Edith Piaf

...alebo ako "doplnková kráska" Marion Cotillard urobila zo všetkých súčasných anglo-amerických oscarových herečiek len afektované dedinské ochotníčky. Ten film má svoje nedostatky, ale už len kvôli jej fenomenálnemu, strhujúcemu hereckému výkonu (vlastne nie, to nie je herecký výkon, to je PREVTELENIE) je to úchvatná záležitosť. Pravda, hneď po skončení filmu som rýchlo strčil do DVD prehrávača Dobrý ročník, aby som sa presvedčil, že Marion je stále pomilovaniahodná ako predtým. :-) (07.11.2007)

BAFTA Awards - 4: Herecka v hl. ulohe - Marion Cotillard / Hudba - Christopher Gunning / Kostymy / Masky a vlasy + 3 nominacie: Cudzojazycny film / Zvuk / Vyprava _______ Filmu by som dal 4 hviezdicky, ale vdaka hereckemu koncertu Marion Cotillard, ktoru poznam z romantickeho filmu od Ridleyho Scotta DOBRY ROCNIK (2006) alebo z prvych troch casti komedii TAXI (1998), davam 5 hviezdiciek. Za tuto ulohu by si zasluzila Oscara........ Dnes je 12.03.2008 a vysledky Oscarov su zname. Najprv ma potesila sprava, ze sa objavila medzi najlepsimi nominovanymi hereckami v hlavnej ulohe a nakoniec aj Oscara naozaj ziskala a to som fakt necakal. _______ Marion Cotillard - (Edith Piaf) +++ Sylvie Testud - (Mômone) +++ Pascal Greggory - (Louis Barrier) +++ Emmanuelle Seigner - (Titine) +++ Jean-Paul Rouve - (Louis Gassion) +++ Gérard Depardieu - (Louis Leplée) +++ Clotilde Courau - (Anetta) +++ Jean-Pierre Martins - (Marcel Cerdan) +++ Marek Vasut - (Doktor) +++ Hudba: Christopher Gunning +++ (26.03.2007)

Velmi dlouhý film o ženě, která přes své těžké dětství došla k nesmrtelnosti. Její hlas vyvolává emoce, mrazení v zádech, husí kůži a všechny podobné chvíle kdy každý člověk cítí, že žije. Její osobnost není taková jak by člověk čekal. pro mě osobně je silně nesympatickou postavou světa hudby, která vedle svého dokonalého hlasu byla ženou, kterou bych nechtěl znát. Můj odpor k ní je bohužel tak veliký, že pravděpodobně ani nedocením tento snímek, který však vystihuje nejen její osobu, ale i její život a nebojí se ukázat mnoho toho špatného z jejího života. Je těžké milovat a obdivovat snímek o člověku, který je vám odporný. Olivier Dahan natočil zajímavý snímek, který je možná příliš dlouhý, ale vystihuje svět, v kterém Edith Piaf žila stejně jako její osobnost a smysl života. Vizuálně film vystihuje všechno co má. Od škaredosti uliček Paříže a venkova až po přepych Ameriky. Milovníci jejích písní budou v sedmém nebi. Přesto mám pocit, že ten film tvoří jen a pouze hlas Edith Piaf, bez kterého by nebylo nic co by způsobilo emoce. Je to škoda, protože využívat jen nejsilnější zbraň stále dokola po 140 minut dlouhý film opravdu omrzí. (10.02.2008)

Typický příklad toho, jak jeden herecký výkon dokáže povzvednout celý film. Výkon Marion Cotillard je totiž opravdu něco nezapomenutelného. Kdo by ještě před pár lety tušil, že holka která se vozila ve francouzském taxíku jednou předvede něco tak fenomenálního a dostane po právu Oscara. Jinak je to ale další z řady životopisů, který má také jeho klasické neduhy a navíc je to opravdu chaotické. Život Edith Piaf jsem opravdu moc neznal a tady mi dělalo někdy práci se vyznat, kdy se to vlastně odehrává. Tohle Olivier Dahan trochu nevychytal. 70% (06.07.2008)

Sous le ciel de Paris a était née la chanteuse avec la plus fascinant voix que j'ai entendu. Bien qu'elle était petite sa voix était formidable. Le film d'Edith est formidable comme son chant et ses chansons. Son destin est tres touchant en film d'Olivier Dahan. Z tohoto biografického díla o největší šansoniérce vůbec čiší emoce a samotná láska k Edith a jejím písním. Útržkovitost a samotné přeskakování mezi časovými obdobími působí trochu chaoticky,z filmu se nedá doopravdy poznat jaká Edith byla. Každý kdo četl její životopis od Simone Berteautové ho zajisté bude srovnávat s tímto snímkem. Jenže To není možné. Aby mohl být Edithin život popsán alespoň jako ve zmíněné knize a divák zpěvačku poznal, musel by být film alespoň dvakrát tak dlouhý, což by bylo zase neúnosné, děj by se vlekl až nesnesitelně pomalým tempem, filmu by scházely správné emoce,náboj. Tím pádem by se takový počin stal naprosto nestravitelným pro obyčejné lidi. Samotné přecházení z jedné doby do druhé mě nevadilo,ač někteří tvrdí,jak moc se v ději nemohli orientovat, mě samotnému přišlo o něco méně zmatené než v jiných filmech(viz třeba Intolerance). Marion Cotillard by zasloužila za svůj výkon nejvyšší možné ocenění, takovou podobu se zpěvačkou jsem opravdu nečekal. V jedné scéně byl ale docela viditelný výškový rozdíl mezi Edith a Marion, jenže při sledování děje to ničemu neškodilo. Role Gerarda Depardieu mě, abych řekl pravdu, trochu rozesmála. Depardieu jako papá Leplée, jež je evidentně homosexuál, se pranic nepodobá svým rolím z dřívějška, kde homosexuála nepřipomínal ani trochu,natož svým skutečným životem. K českým hercům... Vladimír Javorský se do své roličky hodil,zapadl krásně mezi ostatní. Což se nedá říct o Marku Vašutovi s jeho kamenným obličejem,přes nějž je nasazený výraz toho největšího drsňáka,v emocionálně vypjatém závěru mě opravdu dokonale uzemnil,bohužel. Za nejlepší scény bych považoval scénu u Edith po pádu letadla a úplný závěr za zvuků písně Non,je ne regrette rien... jak sem si všiml okolí v potemnělém sále ani jedno oko nezůstalo suché. Nejkrásnější na snímku ale stejně jsou původní nahrávky písní Edith Piaf doprovázející celý děj. Ještě teď když si vzpomenu na některé písně, pomalu mi vbíhají slzy do očí,protože si je musím vybavit se scénami z filmu. Nevím,jaký film mě za poslední dobu dokázal srazit na kolena, mohu jen potvrdit, že v takovéhle míře se to jen tak žádnému dalšímu nepovede. Vive la Môme!!! (23.07.2007)