Vlajky našich otců

Tak tohle se tedy moc nepovedlo. Už Dopisy mě nějak zvlášť neoslovily, ale tohle je ještě o třídu slabší. Dopisy jsou určitě mnohem lepší film. Ovšem dá se namítnout zda-li se dá tohle téma vůbec zachytit vůbec přesvědčivěji. Možná, že kdybych byl Američan tak se mě daná látka dotkne více, takhle kolem mě jen prošuměla. (03.10.2007)

Zklamání. První polovina působí zmateně, roztříštěně, nesrozumitelně, aniž to má důvod v režisérově záměru. Hlavní postavy jsou si podobné, ve stejných vojenských mundúrech se pletou. V závěru film malinko přidává na dramatičnosti, jenže to už si divák sakra uvědomuje, jak je to všechno zbytečně dlouhé. (18.07.2009)

První část válečného dvojfilmu, který nabízí dva pohledy na jednu bitvu i když americký pohled se zabývá spíše jejími důsledky v obecné i osobní rovině než samotnou bitvou. A přestože dokáže fungovat jako inspirace pro další úvahy na předložená témata, není bohužel žádným výjimečně vydařeným dílem, Prožitek bitvy nedosahuje „ryanovské“ intenzity a opravdovosti, příběh samotný drhne a jednotlivé postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se v nich po celou dobu příliš neorientoval a nevytvořil si k nim žádný vztah. Zarámování současností, které celý film mění v retrospektivu, je zbytečné, poněkud chaotické a filmu ani příběhu nic nedávají. Na druhou stranu se mi líbilo důsledné oddělení obou stran, takže Japonce v podstatě neuvidíte. Jsou víceméně jen anonymními hlavněmi kulometů, děl a pušek chrlících smrt odněkud z krytů. Kladem je také kontrast válkou traumatizovaných pěšáků, zneužitých navíc propagandou k naplnění státní kasy, s Amerikou, která na jedné straně touží po senzacích a hrdinech, na druhou stranu odmítá přijmout navrátilce změněné prožitými hrůzami. Za pozornost stojí i mechanismus, který se z obyčejné fotky stává symbol. (15.03.2020)

Nad otázkou, či je Eastwood lepší herec alebo režisér sa už dnes hádam nikto nepozastaví. Napriek tomu si myslím, že je to predsa len trošku slabší kúsok. Keďže Japonci natáčanie na Iwo Jime nepovolili, natáčalo sa na Islande a mnoho sa dotváralo počítačom. Triky sú skvelé, nerozoznate čo je realita a čo trik. Film sa snaží byť realistický a takmer všetko čo sa vo filme deje, sa v skutočnosti stalo. Najväčší problém filmu vidím v tom, že sa chcel venovať všetkému a akosi neostal čas na postavy a ich vzťahy. Vo filme hraje veľké množstvo hercov, ale žiadny z nich (ani R.Phillippe) nedostáva taký priestor, aby sme mohli hovoriť o nejakých hereckých výkonoch. Okrem hlavnej trojice sa toho o druhej trojici veľa nedozvieme. Preto keď Ira na hotelovej izbe vyplakáva za Mikom, ani to somnou nepohlo a scéna mi prišla trápna, pretože na to ich veľké priateľstvo nezostalo vo filme miesto. Dej rozprávaný pomocou spomienok a flashbackou mi v tomto prípade akosi nesedel.Bojové scény sú kvalitné, ale tvoria iba štvrtinu filmu, takže kto čaká vyslovene vojnový film bude zklamaný. Ako lekcia z histórie, fajn, ale na drámu ktorá vás dojme a chytí za srdce mu chýba kúsok duše.Napriek tomu film stojí za pozretie,ale nebude to pre každého. Bonusy na dvd sú kvalitné, otitulkované. Zaujímavý je dobový dokument a zmienka o tom,že Mike bol rodák z Československa.Na záver malá rada, pozrite si najprv bonusy a až tak film, budete mať väčší prehľad o postavách.60% (08.02.2009)

Clint Eastwood natočil povedenou a zajímavě svázanou dvojici stejně dlouhých válečných filmů, z nichž každému se daří odrážet ražení své strany - tedy Japonska (LETTERS FROM IWO JIMA) a USA. Zatímco pohled japonský je temnější, melancholičtější a z našeho pohledu odosobněnější, ten americký je 'příběhovatější', sentimentálnější, méně bezvýchodný. Ale opět to není ani tak o bojovém dění (i když je zde parádních cca 15 minut vylodění a prvního střetu), jako o lidských osudech - zde konkrétně skupiny šesti vojáku, kteří tyčili druhou vlajku na vrcholku Mount Surabachi, jak je to zachyceno na slavné fotografii. Tři přeživší z nich jeli následně jako váleční hrdinové dluhopisové turné po Státech, kde měli žádat finanční prostředky na další armádní úsilí. Čili toho jsme svědky, střidavě s děním na Iwo Jimě. A podobně jako v LETTERS, i sem Clint protlačil nějakou ústřední hlubší myšlenku. Týká se právě hrdinství, kontrastu slávy, povyku, vykonstruovaného lesku, a na druhé straně pekla prožitého na ostrově... Nestěžuji si na nic, pro mě další dobrý film. Clintova dvojitá Iwo Jima není ničím dechberoucí, ale za podívání stoprocentně stojí. Mám-li ještě nakonec oba filmy srovnat, LETTERS byly lepší, ale FLAGS mě zase víc bavily. "Every jackass thinks he knows what war is. Especially those who have never been in one." (06.08.2010)