Elementarteilchen
The Elementary Particles
Atomised
Režie:
Oskar RoehlerScénář:
Oskar RoehlerHudba:
Martin TodsharowHrají:
Moritz Bleibtreu, Christian Ulmen, Martina Gedeck, Franka Potente, Nina Hoss, Uwe Ochsenknecht, Corinna Harfouch, Tom Schilling, Thomas Drechsel (více)Obsahy(1)
Film podle románu Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... (Fary)
(více)Recenze (124)
80 % Doktor z hor, 15 % Doktorka Stefanie, 5% Houllebecq..... Kdo četl Houllebecqa, ať se tomuto filmu raději obloukem vyhne. ()
Hvězdičky za celkem dost zoufalou atmosféru a dobré hraní Moritze Bleibtreua. (O Schillingovi nemluvě). Jinak mi to přišlo přitažený za vlasy, jejich máti směšná (v tom nechtěném slova smyslu) a chování nikoho ve filmu mi nebylo sympatické a v ničem jsem s nimi nesouhlasila. V poslední době mi začínají vadit "hippie mámy", které jsou teď strašně často ve filmech, protože se na ně dá svést všechno, co jejich děti dělají špatného, nebo zoufalého: To já ne, to vliv mojí hippie mámy. ()
Neurotická intelektualska (sucha) masturbacia. Aj tak by sa dalo nahliadat na tento film, ktory sa udajne snazi nastavovat zrkadlo dnesnej spolocnosti. Je to ale pohlad znacne nezdravy, neuroticky az psychoticky, z ktoreho bude mat radost skor ten, kto podobnymi problemami sam trpi, alebo v nich dokaze vidiet symboly problemov inych. Autor sa snazi zdoraznit svoje myslienky zahalenim do havu sexu a nasilia, inak by vyzneli fadne a nezaujimavo.Nesuhlasim ani s nazorom, ze Moritz Bleibtreu a Franka Potente akosi "herecky vyspeli" - tazko hovorit o empatickych a precitenych roliach, ked vo filme ide o pravy opak - o neschopnost sa vyjadrit, precitit a skutocne zit. (v tomto smere bola Lola podstatne zaujimavejsi film) -- Film sa teda urcite bude pacit ludom, ktori v jeho nezrozumitelnosti najdu potvrdenie vlastnych nazorov na svet. Inak len strata casu a znechutenie. -- Nie, Michela Houellebecqa si prave kvoli tomuto filmu citat nebudem. ()
Neočekávané zjevení, určitě jeden z nejlepších filmů co jsem za poslední léta viděl. Film je o dvou bratrech, kteří jsou každý jiný, ale díky svérázné (ne)výchově své hippízácké matky oba s problémem v oblasti sexuality a vztahů, každý s úplně jiným, až opačným. Film prolamuje zažitá tabu mainstreamové kinematografie a neuvěřitelně otevřeným způsobem vás zatáhne do životních osudů obou bratrů. Vysoká míra verbální i vizuální explicitnosti sexuálních scén, brutální naturalismus vyvolává silné emoce včetně studu, trapnosti ale i radosti. Nepamatuji si, že by ve mě nějaký film dokázal probudit tak silné emoce a prožitky, které se ale průběžně střídaly, jak jízda na horské dráze nahoru a dolů. Tak jako se střídá i váš náhled na oba bratry. Chvíli se vám zdá beznadějně ztracený a slabý Michael abyste ho jen pár minut později vnímali, jako vlastně šťastného a úspěšného…Jestli chcete vědět, co to znamená maniodepresivní, tak to je právě tento film. Ano, chvílemi se budete smát, abyste se vzápětí ocitli na dně. Moritz Bleibtreu v roli Bruna opět exceluje, tíhu údělu jeho postavy úplně fyzicky cítíte na svých bedrech, určitě je jedním z nejlepších evropských herců současnosti. Navíc myslím, že německé zpracování činí film pro českého diváka účinnějším, než kdyby stejnou předlohu (stejnojmenný román kontroverzního autora francouzského původu Michela Houllebecqa) uchopil například skandinávský nebo americký režisér. Dávám za 5 – film, který byste měli rozhodně vidět! ()
Má ten film silný příběh nebo nemá? To je asi hlavní problém tohoto námětu... Sex bývá vděčné téma, tím spíš pokud je zvrhlý, podivný a neukojený. Těžko říct, co je napsáno a zfilmováno na efekt a co byla ryzí výpověď autorů. Vědec - molekulární biolog - génius? Ano, dnes jsou nadaní lidé, vědci, matamatikové atd. celkem v kurzu. Podívejte se na Teorii velkého třesku, Čistou duši, nejrůznější Šifry mistra Leonarda aj. Swingers párty, volný sex, učitel obtěžující studentku? Koho by to nešokovalo, kdo by se nad tím alespoň nepozastavil? Lze to však zavrhovat jen proto, že je tématem sex? Osudová rozhodnutí nebo chyby v řádech sekund, které však mohou výrazně ovlivnit život? Přiznám, že toho už jsem tak trochu přesycen... Nebaví mě to osudové míjení o příslovečných několik milimetrů nebo zmeškání netušeného o zlomek okamžiku... A šup je tu další téma - první láska respektive dětské lásky. Nostalgie, lehká tragičnost, vystřízlivění. Ten film je samozřejmě silný, ale já stále nevím proč a zda zaslouženě. Houllebecq vytvořil koktejl, u kterého i bez shlédnutí nebo po přečtení pouhé rekapitulace hlavních námětů, víte, že vás buď otráví a nebo potěší. Celkem dobře si dovedu představit obálku knihy, na které bude ve dvou třech odstavcích popsána sexuální rozpolcenost mladých vědců a psychotiků, přídech hippies, swingers a dětská nevinnost a vy budete mít dojem, že tohle si musíte koupit a přečíst, protože to určitě nebude nudné a všední. A podobné je to i s tímto filmem... Bez diskuze je ale nutné pochválit a vyzdvihnout dobré herecké výkony a přirozené a příjemné dialogy. ()
Tento způsob umění prošel jaksi kolem mě a zcela mě minul. Jedna a jedna * za Ninu Hoss a Franku Potente. Ty dva bratři - jeden víc narušenej než druhej - mě teda nerajcovali ni trochu. ()
113 minut deprese... 2 příběhy v jednom-nebo možná 3, jeden lepší než druhý. Asi 2 týdny po shlédnutí filmu: Postupně se mi to rozleželo v hlavě a dospěl jsem k názoru, že si tenhle film zaslouží hodnocení odpad. A ta knížka nejspíš taky, a nezajímá mě, že ji taky někdo chválí od nebes. ()
Předlohu jsem nečetl, ale podle komentářů níže (předloha je bizarnější, úchylnější, filozofičtější...) jsem rád, že je filmové pojetí spíše odměřené a netlačí na pilu, mně to takto naprosto vyhovuje. ()
Z toho jediného díla od Houellebecqa, které jsem četl (Serotonin) mi přišlo, že umí krásně pracovat s jazykem. Že ta kniha, popisy a dialogy v ní jsou něčím více. Opravdové umělecké dílo. U filmové adaptace Elementární částice jsem tento pocit postrádal. Celé mi to přišlo takové obyčejné, jako trochu odfláknuté. Jediné, co vím je, že tu knižní předlohu si musím dát na wishlistu hodně vysoko, abych si to brzo přečetl. ()
Film som videl, asi v pravom čase a v skutočne ma dostal. Je to film o ľudoch v strednom veku, kde sa presne dokáže človek nájsť. ()
Zajímavá sonda do života! Jsou zde dva nevlastní bratři, kteří kromě 1 rodiče nemají zdánlivě nic společného. Jednoho ženy přitahují až příliš a za sex by dal všechno, a druhého ženy nezajímají vůbec a veškerou energii věnuje vědě, přesto , že oba hledají totéž - lásku a zázemí. Značně nonkonformní matka, žijící mezi hippie, jim ze života udělala peklo a následky jejího výchovného procesu se s nimi táhne celý život. Filmová adaptace knihy francouzského "Kundery" M.Houellebecqa zachycuje střídání okamžiků štěstí s depresemi a krizí až nesnesitelnými detaily, k čemuž emocionálně přispívá i výtvarná stránka filmu - pozitivnost barev je v příkrém rozporu se zobrazovanou skutečností a kromě toho, tento silný příběh nevlastních bratrů funguje i jako syrová výpověď o stavu současného světa, takže Zlatý medvěd v r. 2006 zcela právem! ()
Není mnoho německých filmů, které patří do první filmové ligy. Tento tam bezesporu je. Vydržel jsem se dívat skoro celé dvě hodiny bez jediné změny polohy, dokonce jsem nechal bez povšimnutí i misku s oříšky, kterou obvykle vymetu během prvních 10 minut filmu. Klidné, pomalé tempo vyprávění s mnoha prostřihy do minulosti postav nenápadně osvětluje jejich charaktery a životní postoje, neomylně ústí do velice silného finále. Další body za originální hudbu a skvělý výběr písní. Škoda, že hodnotící škála není jemnější, dávám 90%, tedy ****plus. ()
Elementární částice jsou takový výlet do lidského nitra. Velmi silný příběh založený na paradoxu, na kontrastu dvou zcela rozdílných charakterů. Film je brilantně natočený, jako kdyby se režisér vžil do mysli diváka. Výsledkem je, že nic není uspěchané, zárověň jsem se ale v žádné chvíli nenudil, dokonce víc než to, nemohl jsem se ani na okamžik odtrhnout. ()
Po nejakej dobe som opäť siahol po niečom z nemeckej kinematografie a musím povedať že som neurobil zle. Zaujal ma tento film, páči sa mi zúfalá atmosféra ktorá sa ťahá celým filmom. K tomu slušné herecké výkony, hlavne Moritz Bleibtreu bol ozaj výborný. Dejová línia s Christianom Ulmenom už nebola toľko zaujimavá, ale nerušila ma. Tu sa mi najviac páčila Franka Potente. Pozeral som to v nemčine, keďže sa ju učím tak by som sa mal trochu o ňu zaujímať :) Keďže som nezaťažený filmovou predlohou, neberiem do hodnotenia úvahy o jej adaptácii. Mne sa to proste páčilo také ako to bolo. ()
Pro mě osobně zanechal tento snímek několik důležitých vzkazů.Třeba ten, že když přichází správná rozhodnutí ve špatný čas, je to horší než kdyby nepřišly vůbec (viz třeba odhodlání se k telefonátu...) A že se snadno může stát, že z velké lásky najednou nezbude nic - a naopak z pouhého"žití vedle sebe" může vzniknout překrásný silný cit. Film, který mne neuvěřitelně dojal. Až tak, že jsem byla nucena přemýšlet o tom, co bych vlastně měla sama ve svém životě změnit a nakonec se vlastně ani nestydíte za svoje slzy, protože tady jsou na místě, stejně jako tvrdý sarkasmus některých scén, při nichž vám prostě cukají koutky. Život ví, jak s námi zacházet, abychom nezůstali ustrnulí,... :) ()
Film, který mě na začátku moc nebavil, přišel mi neurčitý, a neschopný vtáhnout do děje. Jenomže pak začne velmi rychle utahovat šrouby a nabídne nám skvělou, civilní studii odcizenosti současné civilizace, kde každý hledá aspoň kousek svého soukromého štěstí, ale většinou nachází jen zklamání, deprese, sobeckost. 80% ()
Ačkoliv jsem byl roozhodnutej, že dám pět, tak to, že nespáchala sebevraždu i Anabele (Franka Potente), tak musím dát jen čtyři. Předloha je naprosto geniální a jedna z nejlepších knih, kritizující současný stav morálních hodnot!!! ()
Psychologické drama režiséra Roehlera nezapře solidní základ, který mu poskytla literární předloha: příběh dvou povahově odlišných bratrů, kteří se pokoušejí vyrovnat s traumatem z dětství, tak povyšuje na morálně znepokojivou úvahu o podobě a smyslu lidského snažení., jíž dominuje Bleibtreu v roli Bruna. Přesto výsledek vyznívá trochu chladně a tezovitě. (Alena Prokopová, Ci 05/2008) ()
Tahle směs nevážného humoru a velmi vážné tragiky mě míjí. Scény stojí na snaze co nejvíc šokovat a vyvolávat bouřlivé záchvaty smíchu. Humorné byly, ale k parodii měly daleko, když se film ke konci zvrtl v přílišnou vážnost. Tím pro mě postrádá sepětí s čímkoliv reálným. Nechci se smát matkám, které opustí své děti, aby si mohly užívat. Nechci se smát jejich dětem, které tím trpí. Nechci se smát nesmělým intoušům. Zábavní mi nepřipadají ani nemocní nebo psychicky narušení. Vtipný se mi nejeví rasismus, neschopnost udržet si vztah, ani sebevražda, lítost, halucinace atd. Ta Houellebecqova kritika soudobé morálky tam je (i když jsem knížku nečetla), nicméně způsob podání mi nesedí ani trochu. Myslí se tím, že jsme trapní a ubozí?! Kde je ale pak nějaká alternativa, aby to nebylo tak schematicky černobílé? Spočívá snad v autorovi či v nás, kteří se z pozice nezasvěceného pozorovatele můžeme utěšovat, že takoví nejsme? ()
Radek a všichni ostatní: přečtěte si. Knížka (díky, Olčo) mě rozdrtila přesně v duchu svého názvu a film, jak to nebývá až tak zvykem, udělal z těch elementárních částic elementární prach. Zatímco se našim sousedům díkybohu nepovedlo dobýt svět silou, daří se jim to čestnější cestou umění a za to klobouk dolů a do prachu cesty. 10/10 ()