Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Davies182
    ***

    Co vlastně všichni máte? Nejvíce bije do očí jedna věc: ubrat Narnii pachuť té přehnané dětinskosti a naivity, přidat trochu drsných reálných věcí (jmenuje se to smrt a nevyhýbá se to ani hlavním hrdinům), celé to trochu "potemnit", a máme tu obstojného soupeře pro Pána prstenů. Až tak zlý budu! Je mi jasné, že je to podle předlohy, a tak se tato přání jen s obtížemi někdy vyplní, ale doufám, že třeba v takovém pátem díle se konečně dočkáme... Byl jsem připravený na poloodpadový snímek, který prozívu, ale místo toho jsem se nechal strhnout akcí, nádhernými scenériemi a onou kouzelnou fantastikou. Přehršel totálně debilních scén a hloupostí, plus kliček ve scénáři se sice nedá odpustit, ale když se na to skvěle kouká, tak proč ne. Přimhouřím obě oči a klidně napíšu, že se mi Princ Kaspian hodně líbil. A ta závěrečná bitva, ta se vážně povedla. Tedy až na to kopírování (?) entů... Palec mírně nahoru a asi půjdu na Vánoce 2010 do kina.(25.10.2010)

  • NinadeL
    *****

    Andrew Adamsonovi patří mé velké díky za to, že dokázal z mé nejméně oblíbené části Letopisů vykřesat film, který mi pomohl zapomenout na mé první neslavné setkání s pokračováním Lva, čarodějnice a skříně. Dodnes nepovažuju za největší problém C. S. Lewisovo naložení se Zuzkou a jejím osudem, ale fakt, že si "dovolil" tak hrubě přesadit krále a královny ze Zlatého věku do temného středověku narnijských dějin. Jsem fascinována a obdivuji preciznost a realističnost Telmaru a akceptuji všechny změny, včetně snědého a staršího Kaspiana. Během chvíle mohu zapomenout i na rozpaky, které vzbudil Kaspian v BBC (a inspiroval je pro sloučení s Jitřním poutníkem) a začít ho cele vnímat jako hutné realistické drama. Příběh králů a královen, kteří se opět stali dětmi, se tu plně rozvinul do výtečného střetu autorit. Množství nevyhnutelných chyb, které mají na svědomí Petr i Kaspian, dokonale podtrhují a osvětlují všechny otázky, které vyvolal pro někoho až příliš stručný konec prvního filmu. Patnáctiletá vláda skutečně nebyla jen pouhým snem a ani rok života ve válečném Londýně ji nedokázal v myslích Pevensiových potlačit. Skutečnost, že se při návratu do Narnie setkali s naprosto okouzlujícím Rípčípem a všudypřítomnou Jadis, je už jen pomyslnou třešničkou v přehlídce dokonalosti.(3.2.2009)

  • Djoker
    ***

    Knihu jsem četl ještě před filmem a byl jsem velice zvědav, jak se s ní tvůrci poprali. Když vezmu v potaz, že kniha je napsána pro malé děti, tak se film povedl, i když je to pořád hodně pohádková fantasy. To, že se tvůrci moc nedrželi knihy, je klad i zápor. Např. vložený útok na hrad je určitě plusem, ale některé souvislosti, které byly vynechány nebo zkráceny, mi tam prostě chybí.(28.8.2009)

  • Enšpígl
    *

    Z rozhovoru časopisu Cinema s režisérem A.Adamsonem. Pane Adamsone, co vás vedlo k natočení druhého dílu Narnie ? AA: Výdělek Petera Jacksona z Pána prstenů. Pane Adamsone a co by jste řekl k samotnýmu filmu ? AA: Troufnu si říci, že v některých momentech jsme dokonce lepší než Pán prstenů, máme tam třeba menšího trpaslíka než byl Gimli a nebo ta scéna s vodou, jak se po kouzlu z ničeho nic přivalí, tak tu jsem do Narnie prsknul taky s tím že na konci jsem udělal z vlny obličej, kdyžto v Pánu prstenů to byla jen vlna i na konci. Pane Adamosne to je velmi zajímavý, jistě už jste teď nalákal spousty lidí na svůj šlágr, ale mohl by jste nám přiblížit třeba i hlavní postavy ? AA: Ano, tak třeba postavu bilého čaroděje jsme nahradil patnáctiletou Lucinkou, zní to přece jen reálněji, když se obrovské armádě chlapů postaví patnáctiletá Lucinka. Problém byl třeba se sehnáním lva, vždycky , když jsem přišel do nějaké ZOO se žádostí o zapůjčení lva na natáčení, tak mě po přečtené scénáře, řekli že nehodlají podporovat psychické týrání zvířat. Naštěstí jsem měl doma jezčvíka a tak jsem do něj ládoval jídlo horem dolem, a když už byl velkej a tlustej jak prase, ostříhal jsem manželce vlasy, který jsem mu nalepil kolem krku a narnievský lev z velkou hřivou byl na světě. No, ale nejtěžší bylo sehnat hlavního hrdinu, udatného to válečníka. Prolezli jsme mnoho gay clubů než jsme konečně našli Ben Barnese. Jednání s ním sice nebylo nejlehčí, ale nakonec jsme se dohodli, že mu bude v každé bitvě držet účes, že ze žádné bitky nesmí mít jizvu nebo šrám na svým krásným obličeji a že uděláme několik dlouhých záběrů na jeho krásné hnědé oči. Pane Adamosne to užasný, jaké očekáváte divácké ohlasy? AA: Já seru na divácké ohlasy, já chci divácké prachy !(11.12.2009)

  • MMR
    ***

    Myslel jsem, že to mám okomentované, a já to přitom měl jako příspěvek v diskuzi. Takže to jen přehodím sem pro svůj přehled v původním znění ze dne 5.12. roku 2010 času 01:31 v noci: No krása, všichni se zapojili do boje. Myši, tygři, jezevci, lidi, kentauři, ptáci, liliputi, stromy, voda a nezapomeňme na lva... Jinak moc natahaný, stačil by konec v 1:45 ... těch 2:23 je docela hodně... Průměr. Btw postupem času bych k tomu vyřkl tento jednoslovný ortel => SLABOTA (25.10.2011)

  • - Když Zuzana v lese střílí po vojácích, šípy v toulci jí neubývají, ale přibývají. (Terva)

  • - Bojová choreografie a návrhy zbrojí pochází od české agentury A.R.G.O. Zbroje i zbraně jsou k vidění ve zbrojnici na Housově mlýně v Táboře. (Czernozub)

  • - Stanice londýnského metra, na které začíná ve filmu Princ Kaspian dobrodružství sourozenců Pevensieových, se vůbec nenachází v Londýně. Roger Ford ho postavil v Henderson Studios na novozélandském severním ostrově. [Zdroj: Falcon] (POMO)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace