V síti CIA

Studená válka je dnes již ustálené slovní spojení, termín označuje konflikt mezi zeměmi, které ale situaci neřeší vojenským střetem, jde spíše o zdiskreditování daného národa na ekonomické, politické, příp. ideologické rovině. Poprvé byl pojem studená válka použit finančníkem Bernardem Baruchem roku 1947, v obecnou známost se termín dostal téhož roku díky knize Cold War: A story in U. S. Foreign Policy amerického žurnalisty Waltera Lippmanna. [==] Nejznámější konflikt probíhal mezi USA a tehdejším SSSR v letech 1947 - 1991 (počátky ale lze vystopovat již na konci druhé světové války). Právě tyto události mapuje televizní minisérie The Company na základě bestselleru The Company: A Novel of the CIA, jehož autorem je americký spisovatel a novinář Robert Littell. Do jaké míry je knižní předloha založena na pravdivých historických faktech a fikci, ví snad jen autor sám, nicméně série působí velmi realisticky a důvěryhodně, sám jsem si říkal, že takhle nějak se to mohlo skutečně udát. [==] Divákovi je nabízen pohled na situaci "zevnitř", prostřednictvím tajných služeb USA (CIA) a SSSR (KGB). Zakomponování skutečných televizních záběrů z nejrůznějších politických jednání hlavních představitelů dané země či vojenských konfliktů (maďarské povstání, kubánská krize apod.) divákovi zprostředkovává pohled "zvnějšku" (tzn., jak to viděla většina lidí). Tento kontrast mezi výše uvedeným ještě více posiluje diváckou percepci, více vtahuje do děje, činí z diváka "zainteresovaného" a dává mu pocit, že ví více než ostatní. Výjimečnou ale minisérii činí především výsostně propracovaný děj, atmosféra, která diváka neustále drží v napětí, a vynikající herecké obsazení. [==] V seriálu se to hemží velkým množstvím dvojitých, snad i trojitých agentů, přeběhlíků a špionů šířících samé deziformace. Množství postav a charakterů činí z mnohovrstevnaté minisérie The Company na první zhlédnutí nelehko vstřebatelnou podívanou, všechna vodítka a informace lze dle mě pochytit až po několikáté projekci, poté ale budete odvděčeni komplexně propracovaným dílem, jakým The Company bezesporu je. Smekám! (03.01.2008)

Mimořádně vyvedená televizní minisérie, mapující největší průšvihy CIA v době studené války, překvapí v prvé řadě tím, že není z dílny HBO. Výborně spletená mozaika skutečných událostí s fiktivními postavami jakoby se vylila z pera mistra politických thrillerů Fredericka Forsytha. TNT nešetřilo na výpravě a zdatný televizní řemeslník Mikael Salomon dokazuje, že tyhle věci prostě má v paži. První díl je spíše oťukávací, druhý už však stihne dvě podělané anti-bolševické revoluce (Maďarsko, Kuba). Závěrečná část sice neřeší nic převratného, ale dává průchod nejzajímavější postavě celé série a tím je ‚Mother‘ Michaela Keatona. S věčnou cigaretou, poznámkami oblepenou zdí kanceláře a pomalou dikcí vás doslova uhrane. Jen ta postava bodrého amerického agenta (navíc obsazená prkenným O’Donellem) je nad moje možnosti skousnutí. 4 a ½. (26.05.2011)

První část trilogie odehrávající se v Berlíně rozděleném železnou oponou nastavila laťku docela vysoko. Měl jsem pocit, že jde o minisérii s chytrým příběhem, výborným obsazením, napínavými akčními scénami a velkým rozpočtem, která má tudíž všechny předpoklady pro vysoké hodnocení. Druhá část ale přinesla určité vystřízlivění a při sledování třetí se dostavily nemalé rozpaky, protože dle rozuzlení několik desítek let trvající špionážní hry mají tvůrci o světě špionáže podobnou představu, jakou měl Hurvínek o válce. Historie zná jen dva případy průniku sovětského krtka do CIA. Scénárista si pohrává s myšlenkou třetí nejzáludnější a nejrafinovanější infiltrace, jakéhosi amerického Kima Philbyho (ten má ostatně v příběhu taky svou roli). Samozřejmě, známe jen příběhy odhalených špiónů a nelze vyloučit, že byli tací, kteří unikli pozornosti a v klidu dožili, jenže vyústění zápletky, s jakou tvůrci přichází, je spíš úsměvné. Miniseriál nepředstavuje protipól majstrštykům typu Jeden musí z kola ven (ten tvoří spíš popkornovky typu bondovek nebo Mission Impossible), je spíš důkazem toho, že nestačí jen slibné rozehrání, je nutné zvládnout i koncovku. Za sebe bych podotkl: jeden z největších debaklů CIA - neúspěšné vylodění kontras v Zátoce sviní - nebyl určitě způsobený únikem informací, ale naprosto mylným odhadem nálad kubánského obyvatelstva a selháním analýzy o poměrech a možnostech kubánského režimu. Celkový dojem: 60 %. (14.01.2016)

Strašně se mi to líbilo. Kdybych se měl pokusit najít chybu, ani by se mi do takového přemýšlení nechtělo, pro ten celkový blažený pocit. I známé epizody s dávno známým rozuzlením mají napětí, režie i herci jsou naprosto věrohodní, nic neruší, nic člověka nesvádí pochybovat. Jesli se někdo pokusí tvrdit, že skutečnost v CIA byla jiná, pak pravdu má tento film. (29.06.2008)

Bravo! Vida, kam pokročila televizní produkce. Předčí desítky filmů jdoucích do kin. Michael Keaton hraje jako by ho vedl sám Marlon Brando, Alfred Molina podává svůj standardní (rozuměj výborný) herecký výkon a jediné pokulhávání může způsobeno snad jen historickou neznalostí diváka. Velmi přínosné 4 a 1/2 hodiny...... (08.07.2008)