Harry Potter a Fénixův řád

Impérium vrací úder Potterovské filmové série. David Yates zahodil kouzelnická cingrlátka a soustředil se na psychologii a emoce. Pod tlakem mačká z dospívajících herců maximum a nutí je dýchat na zátylky veteránů, kteří se navíc musejí vypořádat s radikálně omezeným prostorem před kamerou. Do 138 minut se přesto vešlo všechno důležité a Fénixův řád tak kromě ukázkové deprese přináší i velmi solidní tempo. Nečetl jsem předlohu, nemám prostěradlo s Harrym, ale po pětce a Radcliffově výkonu uznávám, že na ten kouzelník má něco do sebe. A těším se na šestku. (13.07.2007)

Inu to máte tak, osazenstvo Harryho Pottera stárne či dospívá, a spolu s ním i jeho publikum. A filmově je samozřejmě třeba držet krok nejenom s tím druhým faktem (aby nám to pokud možno co nejvíc zarobilo), ale i s definitivním přelomením "hlavního příběhu" do druhé poloviny. A na to si zjednáme zase nového Režiséra... jehož styl se nám zalíbí, protože umí tak coolově snímat lesklé černé povrchy (což je kdovíproč dominantní architektonický prvek příšerně kýčovitého Ministerstva kouzel), takže si ho necháme a opustíme střídavé oblačno vyvolávající experimenty na hlavní filmařské sesli...ale to už předbíhám. Nicméně tenhle nový Režisér dostane scénář obsahující značně vyměklý výtah z rozvlekle demoralizující a depresivní předlohy, takže natočí film, jehož hlavní přímá záporačka (to jako Imelda Staunton, ne rozkošně zlá Helena B. Lestrange;)) je sice nesnesitelná, ale v podstatě neškodná blbka s "autoritou typu mít", a jehož hlavní hrdina není většinu času diskreditovaný a opovrhovaný "psychopat", ale starý dobrý inspirující Harry, který má trochu problémů s mediálním obrazem a nepochopitelně ovcovitými spolužáky. Naštěstí má (jak Harry, tak Režisér) k ruce nového pomocníka, respektive pomocnici - herecky i vyzněním své postavy naprosto snovou Evannu Lynch/Lunu Lovegood, a taky konečně dojde na jakkoliv zcela nevinnou (to Harryho líbačka s vy víte kým je méně nevinná, což je plus) a nekrvavou, přesto epicky vypadající bitvu bandy čarodějů, takže co sakra ještě chcete, když to všechno jako film sedí dohromady a nic nenaděláte s tím, že je celý ten svět na zelené louce postavená polodomyšlenost z hlavy v jádru hodné ambiciózní maminy od jednoho až tří děcek?:) Dost šťourání, 80%...a samozřejmě jsem ani za tenhle díl nezaplatil byť jediný halíř;) (02.10.2010)

Tenhle díl jsem vždy měla z celé knižní série o Harrym Potterovi ráda nejméně a filmová podoba mu bohužel kouzlo nepřidala. Možná spíš naopak... Harry Potter dospěl, tento díl je temnější než předchozí, bla bla bla. Pořád si říkám, že celá série měla skončit někde u třetího dílu, protože se stejně v žádném novějším díle nestane nic víc, než že se Voldemort vrátí, na konci školního roku se střetne s Harrym a pak zase zmizí do pozadí. Stejně tak tenhle díl nemá v konečném důsledku, až na skonání jedné důležité postavy, žádný význam do budoucna. A co si budu nalhávat, je místy taky pěkně nudný. Yates se to sice občas snaží zachránit dobře namíchanou atmosférou, profesora Snapa v podání Alana Rickmana žeru, ale když polovinu filmu sledujete konverzaci několika náctiletých čarodějů na téma "Voldemort se vrátil," získávám pocit, že tohle téma už bylo řešený tolikrát, že bych ho mohla být ušetřena. No, uvidíme, jak dopadne šestý díl. (08.04.2008)

Kdybych měl vybrat jeden film, kterému jsem letos nevěřil ani nos mezi očima, ukázkově by vyhrálo páté čarodějné dobrodružství s neznámých "televizákem" za kamerou. O to příjemnějším překvapením tak je, že onen "televizák" dokázal natočit něco takhle silného a působivého. Yates jde na věc od lesa. Totálně kašle na všechny kouzelnické veletoče a snaží se o osobitý - nebojím se to říct - restart samotné série, kde se hledáček kamery soustředí na jednu kartu. Co kartu, trumf. A tím je Harry Potter. Yates jako jeden z mála (Cuarón to věděl už dávno) režisérů v sérii pochopil, že udělat z příběhů zjizveného čáryfuka kvalitní podívanou neznamená zkopírovat či vysekat jednotlivé části knihy a nesouvisle je naflákat za sebe. Yates vyzobl pouze ústřední linii, kterou si notně upravuje k obrazu svému (velice chytré pomrkávání a otevírání dvířek pro další díl(y)) a vše orientuje na svého hrdinu. Po Bradavicích se tak po tříletém čekání opět prohánějí emoce a jejich zdrojem je konečně obrýlený Daniel Radcliffe. Nevím, zda za to můžou hodiny herectví nebo sexuální řádění s bílým hřebcem na divadelních prknech, ale pravdou je, že Radcliffovi absolutně žeru každou jizvu, škrábnutí nebo oděrku, co se mu objeví na tváři. Ne díky maskérům, ale proto že tenhle klučina poprvé v životě plnohodnotně hraje tak, že i starší matadoři mají problém, aby se přes ně nepřehnal. Tak proč to není vrchol? Zkrátka proto že se Yates podobně jako Singer v prvních X-Menech teprve rozkoukává v akčních scénách. Mají sice drive a působivost (takové létání kamerou a efektní záběry bych vážně nečekal), ale jsou příliš krátké na to, aby plnohodnotně vyzněly (další úmrtí v sérii je spíše zklamáním). Stejně jako stále nedostatečný rozpočet, který nadále nestíhá pokrýt autorské představy. Pátý Potter je fajn, ale zároveň je jasné, že taková změna stylu nebude každému po chuti. Někdo Yatese zavrhne, ale já ho budu dál velebit. Hezké, Davide, moc hezké. P.S. Hooper složil jeden z nejlepších soundtracků série. (13.07.2007)

Tak tohle mudla jako já naprosto nečekal. Ještě jsem se ani nestačil uprdelit v kině na pohodlným křesílku a už tam řádili mozkorové. Další šok následoval v závěsu, proboha kolik ty košťata dokážou vytáhnout na tacháči ?? Jako, já se tady seru padesátkou v obci a dvoukilem na dálnici a Harry profrčí Londýnem na kusu klacku rychlejc než ty naše 3 slavný stihačky Jas 39 -Gripen co zrujnovaly statní rozpočet na 20 let dopředu. Když pak na mě vybafli tvůrci tu fintu s tím roztahovacím domem, tak jsem si vzpoměl na ty Čunkovy cikány, jak je nemá kam dát. Tady se vytáhne hůlka, řekne se "abraka dabra" a dům se roztáhne a hned je pár bytů navíc. Pomalu to vypadalo, že postavy z Bradavic nemají žádný problém, ale mají a kurevsky velkej -pána zla - ne není to Klaus, jak by někoho mohlo při tomhle slovní spojení napadnout, je to lord Voldermont. Díky němu z Bradavic zmizela ta krásná kouzelná a pohádková atmosféra, za to vyrázně přibylo napěti a temnoty. Už nestačí učit se hrát famfrpál, luštit čmáranice na zdi, nebo se honit v časové smyčce . Je třeba začít táhnout za jeden provaz a využít všech shopností a doufat, že to proti zlu stačí. Právě díky tomu je cítit z bradavických hrdinů daleko víc emocí všeho druhu. Moje emoce vzbuzovaly i nové postavy. Zejména ta učitelská svině Dolores, to byl takovej místní bradavickej Hitler, jak vydala to nařízení, že kluci a holky k sobě nesmí blíže jak na 15cm, tak jsem měl chuť jí chrstnout ten její horkej čajíček do ksichtu. Naproti tomu Lenka Láskorádová byla velice originální postava, která vzbudila můj zájem . Emoce ve mě vyvovala i Bellatrix, hodně divoká samice, to by byly pařby. Z původních postav tradičně vede Snape a Sirius Black. Bohužel musím konstatovat, že Harry prostě nemá charisma, na rozdíl od Hermiony, která ho má snad za celé Bradavice a když seřvala toho obra, tak bych se jí neopovážil odmlouvat ani já. Tahle holka už teď je těžkotonážní kočka. Co ta bude za pár let dělat s chlapama, nechci radši vědět. No a celá tahle sestavička nám ve velmi svižném a dramatickém příběhu vpluje do finále, které nemá v sérii HP konkurenci. Rozpoutají akční nařez špičkové kvality, který jsem díky Imaxu měl možnost sledovat ve 3D. Na něco takového se prostě nezapomíná. (27.07.2007)