Protektor

Příjemně stylizované semtam nůďo. Jednoduše strukturovaná alter hudba trochu na škodu. Nechytlo mě to za srdce. Těžko ale říct, jestli za to nemůže ohrané téma, ač originálně podáno. Nejednoznačnost a nezaškatulkovatelnost jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů bavila hodně. Systém si to tak krásně se všema vláčí. Někdo vydrží dýl, někdo zuby zatnout nedokáže vůbec.. někomu se to hodí do krámu. Ono to člověka těžko emočně vyždíme, když od rána sleduje volby a nade všechna očekávání jejich výsledek (a upadaný prasečí hlavy) kontruje pocit myši v pasti hrdinů filmu. Hip! (29.05.2010)

Protektor je zvláštní film. Natočen velmi osobitým způsobem. Barevné ladění celého filmu i působivá hudba se velkou mírou podílí na jeho nezaměnitelném stylu. Výborné obsazení, Jana Plodková mile překvapila, Marek Daniel mi není sympatický už od své role ve Venkovském učiteli, nicméně herecky se zde činí opět zdatně. Přesto mi v Protektorovi něco chybělo, a když snímek skončil, říkala jsem si "A to je všechno?" (17.05.2013)

Tedy žádný převrat se nekoná. Je to možná (technicky) o třídu výše, než průměr současné české filmové produkce, ale v rámci filmové produkce obecně je to právě jen přinejlepším průměr. Jako by každý ze tří scénáristů psal něco jiného, jeden se zabývá morálním dilematem, druhý vnitřním světem ženy uzavřené ve svém obýváku a blízkém kině a třetího zajímal rozpad manželského vztahu. Nedrží to pohromadě, občas to díky přeskakování v ději působí zmateně a hlavně svět filmu působí dost neživotně, jakoby se události týkaly jen pár lidí a za okny okolních baráků nikdo nepřebýval. Scházel mi trochu hlubší rozbor morálních dilemat, strachu a odvahy, stejně jako trochu ucelenější postavy. V podstatě nebylo komu fandit, jediná sympatická postava je z děje odstraněna hned na začátku, aby se objevila už jen na skok. A celé to míří absolutně do ztracena. (04.10.2009)

Nechápu. Formálně brilantní a dotažené (souznění hudby a obrazu by se mělo dávat ostatním českým filmům příkladem), při poslechu dialogů nemáte pocit, že vám někdo rve rezavou vývrtku do sluchovodu (ani při výroku miluji tě) a při sledování příběhu máte pocit, že tady někdo přemýšlel a předestřel divákovi něco, co tu citelně chybí. Plastický a nehysterický obraz podlehnutí kouzlu ideologie, jakkoli prvotně motivované dobrými úmysly. Psychologicky propracované drama, v němž se na protektorátní kulise vyjevují mnohem obecnější rysy vztahu člověka a "dějin". Je to sarkastické, sofistikované a má to grády. Obraz jízdy na bicyklu při zpětné projekci je pro mě fenomenálně prostou a přitom odpovídající metaforou jakékoli totality. Bez toho šlapajícího človíčka, který nemá zdánlivě vliv na dění za sebou, by iluze nebyla dokonalá. Protektor rovná se film, po kterém jsem už roky toužil – zralý, reflektující, prostý čecháčkovské člověčinky a zatuchlosti. Chyby odpouštím. Láska bývá slepá. (16.09.2009)

Jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. Marek Najbrt dokazuje, že i české filmy se mohou kvalitou a zpracováním měřit minimálně s celouevropskou produkcí. Tenhle film má totiž všechno co má drama z 2. světové mít. Výbornou atmosféru, dokonalou kameru, zajímavou hudbu, strhující děj a výborně napsané postavy, kterým věříte každý jejich čin a opravdu vás zajímá, jak to s nimi skončí. A s postavami jde ruku v ruce i excelentní obsazení většinou ne tolik okoukaných herců (jenom ta Nováková se tam objevila asi tak nějak omylem). Ke konci už jsem měl chvilkami i husí kůži a závěr samotný ve mně bude asi doznívat ještě hodně dlouho, vlastně jako celý film. Jenom škoda, že je to chvilkama trochu pomalejší a v pár scénách to bylo trochu chladné. Jinak ale totální spokojenost a mám tak chuť zase jednou nad českým filmem nelámat hůl.90% (16.04.2010)