Zlá krev

František Filip si ve své tvorbě vybírá historické události a ať se to někomu líbí nebo ne, jeho příběhy jsou pravdivé. Že mají sociální námět je samozřejmé. Nebo může mi dát někdo příklad z dějin, že by revoltovali bohači a milionáři ? O co by jim také šlo ? Jedině, že lidé málo nakupuji, že jim klesají zisky a že jim klesá životní standard. Taková byla doba a pokud režisér nechce vyprávět pohádky o červené punčošce, pak musí točit pravdivě, ikdyž to někomu není po chuti. Mě se výkony všech herců velmi líbily, bohužel 80% z nich už je na "pravdě boží". (07.10.2012)

Už to není ono - chybí skvostná černobílá i vypravěč Václav Voska. Krom toho to už není vlastenecké, jako byly Sňatky z rozumu, ale silně socialistické. Nad tím se ovšem dá přivřít oko díky znamenitým hercům - za zmínku stojí dokonalý padouch Kiesel v podání Ludvíka Munzara - a Filipově režijnímu vedení. (10.05.2009)

Do Sňatků tomu fous chybí, ale stejně se jedná o výborný seriál. A výkon Luďka Munzara patří ke špičce toho, co kdy kdo v seriálu zahrál. Jeho nácek nemůže nechat nikoho na pochybách, proč mladý Born s chutí a radostí poslouchal svého učitele. Ještě štěstí, že členové NSDP nebyli tak přesvědčiví jako Munzar, ukecali by i Ježíše, aby radostně hajloval. (01.11.2012)

Velice slabé v porovnání s předchozí televizní sérií Sňatky z rozumu. Stejnojmenný román je minimálně o *jednu až ** dvě *hvězdičky nahoru, protože 1. Neff přichystal ve Zlé krvi Pecoldovi úplně jiný závěrečný osud, takže na Pecoldův život nahlížíme v úplně jiné rovině 2.V románu víc vidíme do Martina Nedobyla, do jeho životních zklamání a do jeho nenasytnosti a vidíme nenávist, kterou zrodil 3. víc se tam probírají problémy sociální demokracie a její program 4. Karel Pecold nemá charisma ani v knize, ale alespoň je tam víc rozvedeno jeho rebelantství 5. Vztah Míša Born a manipulátor Kiesel je taky lépe vylíčen v knize. A protože vidíme, co se děje v Míšovi, jaké má představy a jeho úspěchy v policejní práci. 6. únava a rezignovanost Háfnera, boj s vlastními ideály a s nemožností změnit politické poměry-to je pro mě v románu velice silný motiv 7. Silná epizoda- Pecoldův pobyt ve vězení a poslední setkání s Háfnerem 8. v televizním zpracování byl upozaděn Jan Born 9.v knižním románu nehraje Dagmar Veškrnová-Havlová Klady televizního zpracování- Jiří Vala, Luděk Munzar, Radovan Lukavský (19.10.2020)

O něco slabší než sňatky z rozumu avšak ani někteří noví herci nehráli vůbec špatně. Často je zmiňováno, že seriál byl přece jen trochu více poplatný době než bylo třeba - zde myslím ten ústřední problém dělnického hnutí. Je však třeba si uvědomit, že v čase, ve kterém se seriál odehrává, již vrcholí české národní hnutí (založení nár. divadla - konstituování občanské společnosti a právního řádu počítající alespoň s určitou formální rovnoprávností českého národa, v té době byla již také Praha zcela české město s převahou Čechů také na radnici). V serálu je tak prvek vlastenectví a národních snah alespoň obsažen v problému rostoucího velkoněmeckého nacionalismu (viz. Munzar a buršáci apod.). ....a zde se po roce 1870 setkáváme se sílícím dělnickým hnutím reagujícím na zásadní sociální problémy své doby - význam těchto momentů byl nezanedbatelný a proto i v seriálu tvoří často osu vyprávění (....samozřejmě že se jim to hodilo do krámu...co naplat taková byla doba). A mimochodem - skvělý L. Munzar !!!!! (04.07.2012)