poster

Edith Piaf

  • Francie

    La Môme

  • Velká Británie

    La Vie en rose

  • Slovensko

    Edith Piaf

Drama / Životopisný / Hudební

Francie / Velká Británie / Česko, 2007, 140 min

Režie:

Olivier Dahan

Scénář:

Olivier Dahan

Kamera:

Tecuo Nagata

Hrají:

Marion Cotillard, Sylvie Testud, Pascal Greggory, Emmanuelle Seigner, Jean-Paul Rouve, Gérard Depardieu, Clotilde Courau, Jean-Pierre Martins, Pavlína Němcová, Marc Barbé, Caroline Sihol, Manon Chevallier, Pauline Burlet, Dominique Bettenfeld, Jan Pavel Filipenský, Diana Stewart, Jaroslav Vízner, Garrick Hagon, Vladimír Javorský, Denis Ménochet, Laurence Gormezano, Robert Nebřenský, Anika Julien, Alban Casterman, Lana Likic, Lucie Březovská, Jan Kuželka, Helena Gabrielová, Christopher Gunning, Catherine Allégret, Zdena Herfortová, Věra Havelková, Martin Sochor, Marek Vašut, Gérard Robert Gratadour, Dominique Paturel, Alain Figlarz, Petr Florián, Laurent Olmedo, André Penvern, Karel Dobrý, Christophe Odent, Marc Chapiteau, Nicholas Pritchard, Valérie Moreau, Olivier Cruveiller, Fedele Papalia, Farida Amrouche, Thierry Gibault, Édith Le Merdy, Jean-Paul Muel, Nathalie Cox, Pierre Derenne, Aubert Fenoy, Jaromír Janeček, Chantal Bronner, Liliane Cebrian, Marie-Armelle Deguy, Harry Hadden-Paton, Élisabeth Commelin, Christophe Kourotchkine, Laura Stainkrycer, Jean-Luc Julien, Cylia Malki, Eric Franquelin, Caroline Raynaud, Ryan McBay, Sylvie Guichenuy, Josette Ménard, Lara Menini, Pascal Mottier
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Galadriel
    ****

    Život Edith Piaf byl jako její písničky: smutný, melancholický ale taky neskutečně zajímavý. Marion Cotillard hraje jako o život a k tomu ta nádherná hudba a pohnutý osud jedné z nejznámějších francouzek... Američané by se měli občas podívat do Evropy, jak se má točit životopis. Výrazná osobnost a její extravagantní život nestačí ke vzniku dobrého filmu, ten musí dostat i zajímavou formu a hlavně duši. La Môme má oboje.(23.2.2008)

  • Vančura
    ***

    Nejnudnější film pod sluncem. Když si vezmu mou averzi k životopisným filmům obecně a dále skutečnost, že ani písně samotné EP mě nikdy moc nebraly, těžko jsem ten film mohl vnímat nějak jinak. Navíc mi přišlo, že ačkoli bylo těch 140 minut úmorně dlouhých, stejně je výpovědní hodnota filmu malá, a člověk se o životě známé zpěvačky dozví jen fragmentární střípky (které navíc údajně často ani neodpovídají faktům, jak jsem se zde dočetl v několika komentářích). Marion Cotillard - zmalovaná k nepoznání - v titulní roli mě nebavila a působila na mě dojmem, že jsem svědkem nějaké přiblbé revivalové show v Horní Dolní. Negativně jsem vnímal i skutečnost, že celý film působí neobyčejně lacině - nízkorozpočtově, chcete-li - jako nějaká ušmudlaná televizní produkce, spíše než celovečerní film uvedený v kinech (ten papundeklový New York nebo co to bylo, byl vrchol). A konečně skutečnost, že se tam mihnou Vašut a Depardieu - dva herci, které nemůžu ani vystát - je pro mě posledním důvodem, proč jsem tenhle film tak protrpěl a proč ho považuji za naprostou ztrátu času. Podruhé bych už se mu obloukem vyhnul.(16.5.2017)

  • Jordan
    ****

    tento film NEMOHOL byť zlý (ak by sa ho nechopili absolútni diletanti a babráci - o to lepšie, že sa ho chopili talentovaní a šikovní filmári), búrlivý (a pomerne krátky - len 47 rokov!) život najväčšej (duchom, nie telom) šansoniérky všetkých čias, osôbky, do ktorej by sa rozhodne nezmestilo toľko nešťastia, smútku, melanchólie a rán osudu, keby nemala takú obrovskú dušu - a na jej speve, výraze a hudbe sa to odrazilo; výsostne zaslúžený Oscar pre Marion Cotillard, ktorá sa na vyše dve hodiny naozaj stala "malým škovránkom"; o to viac som si užil túto pôvabnú životopisnú drámu, že hudbu edith piaf mám od srdca rád, i keď som sa k nej dostal skrz české verzie jej najväčších "hitov" prespievaných Hanou Hegerovou; a vôbec sa nečudujem mojej kamarátke, ktorá mi povedala "keď som pozerala film Edith Piaf, od začiatku do konca som plakala"(25.2.2008)

  • Gemini
    ***

    Jedna z mých nejpříšernějších návštěv kina ever - naštěstí jen co do spoluhledících. Ten důchodce, co seděl za mnou a do každé písně (a že jich tam je;)) si podupával a broukal a všechny ostatní scény jej uvrhávaly do zmatku, pročež se své drahé choti neustále hlasitě tázal "A kdo je tohleto?", "Kde to zase jsou?" etc. a korunoval to v pro mě nejkouzelnější scéně stejně okouzlujícím "A co je todle za bábu? Ahá, to je Marlén Dýtrych!" (po čemž jsem ho už s hlasitostí přiměřenou místním poměrům nelichotivě verbálně počastoval) dalece předčil všechny ty týnejdžerské hihňající se popkornžrouty a doufám, že již nebude nikým překonán. A teď konečně k filmu samotnému;) Olivier Dahan životopis neortodoxní pěnice režijně naprosto nezvládl. Chápu, že nechtěl natočit neslaný nemastný životopisný snímek, ale diváka životních osudů madame Piaf neznalého by potěšilo, kdyby u alespoň některých postav a postaviček byl rámcově obeznámen s tím, proč jsou či nejsou důležité. A jak se zdá, ani diváky z druhého pólu publika Dahanův - a to mu přiznejme k dobru - nic nepřikrášlující příspěvek k tomuto dílu neuspokojuje, neboť ti, kdo pro změnu znají životopis Edith Piaf nazpaměť, se tu zase pohoršují nad tím, proč některé zlomové okamžiky nikterak nevybočují z kursu toho rozjetého vlaku, který žene vpřed svým bravurním výkonem Marion Cotillard. Ne že bych ji podceňoval, ale že v sobě ukrývá takové herecké kvality, to by mě ani ve snu nenapadlo. Byla úžasná a pro mě, chudáčka hlupáčka znajícího onen úžasný hlas spojený se jménem Edith Piaf jen z nějakých čtyř či pěti písní, se stala obrazem této životem těžce zkoušené prokleté básnířky. Edith Piaf pro mě tedy není nijak dobrým filmem - je však o to lepší a nezapomenutelnější hereckou exhibicí. Při pomyšlení na scénu setkání s Marlene Dietrich, na panenku a pak ono úchvatné "C'est moi! C'est moi, c'est ma vie..." je mi líto, že filmu jako takovému nemůžu dát víc než 70%. Marion je totiž nejméně 110%ní.(4.1.2008)

  • Aluska88
    ****

    Edith Piaf mi dosud byla nejvíce známa v podstatě jen ze Zachraňte vojína Ryana, kde ji poslouchali vojáci z rádia v sutinách vybombardovaných domů. Marion Cotillard je fenomenální a celý snímek stojí na jejím výkonu. Netušila jsem, že její osobnost byla tolik výstřední, živelná a nespoutaná a že její život byl stejně tak bujarý a divoký jako ona. Celou dobu jsem čekala, jestli zde zazní píseň, jejíž název jsem vlastně ani neznala, jen ten zpěv a úvodní slova. Zazněla a nyní už vím, že je to "Non, je ne regrette rien." Šansony neposlouchám, ale celý tento snímek byl pastvou pro můj sluch. Příběh Edith Piaf je v tomto filmu vměstnán do stopáže přesahující dvě hodiny, která dokázala až po okraj naplnit svůj filmařský potenciál a excelentně tak ztvárnila její život i osud. "Vaše angličtina je jako ten sendvič."(8.3.2012)

  • - Marion Cotillard zpěv trénovala každý den, aby zněl věrohodně. Přesto byl její hlas přezpíván. (Terva)

  • - Marion Cotillard si holila svoje obočí, které bylo později dokresleno tužkou, aby se víc podobala Edith Piaf a snáz se dostala do role. (Galadriel)

  • - Olivier Dahan psal scénář přímo na tělo pro Marion Cotillard. (Karlos80)