poster

Barbie - Fairytopia

  • Česko

    Barbie: Království víl

  • USA

    Barbie: Fairytopia

  • Slovensko

    Barbie: Kráľovstvo víl

Rodinný / Animovaný

USA, 2005, 70 min

Scénář:

Elise Allen

Hudba:

Eric Colvin

Střih:

Julian Clarke

Scénografie:

Walter P. Martishius
(další profese)
  • NinadeL
    *****

    První film Fairytopie nám poprvé představuje vílu Elinu, která se nám stane průvodkyní v celé čtveřici vílích speciálů ze světa filmové Barbie. Nyní ji čeká první dobrodružství, na jehož konci se promění outsiderka v hrdinku :) Jak také jinak, že. Tyhle filmy jsou zajímavé osvěžení Barbie filmové série, ale naše mladá má pořád strach ze zlé Laverny, tak čekám, kdy už konečně odroste ;)(3.2.2009)

  • JohnRambo
    **

    wrrrr... :D(1.2.2009)

  • Ainy
    ***

    Celkem sympatické animované fantasy :-) pro malé slečny jako stvořené.(9.4.2013)

  • Yalka
    ***

    Filmy z Fairytopie mi přijdou takové nemastné neslané. Hlavně hlavní samotná hrdinka, která se vyznačuje tím, že se nevyznačuje ničím. Ale u dětí rozhodně Fairytopie boduje. Byl to první film, který jsme doma s Barbie viděli. To ještě existovaly videopůjčovny (2007, je to vůbec možné? Žádné servery s filmy, levná DVDčka na stáncích teprve začínala a v půjčovně vedli ještě i VHSky). Když jsem viděla v půjčovně tu růžovou Barbie polici, dostala jsem záchvat smíchu. Vůbec jsem fenomén Barbie filmů neznala, ale okamžitě jsem viděla ten dokonalý marketingový potenciál, před očima mi defilovaly panenky, hračky, filmy, hry... A už jsme v tom lítali...(30.6.2013)

  • LeoH
    **

    Období blízkých setkání s růžovými poníky a bílými jednorožci se vyhne jen málokterý otec bytosti ženského pohlaví; nechce-li v této důležité ontogenetické fázi ztratit tvář a důvěru, měl by především bezpečně odlišit poníky okřídlené, zvané „pegasi“, od obyčejných, zvaných prostě „poníci“. Naproti tomu jednorožec je jednorožec, s křídly nebo bez. U víl je věc složitější – o vílovitosti víl neokřídlených mohou panovat důvodné pochybnosti. Každá pořádná víla bez křídel, zato s duhovým zábleskem v oku, byť by byla sebehůř animovaná, proto neúnavně roboticky pochoduje křiklavě barevnými luhy a háji a trhaně poskakuje z květu na květ, dokud nevyrve vílí svět ze spárů zkažené sestřenky a nevyslouží si tím nehynoucí úctu posměvačných souputnic a jeden obzvláště nadýchaný páreček osobních nosných ploch. A pokud u toho neindoktrinuje malé divačky ničím horším než „what makes you different makes you special“, případně „do the right thing for the friends you haven't met yet“, může otec bytosti ženského pohlaví zachovat klid a tiše přemýšlet, jestli je blíž pravdě Kundera se svou definicí kýče jako absence exkrementu, nebo Josef Čapek, podle kterého se kýč liší od neumětelství tím, že z něj žádným zlepšováním nelze udělat nic opravdu krásného – zahnívá totiž zevnitř.(3.5.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace