Edith Piaf

Příliš ambiciózní pokus zachytit krátký život velké ženy. Olivier Dahan jaksi pozapomněl, že při jakékoliv stavbě je nezbytný spojovací materiál. Jeho hrad z písku, ač zkrášlen mnoha krásně opracovanými oblázky, se sesypává na jednu nevábnou hromadu, jejímž prohrabováním si nehodlám znovu špinit ruce… A celit nervy, neboť ani silný příběh, solidní výprava, nenapodobitelný zpěv a výtečné obsazení (mladá a krásná Marion Cotillard hraje předčasně zestárlou, drogami vysílenou zpěvačku úžasně!) mi nezabránili v četném otevírání tlamy (za účelem dorovnání kyslíkového deficitu) a v netrpělivém poposedávání (za účelem vědomého otlačení jiné části zadku). 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Nathalie, sportovec, murakamigirl , dzej dzej, bogomira (17.06.2010)

Teda Marion v životním výkonu, věděl jsem že je výborná herečka, ale tohle...gesta, mimika, držení těla...herecký absolutno. Věčná škoda, že se k výkonu Maron nepřipojil i způsob vyprávění, protože to časové přeskakování a utržkové scény to mě uplně ničilo, proboha proč ? Chápu že celý život Edith Piaf není možný narvat do filmové stopáže, ale tohle byla snaha ukázat všechno za každou cenu a ze silně emotivního osudu se díky tomu stal neosobní příběh. (05.05.2016)

Kedže som niekoľkokrát čítala Edithinu autobiografiu ,,Môj život" a životopisný román,, Edith Piaf" od Simone Berteautovej patrí k mojim najmilovanejším,veľmi dobre si uvedomujem dejové nedostatky tohto filmu.Mnohé bolo vynechané,hoci si uvedomujem,že obsiahnuť celý Edithin búrlivý život v jednom stoštyridsaťminútovom filme je viac než nereálne.Nebudem to viac komentovať a porovnávať film s knihou,pretože film a kniha sú len vo výnimočných prípadoch rovnocennými súpermi.Hlboko sa klaniam Marion Cotillard,ktorá neuveriteľným spôsobom vystihla Edithinu osobnosť a výraz,chvíľami som mala pocit,že sa dívam na skutočnú Edith Piaf.Výborná práca maskérov,vytvoriť takúto neuveriteľne vernú podobu je skutočné umenie,zvlášť ked si človek uvedomí,aká je Marion Cotillard krásna žena.Teší ma,že sa europski filmári opäť raz blysli nad tými americkými. (03.01.2013)

Sous le ciel de Paris a était née la chanteuse avec la plus fascinant voix que j'ai entendu. Bien qu'elle était petite sa voix était formidable. Le film d'Edith est formidable comme son chant et ses chansons. Son destin est tres touchant en film d'Olivier Dahan. Z tohoto biografického díla o největší šansoniérce vůbec čiší emoce a samotná láska k Edith a jejím písním. Útržkovitost a samotné přeskakování mezi časovými obdobími působí trochu chaoticky,z filmu se nedá doopravdy poznat jaká Edith byla. Každý kdo četl její životopis od Simone Berteautové ho zajisté bude srovnávat s tímto snímkem. Jenže To není možné. Aby mohl být Edithin život popsán alespoň jako ve zmíněné knize a divák zpěvačku poznal, musel by být film alespoň dvakrát tak dlouhý, což by bylo zase neúnosné, děj by se vlekl až nesnesitelně pomalým tempem, filmu by scházely správné emoce,náboj. Tím pádem by se takový počin stal naprosto nestravitelným pro obyčejné lidi. Samotné přecházení z jedné doby do druhé mě nevadilo,ač někteří tvrdí,jak moc se v ději nemohli orientovat, mě samotnému přišlo o něco méně zmatené než v jiných filmech(viz třeba Intolerance). Marion Cotillard by zasloužila za svůj výkon nejvyšší možné ocenění, takovou podobu se zpěvačkou jsem opravdu nečekal. V jedné scéně byl ale docela viditelný výškový rozdíl mezi Edith a Marion, jenže při sledování děje to ničemu neškodilo. Role Gerarda Depardieu mě, abych řekl pravdu, trochu rozesmála. Depardieu jako papá Leplée, jež je evidentně homosexuál, se pranic nepodobá svým rolím z dřívějška, kde homosexuála nepřipomínal ani trochu,natož svým skutečným životem. K českým hercům... Vladimír Javorský se do své roličky hodil,zapadl krásně mezi ostatní. Což se nedá říct o Marku Vašutovi s jeho kamenným obličejem,přes nějž je nasazený výraz toho největšího drsňáka,v emocionálně vypjatém závěru mě opravdu dokonale uzemnil,bohužel. Za nejlepší scény bych považoval scénu u Edith po pádu letadla a úplný závěr za zvuků písně Non,je ne regrette rien... jak sem si všiml okolí v potemnělém sále ani jedno oko nezůstalo suché. Nejkrásnější na snímku ale stejně jsou původní nahrávky písní Edith Piaf doprovázející celý děj. Ještě teď když si vzpomenu na některé písně, pomalu mi vbíhají slzy do očí,protože si je musím vybavit se scénami z filmu. Nevím,jaký film mě za poslední dobu dokázal srazit na kolena, mohu jen potvrdit, že v takovéhle míře se to jen tak žádnému dalšímu nepovede. Vive la Môme!!! (23.07.2007)

| Scenár: Isabelle Sobelman, Olivier Dahan | Hudba: Christopher Gunning, Édith Piaf | Produkcia: Alain Goldman | Distribúcia: Picturehouse | Štúdio: Légende Films | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržba: 86,274,793 $ | 4 len z rešpektu k legende a kôli famóznemu výkonu Cotillardovej. Ako biografický film to pre mňa nemalo potrebný šmrnc a tempo. (27.04.2010)