Divoký Stomp

Puvodne jsem se tesila na film s prvky Stompu, popripade jsem doufala, ze by se tu jejich skvadra mohla treba i objevit. Omyl. Sice to neni to, co jsem cekala, zato kvalitou jsem byla prekvapena. Co se tyce uvodnich par minut, ve kterych probehne freestyle battle, tak ty jsou proste uzasne. Bohuzel pak se do toho primicha plitky dej, ovsem genialni tanecni kreace zustavaji. Kam se hrabe Step up...STOMP UP!!! (01.03.2008)

Další z hudebně/tanečních filmů, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Tentokrát se odehrává na černošské univerzitě a klasicky mezi sebou soupeří dva týmy. Co je jiné oproti podobným počinům, je nepříliš obvyklý tanec vycházející ze stepu a náročný na souhru všech. Choreograficky výborné, klobouk dolů před tanečníky. Zápletka, resp. děj filmu, je sice klišovitý, ale ne tak hrozný jako v případě kolekce filmů Step up. (23.01.2013)

Taneční filmy zrovna dvakrát nemusím (neokouzlují mě ani klasiky typu Hříšný tanec či Flashdance apod), ale tohle mě celkem dostalo. Přestože Divoký Stomp podobně jako Let´s dance zpracovává stokrát viděný příběh akorát okořeněný tancem, svoji úspěšnější romantickou konkurenci válcuje především zpracováním, které je v tomto případě o třídu výše. (14.08.2008)

Po tanečních filmech z prostředí klasického tance a experimentech s propojením klasiky s hiphoem se nám naskýtá možnost ke shlédnutí filmu s drsnou choreografií, vyjadřující lidskou sílu a vztek. Taneční scény jsou agresivní, způsobeno odehrávajícím prostředím, která je možná trochu předrsnělé, ale určitým způsobem sedí. Nakolik představuje film sondu do společnosti dnešní černošské mládeže není na mém posouzení, ale můžeme se zabývat myšlenkou, kolik a za jakých podmínek toho může chlapec v postavení hlavního hrdiny dokázat. Nabízí se otázka, jak můžeme něco dokázat bez podpory našeho prostředí, které dávno odepsalo mladistvé odpadlíky. Zajímavé je téma školních bratrstev, která znamenají celoživotní přátelství a pomoc. (21.08.2007)

Tak tento tanec zvaný "stepping" nebo co, je podle mě, stejně jako i celý film naprostá šaškárna postavená na hlavu. Nezáživné, neefektní poskakovaní sem a tam se současným děláním ksichtů. Vůbec jsem nepochopil, jak mohou nějaké týmy soutěžit v takovém křováckém rituálním natřásání a jak věděli, kdo je lepší, když tam zrovna nebyla porota a tak, ale neva. No a popové hvězdičky Ne-Yo a Chris Brown by si dneska se svou novou hudební image mohli zatančit už akorát tak někde s teploušema na diskotéce. (07.11.2012)