Edith Piaf
-
Môme, La
-
La Vie en rose
-
Edith Piaf
Drama / Životopisný / Hudební
Francie / Velká Británie / Česko, 2007, 140 min
Režie:
Olivier DahanScénář:
Olivier DahanKamera:
Tecuo NagataHrají:
Marion Cotillard, Sylvie Testud, Pascal Greggory, Emmanuelle Seigner, Jean-Paul Rouve, Gérard Depardieu, Clotilde Courau, Jean-Pierre Martins, Pavlína Němcová, Marc Barbé, Caroline Sihol, Manon Chevallier, Pauline Burlet, Dominique Bettenfeld, Jan Pavel Filipenský, Diana Stewart, Jaroslav Vízner, Garrick Hagon, Vladimír Javorský, Denis Ménochet, Laurence Gormezano, Robert Nebřenský, Anika Julien, Alban Casterman, Lana Likic, Lucie Březovská, Jan Kuželka, Helena Gabrielová, Christopher Gunning, Catherine Allégret, Zdena Herfortová, Věra Havelková, Martin Sochor, Marek Vašut, Gérard Robert Gratadour, Dominique Paturel, Alain Figlarz, Petr Florián, Laurent Olmedo, André Penvern, Karel Dobrý, Christophe Odent, Marc Chapiteau, Nicholas Pritchard, Valérie Moreau, Olivier Cruveiller, Fedele Papalia, Farida Amrouche, Thierry Gibault, Édith Le Merdy, Jean-Paul Muel, Nathalie Cox, Pierre Derenne, Aubert Fenoy, Jaromír Janeček, Chantal Bronner, Liliane Cebrian, Marie-Armelle Deguy, Harry Hadden-Paton, Élisabeth Commelin, Christophe Kourotchkine, Laura Stainkrycer, Jean-Luc Julien, Cylia Malki, Eric Franquelin, Caroline RaynaudProducenti:
Alain GoldmanStřih:
Richard MarizyZvuk:
Laurent ZeiligMasky:
Didier LavergneKostýmy:
Marit Allen81%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 15 let
V kinech
od:
|
14.06.2007 Magic Box |
|---|---|
V kinech
od:
|
14.02.2007 TFM Distribution |
V kinech
od:
|
22.06.2007 Icon Film Distribution |
|
Na DVD
od:
|
04.10.2007 Magic Box |
|
Na DVD
od:
|
17.04.2011 dvdcom |
|
Na DVD
od:
|
23.08.2011 Eusebius |
|
Na Blu-ray
od:
|
02.03.2009 Magic Box |
tahit
Edith Piaf je královna šansonu. Film o životě zpěvačky šansonu není špatný, ale ve své podstatě mě bohužel zklamal, zpracování od Olivera Dahana je pro mě těžko pochopitelné. Život francouzské šansoniérky Edith Piaf si o kvalitní filmové zpracování přímo volá. Její svízelné dětství samozřejmě ovlivnilo její další život. Bohužel film vytváří o ní klamný obraz, je znázorňována jako promiskuitní umělkyně alkoholička se sklonem k drogám. Jak ale probíhala její kariéra a vnímala těžký život kolem sebe. Že byla matkou a měla dceru, Marcelle o tom se moc ve filmu nemluví. Editha podléhala hlubokým duševním depresím a sklíčenosti v zápase o svoje umělecké bytí. Je jasné, že v chronologii filmu se orientovat, je nadmíru problematické. K dobru filmu patří brilantní výkon hlavní představitelky, Marion Cotillardová, která do role perfektně sedne a už od pohledu je jasné, že podoba je skvělá. Přesto konec je v nádherně zpívaném šansonu „ Ničeho nelituji“ hodně dojemný. Tyto šansony patří k mým nejoblíbenějším! Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Exodus, La foule, La Vie En Rose.(14.10.2007)
Gemini
Jedna z mých nejpříšernějších návštěv kina ever - naštěstí jen co do spoluhledících. Ten důchodce, co seděl za mnou a do každé písně (a že jich tam je;)) si podupával a broukal a všechny ostatní scény jej uvrhávaly do zmatku, pročež se své drahé choti neustále hlasitě tázal "A kdo je tohleto?", "Kde to zase jsou?" etc. a korunoval to v pro mě nejkouzelnější scéně stejně okouzlujícím "A co je todle za bábu? Ahá, to je Marlén Dýtrych!" (po čemž jsem ho už s hlasitostí přiměřenou místním poměrům nelichotivě verbálně počastoval) dalece předčil všechny ty týnejdžerské hihňající se popkornžrouty a doufám, že již nebude nikým překonán. A teď konečně k filmu samotnému;) Olivier Dahan životopis neortodoxní pěnice režijně naprosto nezvládl. Chápu, že nechtěl natočit neslaný nemastný životopisný snímek, ale diváka životních osudů madame Piaf neznalého by potěšilo, kdyby u alespoň některých postav a postaviček byl rámcově obeznámen s tím, proč jsou či nejsou důležité. A jak se zdá, ani diváky z druhého pólu publika Dahanův - a to mu přiznejme k dobru - nic nepřikrášlující příspěvek k tomuto dílu neuspokojuje, neboť ti, kdo pro změnu znají životopis Edith Piaf nazpaměť, se tu zase pohoršují nad tím, proč některé zlomové okamžiky nikterak nevybočují z kursu toho rozjetého vlaku, který žene vpřed svým bravurním výkonem Marion Cotillard. Ne že bych ji podceňoval, ale že v sobě ukrývá takové herecké kvality, to by mě ani ve snu nenapadlo. Byla úžasná a pro mě, chudáčka hlupáčka znajícího onen úžasný hlas spojený se jménem Edith Piaf jen z nějakých čtyř či pěti písní, se stala obrazem této životem těžce zkoušené prokleté básnířky. Edith Piaf pro mě tedy není nijak dobrým filmem - je však o to lepší a nezapomenutelnější hereckou exhibicí. Při pomyšlení na scénu setkání s Marlene Dietrich, na panenku a pak ono úchvatné "C'est moi! C'est moi, c'est ma vie..." je mi líto, že filmu jako takovému nemůžu dát víc než 70%. Marion je totiž nejméně 110%ní.(4.1.2008)
Anthony
Kdysi jsem četl biografickou knihu o Edith, která byla strhující. Totéž jsem si tedy sliboval i od tohoto filmu. Její život má tolik zvratů, že by to mohlo být úžasné téma pro strhující film. Mohlo by být, ale není. A je to velká škoda, když už se podařilo najít naprosto úžasnou ideální hereckou představitelku hlavní role. Marion Cotillard je dokonalá. Filmu však škodí neustálé skoky v čase, které nejsou nijak provázané - než stačí jedna scéna vyvrcholit, skočíme o x let dopředu či dozadu bez nějakého zjevného důvodu. Střípky z jejího života jsou také vybírány celkem prazvláštním způsobem. Neúměrně dlouho sledujeme Edithino dětství a pak si režisér vybírá především momenty, kdy je Edith na dně - více prostoru taky mohly dostat světlé okamžiky - takto ani není moc zřejmé, proč je ta věčně nadrogovaná, sotva se pohybující paní, které je něco přes čtyřicet, vlastně tak slavná. Mnohé scény jsou nedotažené. Za Edith přijde vojáček a zazpívá jí jednu z jejích nejslavnějších písní, ona je nadšená a píseň vezme, ale čekal bych, že pak se objeví scéna, kdy ji Edith zazpívá a bude to velký úspěch... Místo toho vojáček odejde, a konec - skočíme zase jinam. Režisérsky výborná je scéna, kdy se Edith dozvídá jistou tragickou informaci a i pár dalších scén je velmi slušných. Problém je v délce, nepromyšleném výběru scén a jejich (ne)uspořádání.(16.6.2007)
francis
Poctivej film, kterej se snaží ukázat život legendární zpěvačky a vrátit do legendy trochu skutečnosti, která se během let postupně vytrácela. Zkouší zaujmout skoky v čase a snahou o nekompromisní syrovost v zobrazování hlavní hrdinky, kterou nijak zvlášť neromantizuje (což je třeba ocenit). I přes všechny pokusy o ozvláštnění (včetně roztřesených, jakoby dokumentáních záběrů kamery) a precizní výkon hlavní představitelky zůstává tenhle film jen obvyklým životopisným spektáklem, jehož nevyužitý možnosti se paradoxně ukážou až v jedný z posledních scén, kdy tajená vzpomínka nemocné Edith naznačí, že to všechno, co jsme viděli a považovali za "skutečnej příběh", byla vlastně taky legenda, která si pečlivě vybírá, co ukáže a co ne. Možná právě tohle by byla cesta, jak udělat La Mome výjimečným dílem - kdyby byl tenhle nadhled vlastní celýmu filmu.(11.8.2007)
WANDRWALL
Příběh jako O Popelce. Ale dobře, že byl natočený. Někteří naši herci si mohli vydělat víc, než tady. A herců je u nás moc, víc, než práce. Výdělek jsem hlavně přál Robertu Nebřezkému. Chtěl by mít ještě další děti, což bez peněz nejde. Edith Piaf. Myslel jsem si už několikrát, že se mi bude hudba a zpěv líbit. Nepodařilo se. A přece mám zde stále její největší hity a padá na ně jen prach. Příběh Edith Phiaf mě nedojímá. Kolik je lepších než ona, a už jsou dávno na krkově, neb neměly právě tu kliku jako ona.(8.9.2010)