Zlá krev

Dobře to ty komančové natočili. Dobře a pravdivě. Lůza začíná žvanit o "sociálních jistotách", což není nic jiného než způsob, jak se přiživit na letité usilovné práci schopnějších (chudák Nedobyl, jediný kladný - pracovitý - hrdina). Demonstrovat a hulákat o svých nárocích, to by jim šlo, jenom nevím, kde brali tvůrci seriálu přesvědčení, že bychom měli sympatizovat a najít zalíbení zrovna v těchhle vohnoutech, nota bene když dostanou (většinou zaslouženě) po čuni. Jako litovat je? No to asi ne. Anebo to byl umně zašifrovaný manifest proti lidově demokratickému zřízení a soudruhům na byru to jen nějak uniklo. Jenom při pohledu na Postráneckého postavu v kontextu s postupnou instalací moderního socialistického eurostátu trochu mrazí. (30.10.2012)

Volné pokračování opravdu vynikajících Sňatků z rozumu. Zlá krev je ale bohužel až příliš ideologicky motivovaný seriál, ona ,,myšlenka socialismu" z ní čouhá jako sláma z bot. Nicméně formálně stále jde o vysoký nadstandard předlistopadové seriálové tvorby, vynikající herecké obsazení, skvělá výprava, odpovídající mizanscéna, přesné herecké vedení...vadí jen ten ideologický rozměr. Dost to připomíná zobrazování protifašistického odboje, dle výkladu komunistické propagandy vlastně proti Hitlerovi nebojoval nikdo jiný než komunisté...a Zlá krev vidí protirakouský odboj zrovna tak, Rakousko tady svrhl v podstatě socialismus, žádné jiné vrstvy společnosti než dělníci zjevně pro českou otázku nic neudělaly, kromě salonního tlachání tedy, je to smutné ohýbání pravdy a jde o klasický trik komunistické propagandy, zaměňovat pojmy sociální za socialistický... (29.11.2015)

Velice slabé v porovnání s předchozí televizní sérií Sňatky z rozumu. Stejnojmenný román je minimálně o *jednu až ** dvě *hvězdičky nahoru, protože 1. Neff přichystal ve Zlé krvi Pecoldovi úplně jiný závěrečný osud, takže na Pecoldův život nahlížíme v úplně jiné rovině 2.V románu víc vidíme do Martina Nedobyla, do jeho životních zklamání a do jeho nenasytnosti a vidíme nenávist, kterou zrodil 3. víc se tam probírají problémy sociální demokracie a její program 4. Karel Pecold nemá charisma ani v knize, ale alespoň je tam víc rozvedeno jeho rebelantství 5. Vztah Míša Born a manipulátor Kiesel je taky lépe vylíčen v knize. A protože vidíme, co se děje v Míšovi, jaké má představy a jeho úspěchy v policejní práci. 6. únava a rezignovanost Háfnera, boj s vlastními ideály a s nemožností změnit politické poměry-to je pro mě v románu velice silný motiv 7. Silná epizoda- Pecoldův pobyt ve vězení a poslední setkání s Háfnerem 8. v televizním zpracování byl upozaděn Jan Born 9.v knižním románu nehraje Dagmar Veškrnová-Havlová Klady televizního zpracování- Jiří Vala, Luděk Munzar, Radovan Lukavský (19.10.2020)

Do Sňatků tomu fous chybí, ale stejně se jedná o výborný seriál. A výkon Luďka Munzara patří ke špičce toho, co kdy kdo v seriálu zahrál. Jeho nácek nemůže nechat nikoho na pochybách, proč mladý Born s chutí a radostí poslouchal svého učitele. Ještě štěstí, že členové NSDP nebyli tak přesvědčiví jako Munzar, ukecali by i Ježíše, aby radostně hajloval. (01.11.2012)

Oproti Sňatkům z rozumu se jedná o mírný kvalitativní krok dolů. To je zapříčiněno mj. i 18letou pauzou. Jiřina Jirásková, která byla v prvním seriálu stará i na starou pannu zde v pětapadesáti hraje novopečenou matku. Ale na druhou stranu je třeba vyslovit tvůrcům dík, že nezměnili starou sestavu a ponechali např. i Míšu (O. Krejča ml.), který se z mladíka stal 40letým gymnazistou. Děj však drží vysokou úroveň, bohužel je vše zatíženo až příliš na sociální otázku a konec vykonstruovaným procesem s Omladinou vyznívá až příliš komunisticky. Stačí vzpomenout zcela poslední větu, kterou vyřkne Václav Postránecký. Hned jsem si vzpomněl na Únor a dobře mi z toho nebylo. (07.06.2009)