilo. Námětově i obsazením to mělo navíc než na vybledlý barvotisk padesátých let, kde jedno klišé přebíjí druhé. Ono se dá pracovat i se stokrát provařeným námětem, když to člověk umí, jak dokazuje zde již mnohokrát zmiňovaná Společnost mrtvých básníků. Její obdobou v sukni by Úsměv rád byl, ale scénáristicky ani herecky na to prostě nemá a Julia Roberts není Robin Williams, zvláště když ji její mladší kolegyně zastiňují jak šarmem, tak hereckými vlohami. Tudíž se místo revoluce dočkáme rozpačitého pokašlávání. (01.07.2007)

Tak Monu Lízu považujem za prvú maľbu mužatky na svete a jej krivý úsmev mi vôbec neimponuje, ale zas stále lepšie ako úsmev Julie Roberts. Tá keď otvorí ústa, vždy sa bojím, že ma zje. A čo ešte keď si zívne! A že tu zívali poriadne všetky protagonistky, no z úst im unikal hlavne vzduch feminizmu. Unavili ma. Neviem, či to bolo cieľom. (30.05.2022)